Dotaz: Ještě dodatek k mému předešlému dotazu: Je nepískovaná lepenka paropropustná, nebo v dříve uvedeném složení střechy neměla být ? Nebude bránit úniku par ? Mnohokráte děkuji za odpověď.
Lepenka v uváděné skladbě má funkci parozábrany. Je tam tudíž navržena správně.
Otázkou spíše je, zda tu funkci plní dostatečně. Většinou se totiž pokládala s přesahy na sucho, navíc je v porovnání s jinými asfaltovými pásy cca 6x více paropropustná. Funkcí parozábrany v této skladbě je, aby vodní páry z interiéru neprocházely do horních vrstev tepelné izolace, kde již výrazně klesá teplota a vodní páry zde kondenzují. To je nežádoucí a parozábrana má právě prostup vodních par z interiéru nahoru omezit.
S tím souvisí i určitá varianta, jak zateplení řešit. Tu však doporučuji méně. Pokud by se provedl nový podhled nalepením polystyrénu a kazet, vytvoří se tím na vnitřním líci vrstva, která je poměrně paronepropustná. Pak by byla možnost, provést zateplení střešního pláště vyplněním dutin mezi trámy dřevěného stropu. Dutina by se musela vyplnit kompletně celá na výšku trámů. Ta bude jistě přes 20 cm. Použila by se izolace na bázi foukané buničiny Climatizer Plus. Takto provedená skladba však z hlediska kondenzace vodní páry nebude již tak bezpečná. Dodatečné zateplení zde totiž provádíme zevnitř, což se příliš nedoporučuje. Setkal jsem se již s případem, kdy po vyplnění trámového stropu buničitou izolací nastaly problémy s plísněmi. Dalším rizikem je, že omezíme přístup vzduchu k trámům a kondenzace na nich pak vede k hnilobě. Úspěch tohoto řešení totiž závisí na kvalitě provedení parozábrany na spodním líci konstrukce. Ta musí být opravdu 100%. Proto by bylo vhodnější než polystyrén provést podhled, který by kvalitně provedenou parozábranu obsahoval.
Jako parozábrany se používají fólie s vysokým difúzním odporem (sd > 100 až 150). Dále je potřeba k folii pořídit vhodný spojovací materiál (parotěsné pásky na přelepení spojů, pásky na přilepení k okolním konstrukcím apod. Nejlépe tedy vše pořídit od výrobce fólie a při pokládání se řídit jeho technickým předpisem pro provádění. Parozábrana totiž musí být opravdu neprodyšná a minimálně perforovaná. Při provádění fóliové parozábrany je potřeba upravit podklad tak, aby byly pevně podložené spoje fólie (aby bylo možno spoje dobře slepit). Tato parozábrana na podhled se většinou špatně provádí a její účinnost se výrazně sníží množstvím perforací (vruty a vedení EI instalací). Proto je důležité umístění parozábrany řešit s ohledem na vedení instalací. Rozhodně není správné vést například kabely elektrické instalace a umísťovat krabice skrz parozábranu (netěsnosti, zafoukávání studeného vzduchu, plísně, kondenzace). Proto se velmi osvědčuje systém instalační dutiny, která je vytvořena mezi parozábranou a podhledem. Tam jsou umístěny rozvody EI a případně svítidla. Parozábrana pak je neporušena. Provede se to tak, že pod parozábranu se provedete ještě rošt uchycený co nejmenším počtem vrutů. Tím se vytvoří mezera např. 6 cm (na EI instalace) a pak bude teprve vnitřní obklad palubkou (nebo SDK). Tento prostor s EI instalacemi se pak rovněž vyplní tepelnou izolací, čímž získáme navíc i na tepelné izolaci. V poslední době se více doporučuje jako parozábranu používat OSB desky, které jsou ve spojích na pero a drážku tmeleny pružným tmelem a spoje přelepeny parotěsnou páskou. Je to mnohem méně problematičtější z hlediska kvality provedení.
S pozdravem,
Ing. Jiří Veselý, poradce Energy Centre České Budějovice
Dobrý den pane Tobolo.
K Vašemu doplňujícímu dotazu: