Dotaz: Při náhodném přeměření hranice pozemku jsme zjistili, že nám firma v obecní akci položila omylem kanalizační vedení místo pod obecní pozemek, cca 1 m od hranice na náš, včetně kontrolní šachty. Je to 5 let. Žádné břemeno jsme nepodepsali a nevěděli jsme to.
Provozovatel obecní kanalizace nám dnes řekl, že kanalizace je chráněna ze zákona a že jí musíme na svém pozemku strpět, i když to byla chyba firmy, která ji pokládala.
Je to pravda? Pokud ne, jak se můžeme bránit.Děkuji.
Z obsahu dotazu vyplývá, že firma při výstavbě kanalizace omylem umístila tuto kanalizaci na cizí pozemek na místo pozemku obecního, přičemž k tomu mělo dojít již před 5 lety.
Uvedená situace představuje případ stavby postavené neoprávněně na cizím pozemku ve smyslu ust. § 135c občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že se jedná o veřejně prospěšnou stavbu chráněnou právními předpisy (je zkolaudována), bude prakticky nereálné dosáhnout jejího odstranění. Dotčený vlastník by však mohl požadovat náhradu odpovídající výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemeni, která bude určena na základě zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.
V první řadě je třeba u příslušného stavebního úřadu zjistit, zda se skutečně jednalo o omyl tj. o stavbu umístěnou v rozporu s příslušným stavebním povolením na cizí pozemek. V takovém případě by se totiž navíc jednalo o tzv. černou stavbu postavenou bez řádného povolení. Bylo by možno uvažovat rovněž o uložení sankcí za nedodržení stavebního povolení ze strany stavebního úřadu případně za porušení dalších ustanovení stavebního řádu a souvisejících zákonů. Vzhledem k tomu, že k uvedené situaci mělo dojít před 5 lety a nebyl přitom zřejmě podán návrh na vyvlastnění resp. na omezení vlastnického práva podle tehdy platného zákona č. 50/1976 Sb., (stavební řád) došlo k neoprávněnému porušení vlastnického práva a lze požadovat rovněž náhradu škody, která vlastníkovi v důsledku omezení jeho vlastnického práva vznikla. Nárok se však promlčuje ve lhůtě 3 let od jejího vzniku a v případě škody úmyslně způsobené činí promlčecí lhůta 10 let.
Subjektem povinným k zaplacení náhrady za omezení vlastnického práva a případné náhrady škody bude navrhovatel resp. subjekt v jehož prospěch bylo vydáno stavební povolení. V případě kdy nedojde k dohodě mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby kanalizace může se dle našeho názoru kterýkoli z nich domáhat uspořádání jejich poměrů návrhem k soudu podle ust. § 135c odst. 3 občanského zákoníku. Soud může v takovém případě mj. zřídit za náhradu věcné břemeno ve prospěch vlastníka kanalizace.
Pokud však k omylu při umístění stavby nedošlo a stavba kanalizace byla zřízena v souladu se stavebním povolením, pak je třeba ověřit, zda bylo stavení povolení vydáno v souladu s územním plánem a v souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací schváleným krajem. Pokud by tomu tak nebylo, přicházela by v úvahu odpovědnost státu za škodu (tj. za omezení vlastnického práva) způsobenou nesprávným úředním postupem (případně také nezákonným rozhodnutím, pokud budou splněny příslušné podmínky) ze strany stavebního úřadu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Odpovědným subjektem by v takovém případě byl stát a náhradu škody by bylo možné uplatnit po Ministerstvu pro místní rozvoj jakožto ústředním správním úřadu pro státní správu na úseku stavebního řízení.
Tato odpověď vychází pouze z obsahu dotazu, kdy není zřejmé, kdy a jak dotčený vlastník nabyl vlastnické právo k uvedenému pozemku, přičemž v této souvislosti by mohly přicházet v úvahu další nároky (např. pokud předchozímu vlastníkovi pozemku bylo umístění kanalizace známo a ten na něj nového vlastníka při prodeji pozemku neupozornil apod.) Nejsou známy další podstatné okolnosti nabytí vlastnického práva, průběhu stavebního řízení, např. zda vlastník dotčeného pozemku (nebo jeho právní předchůdce) byl účastníkem stavebního řízení apod. Pro podrobnější odpověď by bylo potřebné znát podklady a bližší informace o dané konkrétní záležitosti a skutečných okolnostech.