Dotaz: Zase za vlhkost v bytě...
Dobrý den, pozorně jsem si přečetl všechny dotazy a hlavně odpovědi týkající se problematiky vlhkosti v bytě a i přes rozsáhlé odborné odpovědi si nejsem zcela jist v čem je příčina vlhkosti v našem RD. Tak jako každý rok, se na začátku listopadu objeví ve spodních rozích místností v 1. patře RD postaveného z pálených cihel (45 zeď) vlkost. V současné době jsou v celém RD vyměněna plastová okna, jsou nataženy nové vnitřní omítky (prodyšná stěrka, perlinka, štuk), vytápění je kombinace plynu (tzn. nepravidelná teplota způsobená nastavením časovače na vytápění) a kotlem na tuhá paliva (pravidelná teplota). Místnosti jsou po měření dle našeho názoru větrány dostatečně a v problematických rozích není umístěn žádný nábytek. Přesto se v těchto místech tvoří vlkost, které se nemůžeme zbavit. Dle mého názoru je to zřejmě problém tepelného mostu, který vzniká právě ve spodních částech rohů místností (pod podlahou je umístěn věnec 1 patra). Jaký je prosím na daný problém Váš názor a to po vyloučení vlhkosti v bytě způsobenou nedostatečným větráním atd. Myslíte si prosím, že by v daném případě postačovalo (prozatím) zateplení jen rohů na venkovní omítce (stěrka, polystyrén 10, stěrka, perlinka atd..)?? Celkové zateplení domu je dle kalkulace otázkou min. 250000, cože je jako varianta odstranění vlkosti ve dvou rozích RD poměrně dost.. Tato vlkost se v tomto RD projevovala na těchto místech i v době, kdy bylo toto patro osázeno původními dřevěnými okny a topilo se jen tuhými palivy (tzn., teplota nebyla kolísavá jako u plynu, ale stabilní). Děkuji za případnou odpověď.
Podle Vašeho popisu a výkladu problému se opravdu zdá, že na vině bude tepelný most v kombinaci s nedostatečnými tepelně izolačními vlastnostmi obvodového zdiva z cihel plných 45 cm.
Zeď z plných cihel 45 cm nesplňuje požadavek, natož doporučení současné platné normy ČSN 73 0540-2 ve znění pozdějších dodatků z hlediska tepelných vlastností. Zateplení zdiva takového domu je tedy dle současných požadavků na tepelně technické parametry nutné. Tato norma však neřeší jen zateplení – stanovuje řadu dalších požadavků, z nichž na prvním místě je požadavek na „nejnižší vnitřní povrchovou teplotu konstrukce“. Ta právě nemá poklesnou pod určitou normovou hodnotu (norma tomu nově říká teplotní faktor vnitřního povrchu) zvýšenou o bezpečnostní přirážku. V podstatě je tím řečeno, že při určité teplotě, resp. teplotě rosného bodu vodní páry obsažené ve vnitřním vzduchu, dojde na takto studeném povrchu ke kondenzaci. Ruku v ruce s tím jde pak tvorba plísní, takže tento požadavek normy vlastně ošetřuje hygienické požadavky bydlení.
Mám vlastní zkušenost s kondenzací a plísní u stejného typu domu v místě tepelných mostů. Problémy zmizely po dodatečném zateplení fasády, které se provedlo celoplošně. Jelikož se ale u Vás jedná o lokální problém, lze jistě nápravy dosáhnout i provedením zateplení pouze na problematické části. Lze tedy doporučit provést zateplení například zatím jen v určitém rozsahu a pásu, pokud financování prozatím neumožní provést zateplení kompletně. Určitě je ale potřeba myslet na to, aby se v budoucnu dalo pokračovat. Toto provizorní řešení by se mělo provést s dostatečným přesahem přes postiženou oblast. Nemělo by se ukončovat na nároží. Je-li nároží zatepleno jen z jedné strany, dochází ke změně průběhu teplot v konstrukci a kondenzace se může projevit v koutech tam, kde předtím k ní nedocházelo.
Pokud jde o tloušťku dodatečné izolace, mělo by se vyjít z výše uvedené normy a plánovat již potřebnou tloušťku z hledisek tepelné izolace. Norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je 0,38 (W/m2.K), hodnota doporučená je dle normy pro zdivo obvodové 0,25 (W/m2.K).
Z hlediska tepelně izolačních vlastností jsou polystyrén a minerální vata přibližně rovnocenné. Orientační hodnoty - při tloušťce dodatečného zateplení.8 cm bude výsledné U 0,38, splní tedy požadavek normy. Při 10 cm bude U 0,32, 12 cm – U 0,28, 14 cm – U 0,25. Poslední hodnota tedy splní i doporučení normy. Vzhledem k tomu, že zateplení se provádí na několik desítek let, považuji za ekonomickou tloušťku min. 12, lépe 14 cm. Je potřeba si uvědomit, kolik z ceny ostatních komponentů systému (včetně práce a lešení) tvoří vlastní izolant. A jeho vrstva je právě to, co nejen v nejbližších letech, ale i za 30 let přinese úsporu v nákladech na vytápění. Na spodní soklovou bych doporučil extrudovaný polystyrén, nalepený celoplošně s přesahem pod terén.
Vlastní volba materiálu zateplení není u tohoto typu staveb zcela jednoduchá. Způsob a technologii budoucího zateplení, pokud objekt nemá dostatečnou izolaci proti zemní vlhkosti, je nutno navrhovat na základě posouzení skutečného stavu zavlhčeni (změření vlhkosti vlhkoměrem nebo lépe a přesněji laboratorním vyhodnocením odebraných vzorků) a zjištěné salinity zdiva a omítek. Něco jiného je, pokud je objekt již odizolován, například podříznutím. Zateplovací systémy mají dané technologické a montážní předpisy, které stanovují, jaké vlastnosti a vlhkost má mít podklad. Nedoporučují se na zdivo vlhčí 7%. Polystyrén se jako izolant doporučuje pouze u suchého zdiva, například po provedení dodatečné izolace apod. O něco šetrnější je použití minerální nebo kamenné vlny, která lépe propouští vlhkost z konstrukce ven.
Pro lokální řešení bude ale vhodnější méně nasákavý polystyrén, který bude shora chráněn oplechováním. Možností dočasného řešení je ale i provedení takzvané provětrávané fasády, kdy tepelná izolace je vložena do roštu a před ní je odvětrávaná vzduchová mezera, která je vytvořena za předsazeným fasádním obkladem (např. desky Cetris nebo Cembrit. Jako izolace se používají desky nebo rohože z minerální vaty, které mají dobrou difúzní propustnost a dobře se osazují do roštu, včetně optimálního přisazení k izolované zdi. Při provedení tímto způsobem na menší části fasády by bylo nutno shora a z boku chránit systém před zatékáním, ale následně by se dal tento úsek zase snadno demontovat před provedením celoplošného zateplení.
Ing. Jiří Veselý, poradce ECČB.
Dobrý den pane Sikoro,
děkuji za Váš dotaz.