Dotaz:Dobrý den,letos v létě jsme provedli půdní vestavbu do zrekonstruovaného půdního prostoru.K izolaci jsme použili vatu 16 cm mezi krovy + 6cm mezi nosné konstrukce sádrokartonu,parozábrana s vrstvou Al.Celá střecha je pokryta kontaktní difúzní folií.Na bocích vikýřů je vně použit cetris.Na severní straně na boku vikýře se po prvních mrazících utvořila vlhká mapa cca 30 cm pod plastovou trubkou(vyústění odtahu par) z koupelny,která bude v místnosti kde se nachází severní bok vikýře.Místnost je zatím v hrubé omítce+sádrokarton,spoje mezi nimi jsou protaženy akrylovým tmelem.Je možné,že by se vzdušná vlhkost difúzí dostala kolem spojů omítka sádrokarton do izolace a tam na chladné plast.trubce kondenzovala a stékala do kontaktního místa s cetrisem a prosákla ven??Uvnitř na povrchu sádrokartonu není nic vidět.Nebo mám hledat problém jinde,porušená parozábrana,mezera v izolaci atd.Pomohlo by obložení cetrisu z vnějšku fasádním polystyrenem cca.3cm(více bych nerad,je tam malý přesah střechy)při následné opravě fasády??A ještě je normální,že tep.izolace je ze strany chladné půdy orosená??Můžou to způsobovat prostupy kabelů ke světlům??v těch místech je to nejvíc.Za odpověď a ochotu Vám předem ďekuji,....s pozdravem M.Janota
Příčina těchto poruch se často hledá velmi obtížně. U prostupů různých vzduchotechnických potrubí bývá kondenzace častá. Může to být způsobeno jednak nedoléhající nebo jinak chybně provedenou tepelnou izolací prostupujícího potrubí. Kondenzát by mohl stékat po potrubí směrem ven.
Pokud je netěsně provedená parozábrana, může se do konstrukce boku vikýře dostávat velké množství vzdušné vlhkosti z interiéru. Vnější obklad z desek Cetris již konstrukci poměrně difúzně uzavírá, takže zde může docházet k hromadění vlhkosti. O nepříliš těsném provedení parozábrany může svědčit to, že se tepelná izolace na půdě rosí. To není normální stav. Patrně se skrze konstrukci sádrokartonu a parozábranu dostává do izolace opravdu velké množství vodní páry, která na chladném místě kondenzuje. Ověřit stav těsnosti parozábrany je nyní po provedení sádrokartonu obtížné. Pokuste se zjistit, jaký přesný typ fólie byl použit, jaké jsou její fyzikální parametry z hlediska difúze v porovnání s jinými materiály (možno porovnat v technických listech na internetu). Pokud je s hliníkovou vrstvou, bude toto zřejmě v pořádku.
Pro správnou funkci paronepropustné fólie je však nejdůležitější naprostá preciznost provedení. Parozábranu je potřeba vložit do konstrukce co nejblíže spodnímu líci. Jako parozábrany se používají fólie s vysokým difúzním odporem (sd > 100 až 150). Prodávají je stavebniny, nebo je lépe vhodný typ pořídit přímo od technického zástupce výrobce těchto fólii (Nicofol, Jutafol, Isocell apod.). Rozhodně nezaměnit s difúzními podstřešními foliemi! Dále je potřeba k folii pořídit vhodný spojovací materiál (těsné pásky na přelepení spojů, pásky na přilepení k okolním konstrukcím, zdem apod.) Nejlépe tedy pořídit od výrobce fólie a při pokládání se řídit jeho technickým předpisem pro provádění. Spoje musí být precizně slepeny. Rozteče latí pod parozábranou je nutno upravit tak, aby parozábrana měla podložené spoje (pak se dobře slepí). Parozábrana totiž musí být opravdu 100% neprodyšná a minimálně perforovaná (co nejméně sponek, vrutů apod.). Rozhodně není správné vést například kabely elektrické instalace a umísťovat krabice skrz parozábranu (zafoukávání studeného vzduchu, plísně, kondenzace).Proto se velmi osvědčuje systém instalační dutiny, která je vytvořena mezi parozábranou a SDK obkladem. Tam jsou umístěny rozvody a svítidla, parozábrana pak je neporušena.
Odhalit slabá místa konstrukce střešního pláště by mohlo snímkování termokamerou. Tím se dobře odhalí lokální skryté vady, je to dobrý průkaz i pro reklamaci vůči firmě.
Kromě toho lze mít výhrady i k celkové tloušťce tepelné izolace v konstrukci. 16 cm mezi krokve a 6 cm pod, tedy dohromady 22 cm je z pohledu požadavků současné normy hodně málo. Pro zateplení podkroví (střecha šikmá do 45°) je minimální požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U 0,25 (W/m2.K) a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U je 0,16 (W/m2.K). Daná skladba bude na úrovni sotva 0,25, možná tuto hodnotu ani nesplní. Bylo by zajímavé vidět, jak toto řešil projekt a zda projektant věrohodně dokladuje návrhovou hodnotu tepelné izolace, tedy právě součinitel U, který by měl být stanoven dle platných norem ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946 a ČSN 73 0540.
S pozdravem,
Ing. Jiří Veselý, poradce ECČB České Budějovice
Dobrý den pane Janoto, děkuji za Váš dotaz.
Omlouvám opožděnou odpověď způsobenou velkým zájmem o poradenství.