Dotaz: Dobrý den, před dvěma lety jsme koupili domek. Je to bývalá dřevěná hájenka asi před 8 lety zrekonstruovaná. Složení stěn je :zevnitř sádrokarton, dřevěná stěna z z asi 3 cm prken spojovaných jako palubky, mezi stěnami nevím co je, z venčí opět ta samá stěna a na něm 6-ti centrimetrový polyesteren s povrchovou úpravou. V domku je sucho, což si myslím že je v pořádku, ale všiml jsem si z venčí, že máme hlavně v místech kde se vytápí mokrý základ. Když sáhnu za zakládací lištu polyesterenu, cítím, že je mokrá i stěna za ním. Mám pocit, že se to mezi stěnami hrozně potí. Chci se zeptat, co s tím, jestli je nějaká levnější varianta a jestli mají být místa za zakládací lištou otevřená(místy dostanu prsty do mezistění),nebo to mám hermeticky uzavřít.Tato dřevostavba je na kamenném základu mejméně 30 cm nad úrovní terénu. Děkuji Dvořák
Jedná se o klasickou dřevostavbu, která byla původně postavená dle tehdejších zvyklostí a posléze zateplená moderním postupem ale jaksi bez ohledu na to, co se může přihodit.
V každé stavbě je vždy větší obsah vzdušné vlhkosti, než v zimě venku. Dochází pak tomu, že vodní páry neustále procházejí obvodovými konstrukcemi ven a pokud někde uvnitř nastanou vhodné podmínky (teplota a tlak vodních par), zkondenzují. Dřevostavby je velmi složité navrhovat z hlediska kondenzace vodní páry v konstrukci. Jedná se o konstrukci složenou z několika vrstev, které mají jednak různou tepelnou vodivost, ale rovněž i rozdílné součinitele prostupu vodní páry. Aby se rizika kondenzace v konstrukci vyloučily, navrhují se skladby pokud možno tak, aby směrem z interiéru do exteriéru tepelný odpor vrstev stoupal a naopak difúzní odpor vrstev za sebou klesal. Proto se dává na vnitřní líc pod finální obklad parozábrana. To je vrstva s vysokým difúzním odporem, která pokud je dobře provedená, páry dále „nepustí“. Pak lze případně i použít polystyrén na vnější obklad, ale vše se musí dobře propočítat.
Ve Vašem případě spatřuji příčinu právě v tom, že stěna je opatřena polystyrénovým zateplením. Polystyrén má vysoký difúzní odpor, není ho velká tloušťka a tedy na jeho vnitřní straně je poměrně chladno a právě zde ke kondenzaci dochází. Kondenzát stéká k zakládací liště. Otázkou ještě je, zda ke kondenzaci dochází v celé výšce stěny, nebo jen v její spodní části. Zde je totiž navíc velmi nepříjemný tepelný most tvořený kamenným soklem, který prochlazuje i přilehlé konstrukce nad ním. Tím jsou zde podmínky pro kondenzaci ještě „násobně“ lepší. Toto má velmi nebezpečné důsledky, především pro dřevěnou konstrukci. Spodní trám nosné konstrukce a i spodky svislých dřevěných sloupků mohou být již bioticky napadené.
Dříve než se pustíte do oprav doporučuji, aby odborník, specialista na stavební tepelnou techniku, situaci na místě ještě prohlédl. Opravy budou nákladné, je tedy nutné opravdu prokázat rozsah narušení konstrukcí a odhadnout další vývoj, pokud by se nic nedělalo. Nutné bude udělat sondy a prohlédnout celou skladbu, kondenzace pak ověřit výpočtem.
Jaká jsou řešení:
Jednak lze provést na vnitřní straně novou a účinnou parozábranu. To by znamenalo i nový vnitřní obklad. Parozábranu je potřeba vložit do konstrukce na její vnitřní líc. Jako parozábrany se používají fólie s vysokým difúzním odporem (sd > 100 až 150). Prodávají je stavebniny, nebo je lépe vhodný typ pořídit přímo od technického zástupce výrobce těchto fólii (Nicofol, Jutafol, Isocell apod.). Rozhodně nezaměnit s difúzními podstřešními foliemi! Dále je potřeba k folii pořídit vhodný spojovací materiál (těsné pásky na přelepení spojů, pásky na přilepení k okolním konstrukcím apod. Nejlépe tedy pořídit od výrobce fólie a při pokládání se řídit jeho technickým předpisem pro provádění. Parozábrana totiž musí být opravdu 100% neprodyšná a minimálně perforovaná. Dobře utěsněná musí být návaznost na podlahu – tam je to nejhorší. Jako parozábranu lze použít i OSB desky, které budou ve spojích na pero a drážku tmeleny a spoje přelepeny parotěsnou páskou. Aby se omezily perforace, nový obklad interiéru bude proveden na latě, takže vruty těchto latí by měly být jedině netěsnosti. Rozvody instalací jsou pak vedeny ve vytvořené mezeře – říká se tomu instalační dutina. Nic nesmí již celistvost parozábrany narušovat. Kromě toho by se měl zateplit sokl, aby byl odstraněn tepelný most. Tedy pokračovat tepelnou izolací od spodku polystyrénu až terénu a nejlépe kousek pod něj (aspoň 0,5 m).
Druhou variantou je odstranění polystyrénu. To by bylo nutné především tehdy, ukáže-li se v sondách narušení dřevěné konstrukce. Nemusí to být celá fasáda, může se jednat opravdu jen o spodní část u tepelného mostu. Nahnilé dřevo musí pryč. Jako náhrada polystyrénu by se vzhledem k absenci parozábrany na vnitřním líci (určitě tam nyní nebude) použila takzvaná provětrávaná fasáda. Zateplení by tedy bylo provedeno vložením vysoce paropropustných rohoží nebo desek z minerální vlny do roštu ze svislých latí. Jako izolace se pro dřevostavbu nejlépe hodí materiály z minerální nebo kamenné vlny, které mají součinitel tepelné vodivosti λ kolem 0,040 až 0,042 W/m.K, nebo na přírodní bázi, například dřevitá vlna, ovčí vlna apod. Ty mají λ kolem 0,045 až 0,050 (W/m.K), takže se velmi blíží běžným vláknitým izolacím na bázi kamenné nebo minerální vlny. Výhodou přírodních materiálů je to, že díky buněčné struktuře mají schopnost vlhkost zadržet a neztrácejí tak i při určité vlhkosti v konstrukci své izolační schopnosti.
Nutným konstrukčním řešením je pak provedení provětrávání vzduchovou mezerou – nejlépe svisle, s přívodem vzduchu u soklu a odvodem u střechy, nebo pod okapovou lištou. Vymezení lze provést dvojitým přidaným roštem z latí, nebo fixací tepelné izolace za vrchním lícem základního svislého roštu. Mezera by měla být minimálně 4 cm. Pokud by z vnější strany tepelné izolace byla ještě osazena folie proti větru, je nutno použit vysokodifúzní typ folie s maximálním prostupností pro vodní páry. Použití fólií má vliv na snížení úniku tepla z chaty netěsnostmi konstrukce. Chemické ošetření dřevěných částí a to jak zakrývané plochy stěny tak nových dřevěných prvků je v každém případě nutné. Jako vnější obklad lze opět použít dřevo, nebo i jiné materiály, například desky Cetris apod. I zde je potřeba zateplit sokl.
Tloušťka tepelné izolace by se měla řídit požadavky platné ČSN 73 0540-2, ta rozlišuje dvě hodnoty součinitele prostupu tepla a to - požadovanou a doporučenou. Je na výběr - požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro obvodovou stěnu lehkou je 0,30 (W/m2.K), hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Návrh by měl provést výše zmíněný specialista na základě výpočtu a stávající skladby.
Dobrý den pane Dvořáku, děkuji za Váš dotaz.
Omlouvám opožděnou odpověď způsobenou velkým zájmem o poradenství.