Přeji dobrý den a prosím a taktéž prosím o radu. Mám problém s oknem v koupelně - na tomto okně dochází k velké kondenzaci vody a výsledkem jsou "loužičky" na vnitřním parapetu a velký výskyt plísní. Bohužel pod tímto oknem není topné těleso, které je umístěno přibližně ve středu místnosti. Uvažuju tedy o výměně okna, ale nevím, zda to vůbec pomůže, popř. jaké okno zvolit? Pokud plastové - bude lepší prostor tepelně uzavřít nebo zvolit mikroventilaci? Ještě uvedu, že v místnosti je umístěno větrání do venkovního prostoru větrákem (průměr cca 15cm), který v případě nečinnosti zůstává otevřený trvale.
Děkuji za radu.
Výrazná kondenzace na ploše skla, případně rámech oken v chladném období má zpravidla příčinu v malé kvalitě výrobku – špatné tepelně izolační vlastnosti skla i rámu. Také však může mít vliv špatné osazení ve zdivu.
Vaše okno v koupelně bude zřejmě starší, patrně zdvojené, dřevěné. Každopádně však nevyhovující co do izolačních vlastností.
Současná platná norma ČSN 73 0540-2/Z1 stanovuje dvě hodnoty tepelné izolace pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu, tedy i pro výplně otvorů - požadovanou a doporučenou. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K). Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro nová okna 1,80 W/m2.K a doporučená 1,20 W/m2.K.
Starší okna mají hodnoty U kolem 2,8. Vzhledem k rostoucím cenám energií a větší „rezervě“ při kondenzaci doporučujeme hodnoty přísnější, tedy 1,2 a lepší. Tuto hodnotu musí vykazovat okno jako celek, ne pouze sklo. Tak by to měl udávat výrobce.
Při koupi nového výrobku je tedy nutno sledovat typ použitých skel i konstrukci rámu. Izolační skla jsou různých provedení co do hodnot tepelné izolace. Obyčejná nebo pouze vakuová skla mají U kolem 2,6 až 2,0. Skla plněná inertními plyny kolem 1,8 až 1,6. Dvojskla opatřená navíc pokovením se dostávají na hodnoty 1,3 až 1,1. K dispozici jsou i skla ještě lepší – např. typu Heat Mirror nebo trojskla s hodnotami U 1,1 až 0,7. To jsou již velké rozdíly, u horších skel je povrch skla výrazně chladnější (pod rosným bodem) a dochází k větší kondenzaci již při relativně ne moc nízkých venkovních teplotách (třeba již kolem 0°C).
Obdobně rám, kde jeho izolační vlastnosti závisí na konstrukčním provedení (počet komor, umístění ocelové výztuhy, vyplnění polyuretanovou izolací apod.). Je potřeba zjistit vlastnosti skutečně osazeného výrobku jako celku. U skla dále hraje velký vliv osazení a materiál distančního rámečku – jsou již i plastové, kovové dobře vedou teplo a sklo ochlazují. Mikroventilace je vhodná, ale nemusí stačit. V koupelně je vždy nutné zajistit dostatečné větrání, aby se vlhkost odvětrala.
Při extrémně vysoké vlhkosti v koupelně však kondenzaci pouze kvalita okna nezabrání. Kromě dobrého nuceného větrání by bylo vhodné posunout otopné těleso pod okno tak, aby kolem okna proudil teplý vzduch. Možností je i úprava parapetu – například vytvoření štěrbiny, kudy by vzduch k ploše okna přímo proudil.
Dále je možno provést stavební úpravu spočívající v zateplení venkovního ostění okna po celém obvodu. Rám okna může prochládat od zdi i vlivem špatného zapěnování nebo absence této izolace. Zateplení ostění se provádí polystyrénem v tl. alespoň 3 cm, vkládá se po stranách, na nadpraží i pod parapet.
Ing. J. Veselý, odborný poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Vlachu,
děkuji za Váš dotaz.