Dotaz: Dobrý den,
mám nově postavený RD s hambálkovím krovem, kde je obytné podkroví. V prostoru NAD kleštinami se my sráží voda na tep. izolaci. Skladba podhledu je dřev. palubka, reflexní folie, tep. izol na výšku kleštin 160mm + tep. izol. tl. 120mm nad kleštinami, vzduchová mezera (malá půdička kde se sraží voda), paropropustna folie, late, tašky. Nevíte prosím Vás kde by mohl být problém? Vlhkost v domě je do 55%.
Kondenzace vody v horní vrstvě tepelné izolace bude patrně zapříčiněna tím, že do konstrukce stropu mezi obytnou místností a půdou prochází velké množství vodní páry.
Tento problém většinou souvisí s ne příliš kvalitně provedenou parozábranou. Parozábrana je zpravidla fóliová vrstva, která se provádí co nejblíže vnitřnímu líci konstrukce, v daném případě pod palubky. Ve Vašem popisu ji nazýváte reflexní vrstva. Prioritní funkcí této fólie však není reflexe, nýbrž parotěsnost. Tepelnou izolaci a dřevo v konstrukci je potřeba ochránit před kondenzací vodní páry uvnitř, to je vlhkost, která se do konstrukce dostává z interiéru. To se řeší právě provedením parozábrany. Jako parozábrany se používají fólie s vysokým difúzním odporem (sd > 100 až 150). Prodávají je stavebniny, nebo je lépe vhodný typ pořídit přímo od technického zástupce výrobce těchto fólii (Nicofol, Jutafol, Isocell apod.). Rozhodně nezaměnit s difúzními podstřešními foliemi! Dále je potřeba k folii pořídit vhodný spojovací materiál (parotěsné pásky na přelepení spojů, pásky na přilepení k okolním konstrukcím apod. Nejlépe tedy pořídit od výrobce fólie a při pokládání se řídit jeho technickým předpisem pro provádění. Parozábrana totiž musí být opravdu 100% neprodyšná a minimálně perforovaná. Při provádění fóliové parozábrany je potřeba upravit podklad tak, aby byly pevně podložené spoje fólie (aby bylo možno spoje dobře slepit).
Tato parozábrana, pokud se osazuje hned nad podhled (SDK nebo palubky), je většinou špatně spojovaná a hlavně, její účinnost se výrazně sníží množstvím perforací (vruty a vedení EI instalací). Proto je důležité umístění parozábrany řešit s ohledem na vedení instalací. Rozhodně není správné vést například kabely elektrické instalace a umísťovat krabice skrz parozábranu (netěsnosti, zafoukávání studeného vzduchu, plísně, kondenzace). Proto se velmi osvědčuje systém instalační dutiny, která je vytvořena mezi parozábranou a podhledem. Tam jsou umístěny rozvody EI a svítidla, případně další instalace. Parozábrana pak je neporušena. Provede se to tak, že pod parozábranu se provedete ještě rošt uchycený co nejmenším počtem vrutů.
Tím se vytvoří mezera např. 6 cm (na instalace) a pak bude teprve vnitřní obklad palubkou (nebo SDK). Tento prostor s EI instalacemi se pak rovněž vyplní tepelnou izolací, čímž získáme navíc i na tepelné izolaci. Řešením v tomto případě by mohlo být zvýšení paronepropustnosti fólie nad palubkami, což je problematické, neboť vrstva by se musela celá opravit, tedy provést znovu.
V poslední době se více doporučuje jako parozábranu používat OSB desky, které jsou ve spojích na pero a drážku tmeleny pružným tmelem a spoje přelepeny parotěsnou páskou. Je to mnohem méně problematičtější z hlediska kvality provedení.
Další příčinou vlhkosti v izolaci může být to, že prostor půdy není dostatečně odvětrán. To má za následek nárůst relativní vlhkosti vzduchu v prostoru půdy a tím značný pokles teploty rosného bodu. Snad by tedy pomohlo zajištění lepšího provětrání půdy. Pokud se jedná o tloušťku tepelné izolace, celková je 28 cm, mělo by to být dostačující, i když se v současné době již doporučuje více, cca 30 až 36 cm. Nebylo by od věci zde nějakou tepelnou izolaci ještě přidat.
S pozdravem,
Ing. Jiří Veselý, poradce ECČB České Budějovice
Dobrý den pane Koukale, děkuji za Váš dotaz.
Omlouvám opožděnou odpověď způsobenou velkým zájmem o naše poradenství.