Dotaz: Dobrý den, měl bych na Vás dotaz ohledně dřevěných krovů střech: Staví se cihlový RD s podkrovím a zajímalo by mě jaký dřevěný materiál (trámy, latě), s ohledem na vlhkost, se používá a případně jeho impegnace. Zda se tedy používá čerstvé (právě pořezané), proschlé na vzduchu nebo uměle vysušené na určitou vlhkost. Dále jaká, kdy a na co se používá impregnace. Děkuji za odpověď
Požadavky na konstrukční řezivo zabudované do stavby stanovuje ČSN 49 1531-1 a následně harmonizované normy EU. Pro stavbu krovů je používáno nejčastěji dřevo smrkové, požadovaná třída dle ČSN S1 (nově S10).
Konstrukční prvky z řezaných profilů musí mít dle normy vlhkost max. 20%, lepené prvky do 15%. Dřevo by mělo nejlépe vysychat přirozeně, správně proložené v hranicích. Vysušení v sušárně je možné. „Běžná“ praxe ale vypadá zcela jinak. Tesařské firmy nejraději pracují s čerstvě nařezanými profily, protože ty jsou rovné, bez výsušných trhlin a dobře se s ním pracuje. Dřevo pak vyschne již sestavené v krovu, dochází k deformacím apod. Je to pak problém z hlediska provedení vestavby. Mělo by se počkat, až dřevo vyschne a ustálí se.
Impregnace řeziva, neboli provedení chemické ochrany proti biotickému napadení je nutná u všech zabudovaných prvků, které budou zakryty a již nepřístupné ke kontrole (ve vestavbě, pod foliemi, pod obkladem, latě apod.). Nejúčinnější je tlaková impregnace. Při nástřiku nebo nátěru nedojde k proniknutí chemické látky do větší hloubky. Na dřevě nesmí být v žádném případě kůra, láká škůdce nejvíc. Nejčastějí se používají přípravky Lignofix E-profi nebo Deron. Ošetřeny nemusejí být pohledové interiérové prvky krovu, pokud nejsou v exponované poloze (např. venku, nebo vestavěny do starší konstrukce krovu, kde již napadení bylo). Pokud se dřevo hobluje, dělá se chemie až na zhoblovaný povrch.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Dohnale,
děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.