Dotaz: Dobrý den.
Můj dotaz se týká snížení kročejové hlučnosti v rodinném domku z roku 1939, v kterém provádíme půdní vestavbu. Podlaha pod nově vzniklými obytnými prostory je klasická, tvořená dřevěnými trámy zespoda podbitými prkny s rákosem a omítkou a shora zaklopenými prkny tl.cca 25 mm.Na záklopu je zásyp a na něm betonová mazanina v tl.cca 5 cm. Původně jsme plánovali položit (po demontáži vrchních vrstev) na záklop minerální vatu steprock tl. 5 cm dále separační folii a 5 cm armované betonové mazaniny(nebo lité 4 cm vrstvy anhydritové mazaniny ).Okolo stěn pak pružné separační pásky tl. 12 mm. Nyní jsem se setkal s možností použít místo steprocku polystyrénové desky typu EPS T 3500, které jsou údajně též použitelné k tlumení kročejového hluku.Prosím o porovnání vhodnosti těchto dvou materiálu a jejich tlumících schopností.Prosím také o radu, čím vyrovnat případné větší nerovnosti podkladu pod těmito tlumícími materiály. Předem děkuji za Vaši brzkou odpověď.S pozdravem Petr Eret.
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Požadavky na hlukovou izolaci udává ČSN 73 0532, zde se jedná o konstrukci stropu mezi místnostmi buď téhož bytu nebo různých bytů. Z hlediska útlumu hluku se rozlišuje vzduchová neprůzvučnost a ochrana proti kročejovému hluku. V daném případě se jedná o oba případy. Vzduchová neprůzvučnost je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká ve sousedním prostoru. Schopnost konstrukce zvukově izolovat je úměrná hmotnosti použitých materiálů, v případě konstrukcí dvojitých jde o vzájemný poměr plošných hmotností, správné volbě šířky vzduchové mezery, materiálu pohlcovače apod. Z hlediska kročejového hluku jde o utlumení kroků nebo zvuku vznikajícího například pádem předmětů na podlahu.
ČSN 73 0532 stanovuje požadavek na stavební vzduchovou neprůzvučnost pro strop mezi byty R´W ≥ 52 dB, v rámci jednoho bytu pak pouze R´W ≥ 42 dB . Prakticky to znamená, že strop by měl mít laboratorní neprůzvučnost RW ≥ 55 dB, protože podmínku je potřeba navýšit o rezervu cca 3 dB. Pro starý strop je nutno hodnoty spočítat dle konkrétní skladby stropu. I když se bude jednat o tentýž byt, stejně bych doporučil dodržet podmínky přísnější, tedy jako pro dva oddělené byty. Zde se velmi osvědčí betonová deska, kterou plánujete provést. Zvuková izolace se totiž zvyšuje hmotností – tedy právě provedením nové betonové desky. Variantou by bylo ponechat stávající betonovou desku, přitížení stropu by však musel vyhodnotit statik! Jde i zvýšení úrovně podlahy, protože na stávající beton by byla položená deska EPS plus další betonová deska, tedy přitížení cca 60 kg/m2. Tato konstrukce by však z hlediska akustiky byla velmi kvalitní.
Pokud jde o kročejovou izolaci – zde správně navrhujete novou podlahu koncipovat jako plovoucí. Požadavek pro kročejový hluk, který stanovuje výše zmíněná norma, je L´w < 68 dB, v rámci jednoho bytu je L´w < 58 dB. Jako účinná ochrana se zde uplatňují správně provedené plovoucí podlahy. Z hlediska akustiky jsou opět výhodnější betonové desky, které však zatěžují strop. Nahradit je lze suchou montáží podlahových desek (SDK, Cetris, OSB apod.). Pod nimi musí být vlastní kročejová izolace (zpravidla tuhá deska z MV), která je položena na vodně upravené podloží, nejlépe opět nějaká deska, nebo násyp. Nutno dodržet všechny předepsané detaily, především oddělení od stěn a pevných částí konstrukce stropu. Praktické zkušenosti se zvukovou izolací takových skladeb však nejsou dobré. Stálo by však za zvážení, zda stávající skladbu ponechat a na ni položit EPS a desky. Pokud však odstraníte stávající vrstvy, bude velkým přínosem možnost provést kontrolu stávající dřevěné konstrukce stropu – biotické napadení apod.
Použití polystyrénu EPS T 3500 jako podklad pro plovoucí podlahu je možné. Vyrovnání nerovnosti podkladu lze provést například násypem z umělého kameniva Liapor, který bude stabilizován cementovým mlékem.