Dobrý den, měl bych na Vás dotaz ohledně toho, zda lze nějakým způsobem souseda přimět k tomu, aby opravil opěrnou zeď, jež hrzozí zřícením, a upustil od dalšího zavážení opěrné zdi suťí a zeminou. Předmětná zeď se nachází na společné hranici pozemků, přičemž je dle měření geodeta částečně na mém pozemku a z větší části na pozemku souseda. Ke zdi, jež byla zhotovena pravděpodobně někdy v minulém století, se nedochovala žádná stavební dokumentace a dle vyjádření stavebního úřadu se nejedná o černou stavbu, přestože výše zdi je okolo pěti metrů a rozdíl mezi výškami pozemků je přes 4 metry. Vzhledem k tomu, že ze zdi odpadávají kameny, vykazuje značné trhliny a dle potvrzení statika hrozí zřícení mjsem se obrátil na souseda a stavební úřad, ale bohužel neúspěšně. Lze prosím zjednat nějak nápravu?
Víte, toto se řeší velice obtížně.
1. Věc je koho vlastnicky ta zeď je. V takovém to případě by napřed musel o vlastnictví rozhodnout soud. A představa, že zeď je napůl vaše a napůl souseda (nebo v jiném poměru) tak je potřeba si uvědomit, že jako vlastník, spoluvlastník máte i vy tu stavbu udržovat v dobrém technickém stavu. A v případě sporu by pak přerozdělení nákladů mezi sousedy musel opět rozhodnout soud.
2. Černá stavba z minulého století? To opravdu takto vykládat nelze… je to prostě stavba, ke které se nedochovaly doklady…. To by půl republiky muselo spadnout do režimu dodatečného stavebního řízení.
No a co dál, jít k soudu? Víte jak to může dlouho trvat?? Víte kolik by stály znalecké posudky??? A kdo žalobu podá, ten nese počáteční náklady řízení…
Já vám uvedu jeden smutný případ z praxe: Kdysi v roce 1840 si příbuzní rozdělili klasický jihočeský statek – tzv U. V rohu vzniklo krátké úžlabí délky 3,2 m, které odvádělo vodu z obou přilehlých střech. V devadesátých letech noví majitelé obou částí se dostali do sporu, kdo má úžlabí opravit. Teklo do střechy oběma.
Napřed si nadávali, pak se kvůli tomu honili po dvoře vidlema, pak na sebe pozvali policii ČR a ta jim doporučila stavební úřad, že to za ně spravedlivě vyřeší. A já, co by vedoucí (nikdo z podřízených tam nechtěl jet) jsem tam svolal místní šetření a navrhl jim dohodu - nechte udělal oplechování u zdejšího klempíře (bydlel ve vsi) a o náklady se rozdělte půl na půl. Z obou stran následovalo na mne trestní oznámení, že je nutím vzdát se svého majetku apod… samozřejmě se mi pomstili, půl roku jsem chodil na policii podávat vysvětlení. Dobrovolně jsem polici umožnil přístup do našich bankovních účtů, aby si mohli zkontrolovat, že mi tam nepřistály neočekavané peníze.
A rozběhly se soudy, znalecké posudky, protiposudky ….. po šesti letech si jedna strana vzala nového právníka a ten u soudu docílil rozsudek – udělal se dopředu rozpočet, objednal se klempíř a dopředu se domluvilo, že každý soused zaplatí polovinu. Nové úžlabí stálo 3800 Kč. Soudní výdaje šly také na půl – každý musel zaplatit 62 000,- Kč. Žel oběma sousedům při tom uhnily konce krokví a to si museli platit sami.
Mělo to smysl? Odpověď si asi naleznete sám….
Ing. Bohumil Krejčí
vedoucí odboru
Odbor výstavby a územního plánování
MěÚ Jindřichův Hradec