Dobrý den, doporučíte odstranit starou izolaci v ploché plechové střeše (perlit, na něm položené polystyrenové desky, na polystyrenu asfaltový papír (přesně nevíme, dům jsme koupili, dům je úroku 1987) a nafoukat novou kvalitní nebo nechat 35 let starou izolaci, pokud je střecha a vše bez problémů?
Moc děkuji, Martina Hájková
Dobrý den,
Rozhodnutí o způsobu opravy, nebo sanace střechy je potřeba provést na základě prohlídky na místě a ze sondy. Skladba shora tedy: plechová krytina (patrně falcovaná), podkladní asfaltová lepenka, desky EPS (nevíme tloušťku) a perlit (nebo perlitbeton) vytváří zřejmě spádovou vrstvu. Pak je zřejmě nosná konstrukce, patrně pevný strop.
Pak by se jednalo o jednoplášťovou střešní konstrukci. Pro tu platí konstrukční pravidla, která ve stávající skladbě nemusí být zcela dodrženy, nebo některé části souvrství již v důsledku opotřebování neplní svou funkci.
Důležitým předpokladem správné funkce jednoplášťové střechy je, aby v konstrukci nedocházelo ke kondenzaci. To se zajišťuje provedením parozábrany, která by se měla nacházet pod tepelně izolačními vrstvami. Obvykle se pokládá na nosnou konstrukci a v tomto typu střech to nejčastěji je asfaltový pás celoplošně natavený.
Hlavním impulsem pro výměnu souvrství je vždy stav hlavní hydroizolační vrstvy, což je v daném případě plech, a nedostatečné tepelně izolační vlastnosti. Důležité také je, jak je současná plechová krytina kotvena, tedy co tvoří její pevný podklad.
Pokud by se postupovalo tak, že by se měnila krytina (plech), bezpochyby by bylo dobré přidat na tepelné izolaci. Tím ovšem může dojít k ovlivnění odvětrání vlhkosti ze střechy, neboť o stávající parozábraně a o tom, jak plní svou funkci, nic nevíme.
Otázkou tedy je posouzení kvality současné tepelné izolace, tedy tloušťky polystyrénu a výšky násypu perlitu. Spíše se dá předpokládat nedostatečné provedení.
Je-li tedy výměna plechu v plánu, přiklonil bych se spíše k tomu stávající vrstvy odstranit až na nosnou konstrukci, provést novou kvalitní parozábranu a shora nové tepelně izolační a hydroizolační souvrství. V daném případě lze použít některou ze systémových skladeb ploché střechy, které jsou uváděny ve veřejně dostupných technických podkladech výrobců izolací. Například skladby DEK, výrobců EPS, MV apod. Doporučit konkrétní by měl odborník, nejlépe projektant a zároveň upozornit na detaily, které je potřeba řešit, aby nezůstaly někde tepelné mosty nebo nevznikly detaily, které pak mohou mít za následek poruchu.
Při volbě materiálů je vhodné zvážit, zda lze střechu přitížit, což je otázka na statika. Spádovou vrstvu lze ale provést například z EPS spádových klínů, čímž je zatížení minimální a tepelně izolační efekt větší. Lehká skladba z EPS musí být do podkladu pevné nosné konstrukce mechanicky kotvena. Jako finální krytinu není nutné vracet plech, lez použít PVC (dle možnosti zatížení s násypem kačírku) nebo kvalitní a odolný modifikovaný asfaltový pás.
V dotazu zmiňujete v popisu skladby, že přesně nevíte.
To je právě potřeba zjistit. Plechové krytiny se dávaly tam, kde bylo bednění a tím pádem se může jednat i o střechu dvouplášťovou. Pak je to vše jinak.
Je-li krytina na bednění, nutno v první řadě zjistit jeho stav a případné biotické napadení a hnilobu dřevěné konstrukce. Opravu a zateplení střechy pak navrhujeme jinak, tedy přidáním izolace do dutiny – tedy například té foukané. Tím se ale mění princip odvětrání střechy a je potřeba zase velmi dobře zvážit rizika kondenzace v konstrukci, což by měl vyhodnotit specialista a měli by to umět dodavatelé foukaných izolací. Vždy je tedy nutno mít o skladbě střechy a její funkci všechny informace.
S pozdravem
Ing. Jiří Veselý
energetický poradce Energy Centre České Budějovice