Dobrý den, prosím o radu. Pokud je v územním plánu obce je uvedeno- cituji "bydlení individuální v rodinných domech – vesnické" a také přímo v tabulce zastavitelných ploch se uvádí v rodinných domech vesnického typu, je možné postavit bungalov ? A pokud ano, pak jaká vyjímka je potřeba nebo čím se řídit? Děkuji.
Pozor – územní plány neumožňují výjimky. Územní plán platí, je svatý.
Jeho výklad dnes přináleží úřadu územního plánování a tam musíte získat kladné závazné stanovisko, jinak nelze vydat povolení. Zamítavé závazné stanovisku teoreticky může nechat nadřízeným orgánem přezkoumat. Ale to může trvat řadu měsíců, rok a dost možná, že nadřízený orgán sdělí, že závěry závazného stanoviska jsou v pořádku.
Bolest je trochu jinde (vidíte, já taky moc „bungalovům“ nefandím). Naši předci nikdy „bungalovy“ nestavěli, drželi se převážně sedlových střech, vždy s praktickou půdou a spádem střechy mezi 37 stupni až 45 stupni. Je zajímavé, že u nás se drželo 38 stupňů, sousední vsi měly 39 stupňů. Tento typ střechy má pouze dvě nevýhody: nedá se úplně bezpečně po ní při údržbě běhat se smetákem a při opravě štítu si nevystačíte jen s židlí. Ale jinak to má jen samé výhody prověřené staletími. Větší vrstva sněhu vám střechu neprolomí, ale sjede. Vaši potomci si kdykoliv do půdy mohou vestavět podkroví nebo nadaný vnuk nahrávací studio či ateliér a při stavbě zbytečně v nárožích neuřežete dva tisíce tašek. A často velice levně stačí ve štítu mít malá dvířka a kdykoliv po žebříku tam uložíte lyže a saně a pod….
A ani nejásám ze sbíjených vazníků – jsou to špejle secvakané takovou lepší sešívačkou a mnohdy stavebník ani neví, že výrobce k tomu dá malý papírek s upozorněním, že střecha neunese víc jak 20 cm sněhu. A navíc dal jsem si tu práci a spočítal spotřebu dřeva – klasický krov jej spotřebuje dokonce i míň, než ten moderní vazníkový.
Krejčí