Známý žil ve společné domácnosti s jednou ženou. Po určité době spolužití odjel vydělat peníze na opravu rodinného domku, ve kterém společně žili, do Německa. Udržovali spolu písemný styk a když se po půl roce vrátil, místo domku našel zbořeniště. Dotazem v sousedství zjistil, že paní mezitím zemřela a domek zdědili příbuzní. Protože nevěděl kam by se na tyto příbuzné měl obrátit a z jeho majetku v domku uskladněném evidentně nic nezbylo, musel se vrátit zpět do zaměstnání a nechtěl si komplikovat zbytečně život marnými spory tak vzdal jakékoli snažení v tomto směru. Po devíti letech čirou náhodou zjistil, že tato dotyčná ho ve své závěti určila hlavním dědicem. Vedle něho ještě měly dědit dvě dcery ze zákona a v závěti byl určen další dědic v pořadí. Zjevně na návrh dalších dědiců byl soudem prohlášen nepravdivě za předemřelého a dědictví dle dostupných dokumentů získal dědic určený ze závěti. Jak by měl poškozený v tomto případě postupovat?
Bohužel práva oprávněného dědice jsou již promlčena neboť tento je oprávněn se domáhat vydání dědictví jen v tříleté lhůtě ode dne právní moci řízení jímž bylo dědické řízení skončeno.
Vzhledem k tomu, že Váš dotaz nebyl nijak časově specifikován, tak lze jen obecně dodat, že Váš známí by se mohl domáhat náhrady škody či vydání bezdůvodného obohacení, a to včetně vydání užitků, to vše však pouze v nejdéle v desetileté lhůtě ode dne, kdy ke škodě došlo.
Bohužel bychom pro určitější odpověď potřebovali znát konkrétnější údaje a okolnosti.