Vážení přátelé,
zatepluji půdní podlahu u svého RD z 50-tých let min století.Stávající podlaha je obdobná jako u většiny RD z této doby (zevnitř dolní místnosti jsou nahozená rákosová prkna přibitá na trámech,mezi trámy volné místo,na trámech prkenná souvislá vrstva na které je škráva smíchaná s dalšími sypkými materilály a celé je to uzvřené cca 5 cm betonkem).Jelikož je místnostech po půdou chladno,rozhodl jsem se provést zateplení v podstatě způsobem vámi uvádějícími.
Jako izolaci je vhodnější použít paropropustné rohože z minerální vaty nebo kamenné vlny. (Orsil) volně položené na podlahu půdy shora. Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a došlo by ke kondenzaci na jejím spodním líci a tím promočení izolace. Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je tím umožněn volný odchod z izolace, nutno zajistit též dobré provětrání půdy. U dřevěných stropů se nedoporučuje pokládat folii ani pod izolaci, je lepší umožnit dřevu odvětrání.
Mám pouze jeden dotaz,jak zabráním vsupu prachových částeček zeshora,aby nedošlo k zanesení paropropustné rohože ORSIL.
Děkuji za odpověď.
Při volném ponechání izolace na půdě jistě dojde začas k zaprášení povrchu.
Tomu však nelze zcela zabránit v žádné skladbě, která je provětrávaná. Jednou z možností je přece jen položit nahoru fólii s minimálními přesahy. Musí to ale být fólie vysokodifúzní, s vysokou propustností struktury pro vodní páry (porovnání najdete na technických listech různých typů fólií, udává se nečastěji v g/m2 za 24 hod).
Tyto typy fólií se používají například u provětrávaných fasád (nejčastěji dřevostavby nebo dodatečná zateplení), kde jednak chrání před větrem a prachem a zároveň fixují minerální izolaci. V každém případě je nutno kontrolovat spodní povrch fólie, zda se zde neobjeví kondenzát. Osobně bych raději provedl prkennou podlahu dle uváděných popisů, prostor lze pak i využívat.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Dobrý den.
Děkuji za Váš doplňující dotaz.