Dobrý den, prosím vás, potřebovala bych poradit. Máme postaveny nový dům a v podkroví mám hranoly a na ně jsme dali šindel,pod ně desky, pod desky jsme nechali mezeru 3cm a dali vatu skelnou a pod vatu parozábranou folii. Teď nevíme co máme dát dál, protože by jsme chtěli mít v podkroví odhlučněné, protože teď je všechno slyšet přes střechu. Můžete mi poradit co na to dát,co by nám to hodně odhlučnilo? Bydlíme u hlavní cesty a je slyšet všechny auta a když spíme je to hrozné. Děkuji mockrát na shledanou.
Odpověď
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Z popisu skladby střešního pláště se zdá, že prozatím nemáte provedený finální obklad podkroví ze strany interiéru. Krátká rekapitulace skladby shora tedy je:
Asfaltový šindel – desky, patrně OSB – vzduchová mezera 3 cm – tepelná izolace z minerální vaty – parozábrana (fólie). Parozábrana je tedy patrně přichycená na spodní líc krokví. Neuvádíte tloušťku tepelné izolace, ale zřejmě je to tedy výška krokví mínus 3 cm mezera. Z toho mi vyplývá, že vaty může být cca 14, snad 16 cm, záleží na výšce krokve. Než přikročíme k akustice, rád bych zmínil i tepelně technické hledisko a jak uvidíme, s akustikou souvisí.
Při výstavbě nové budovy je nutno plnit normové požadavky a doporučení na tepelnou izolaci. Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě stavět a zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení - norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro střechu šikmou se sklonem do 45° je 0,24W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,16 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
V případě tloušťky tepelné izolace z vaty do 18 cm ani nesplníte minimální požadovanou hodnotu. Doporučuji dostat se na hodnotu doporučenou 0,16 (W/m2.K).a to je o tloušťce izolace na bázi minerální nebo skelné vaty kolem 32 cm. To znamená, že by bylo dobré příslušnou tloušťku ještě přidat. V tom případě je nyní v nevhodné pozici parozábrana. Ta nesmí být uprostřed skladby, nýbrž na jejím vnitřním povrchu.
Vhodným, postupem je: Parozábranu sundat, na spodní líc krokví přidat kolmý rošt z prken výšky podle tloušťky přidané izolace, řekněme, že to bude 16 cm. Pak vše zaklopíte OSB deskou v menší ltoušťce (12 mm), na OSB desku vrátit parozábranu, utěsnit. Pak již klasický obklad sádrokartonem na rošt. Mezi OSB deskou a sádrokartonem vznikne mezera, která může být využita na vedení instalací, třeba elektro (nazývá se instalační mezera a i do ní lze dát například max. do 4 cm vaty). Možností je samozřejmě více. Důležité je – statik by měl schválit přitížení sklady o přidané OSB. Ta deska se dá i vynechat, ale pak bude o něco horší akustika.
K akustice: Normové požadavky jsou i na obvodový plášť stavby, stěny, střechy, okna. Řeší to ČSN 73 0532 Posuzování neprůzvučnosti obvodových plášťů. Požadavky jsou stanoveny v hodnotách Rw (vzduchová neprůzvučnost) v závislosti na ekvivalentní hladině akustického tlaku v denní době před domem, tedy na míře hluku venku. To se může lišit podle místa a zdrojů hluku v lokalitě. Pro obytné místnosti se to pohybuje v hodnotách 30 až 48 dB podle hlučnosti venku.
Vzduchová neprůzvučnost je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká v sousedním prostoru, v daném případě venku. Schopnost konstrukce zvukově izolovat je jednak přímo úměrná hmotnosti použitých materiálů ve skladbě, ale i řešení jednotlivých vrstev. Střešní plášť je málo hmotná konstrukce, pak lze lepší zvukové izolace dosáhnout kombinací desek (hmotnější prvky) a vláknité izolace, která může mít i lepší akustické vlastnosti (dřevitá vlna a desky) i akumulační.
Stávající skladba ve stádiu nedokončení bez vnitřního zaklopení izoluje zvukově minimálně a stav se Vám jeví velmi nepříznivě. Po dokončení výše popsaným způsobem to bude mnohem lepší.
Výrobci sádrokartonových technologií (nebudu jmenovat) uvádějí ve svých technických podkladech pro typové skladby řešení vnitřního podkroví na bázi sádrokartonu hodnoty vzduchové neprůzvučnosti až 49 dB, pokud je nad krokvemi bednění (to máte) až 55 dB. Klíčové slovo „až“ napovídá, že to tak ideální nebude. V první řadě nelze uvést konkrétní hodnotu, protože každá skladba střešního pláště je jiná. Kromě toho do všeho vstupuje nepřesnost stavby (mezery, škvíry, osazení oken, okna vůbec apod.), takže výsledek je v praxi mnohem horší. Ale může být dostatečný. V příkladu skladby jsme doplnili 2x vrstvu desek – OSB a sádrokarton. Velmi příznivě se projeví i zmíněné 4 cm vaty mezi OSB a sádrokartonem. Kdyby se na horním líci střechy provedlo dvojité bednění (máte jen 1x), bylo by to zase mnohem lepší.
Přidáním zmíněných vrstev zvýšíte i určitou akumulační schopnost konstrukce z hlediska tepelné stability místností v podkroví.
Ing. Jiří Veselý, poradce ECČB České Budějovice
Energy Centre České Budějovice
Z popisu skladby střešního pláště se zdá, že prozatím nemáte provedený finální obklad podkroví ze strany interiéru. Krátká rekapitulace skladby shora tedy je:
Asfaltový šindel – desky, patrně OSB – vzduchová mezera 3 cm – tepelná izolace z minerální vaty – parozábrana (fólie). Parozábrana je tedy patrně přichycená na spodní líc krokví. Neuvádíte tloušťku tepelné izolace, ale zřejmě je to tedy výška krokví mínus 3 cm mezera. Z toho mi vyplývá, že vaty může být cca 14, snad 16 cm, záleží na výšce krokve. Než přikročíme k akustice, rád bych zmínil i tepelně technické hledisko a jak uvidíme, s akustikou souvisí.
Při výstavbě nové budovy je nutno plnit normové požadavky a doporučení na tepelnou izolaci. Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě stavět a zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení - norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro střechu šikmou se sklonem do 45° je 0,24W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,16 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
V případě tloušťky tepelné izolace z vaty do 18 cm ani nesplníte minimální požadovanou hodnotu. Doporučuji dostat se na hodnotu doporučenou 0,16 (W/m2.K).a to je o tloušťce izolace na bázi minerální nebo skelné vaty kolem 32 cm. To znamená, že by bylo dobré příslušnou tloušťku ještě přidat. V tom případě je nyní v nevhodné pozici parozábrana. Ta nesmí být uprostřed skladby, nýbrž na jejím vnitřním povrchu.
Vhodným, postupem je: Parozábranu sundat, na spodní líc krokví přidat kolmý rošt z prken výšky podle tloušťky přidané izolace, řekněme, že to bude 16 cm. Pak vše zaklopíte OSB deskou v menší ltoušťce (12 mm), na OSB desku vrátit parozábranu, utěsnit. Pak již klasický obklad sádrokartonem na rošt. Mezi OSB deskou a sádrokartonem vznikne mezera, která může být využita na vedení instalací, třeba elektro (nazývá se instalační mezera a i do ní lze dát například max. do 4 cm vaty). Možností je samozřejmě více. Důležité je – statik by měl schválit přitížení sklady o přidané OSB. Ta deska se dá i vynechat, ale pak bude o něco horší akustika.
K akustice: Normové požadavky jsou i na obvodový plášť stavby, stěny, střechy, okna. Řeší to ČSN 73 0532 Posuzování neprůzvučnosti obvodových plášťů. Požadavky jsou stanoveny v hodnotách Rw (vzduchová neprůzvučnost) v závislosti na ekvivalentní hladině akustického tlaku v denní době před domem, tedy na míře hluku venku. To se může lišit podle místa a zdrojů hluku v lokalitě. Pro obytné místnosti se to pohybuje v hodnotách 30 až 48 dB podle hlučnosti venku.
Vzduchová neprůzvučnost je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká v sousedním prostoru, v daném případě venku. Schopnost konstrukce zvukově izolovat je jednak přímo úměrná hmotnosti použitých materiálů ve skladbě, ale i řešení jednotlivých vrstev. Střešní plášť je málo hmotná konstrukce, pak lze lepší zvukové izolace dosáhnout kombinací desek (hmotnější prvky) a vláknité izolace, která může mít i lepší akustické vlastnosti (dřevitá vlna a desky) i akumulační.
Stávající skladba ve stádiu nedokončení bez vnitřního zaklopení izoluje zvukově minimálně a stav se Vám jeví velmi nepříznivě. Po dokončení výše popsaným způsobem to bude mnohem lepší.
Výrobci sádrokartonových technologií (nebudu jmenovat) uvádějí ve svých technických podkladech pro typové skladby řešení vnitřního podkroví na bázi sádrokartonu hodnoty vzduchové neprůzvučnosti až 49 dB, pokud je nad krokvemi bednění (to máte) až 55 dB. Klíčové slovo „až“ napovídá, že to tak ideální nebude. V první řadě nelze uvést konkrétní hodnotu, protože každá skladba střešního pláště je jiná. Kromě toho do všeho vstupuje nepřesnost stavby (mezery, škvíry, osazení oken, okna vůbec apod.), takže výsledek je v praxi mnohem horší. Ale může být dostatečný. V příkladu skladby jsme doplnili 2x vrstvu desek – OSB a sádrokarton. Velmi příznivě se projeví i zmíněné 4 cm vaty mezi OSB a sádrokartonem. Kdyby se na horním líci střechy provedlo dvojité bednění (máte jen 1x), bylo by to zase mnohem lepší.
Přidáním zmíněných vrstev zvýšíte i určitou akumulační schopnost konstrukce z hlediska tepelné stability místností v podkroví.
Ing. Jiří Veselý, poradce ECČB České Budějovice