Dotaz: Dobrý den, mám suteréní prostor v činžovním domě (stará zástavba Vršovice) Chtěl bych dosáhnout jakési občasné obyvatelnosti prostor pokud možno bez větších, složitějších a nákladných zásahů. Podlaha je cca 1m pod venkovní úrovní. Podlahu jsem odkryl, je zde rovnou zemina. Co se týče stěn, netrpí až tak vlhkostí, neboť s venkem sousedí pouze jedna z kradších stěn. Myslel jsem že bych zde otloukl starou omítku a instaloval představenou sádrokartonovou stěnu, s jakousi nucenou ventilací podel podlahy. Větší problém mi dělá samotná podlaha. Už jsem vybral část zeminy, ale nechce se mě zde používat mokré procesy (beton, izolace, beton atp.) Nejraději bych použil nějaký vyrovnávací zásyp, ale nevím zda jsou takové které snesou případnou vlhkost, a také nevím co pod ně. Čím zajistit hydroizolaci. Metod je určitě mnoho, ale upřednostňuji, nenáročné a nenákladné metody. Samozřejmě pokud takové v tomto případě jsou. Předem děkuji za rady.
Stavební úpravy suterénních prostor nebo místností částečně zapuštěných pod terén, pokud jsou vlhké a chceme stav zlepšit, jsou jak po stránce projektového návrhu, tak vlastního praktického provedení poměrně náročná záležitost. Aby výsledek odpovídal očekávání, neobejdete se bez spolupráce se specialistou v oboru sanace a odvlhčování.
Uvádíte, že vlhkost stěn není až tak velká, patrně s výjimkou venkovní, kde je patrně vlhkost vyšší. Nejedná se jen o zvýšenou nebo vysokou vlhkost. Své zde dělá i salinita. Soli transportované z podloží nebo skrz venkovní zeď krystalizují na povrchu a zde na sebe další vodu vážou. Jde ale o stupeň tohoto zasolení a výši vlhkosti. Proto by bylo vhodné začít stavebně technickým průzkumem sklepa. Je nutno ověřit a posoudit, jakými zdroji vlhkosti jsou sklepní prostory namáhány, zdali nejsou závady na kanalizaci (splaškové i dešťové), nehrozí-li kolísání hladiny spodní vody, kterou může být sklep namáhán. Vlhkost uvnitř je významně ovlivněna okolním terénem a jeho odvodněním. Rovněž se vyplatí udělat sondy pro ověření založení z důvodu rekonstrukce podlah - nová skladba je zpravidla tlustší a tudíž by se mohlo zasáhnout pod úroveň základové spáry a podezdívání základů by pak bylo velmi nákladné. Důležitým podkladem je odběr vzorků zdiva pro laboratorní určení vlhkosti a salinity. Pak bude možno udělat kvalifikovaný návrh odvlhčení a sanačních opatření. Vhodné by zde patrně bylo provedení systému odvětrání podlah v kombinaci s aplikací sanačních omítek, případně dalšími opatřeními. Laboratorní rozbory Vám zpravidla provedou bezplatně v rámci nabídky nebo koupi sanačních omítek jejich výrobci – zkuste kontaktovat technika například od firem Baumit, Schwenk, TexColor, Caparol apod.
Plánované provedení SDK předstěn s odvětrávanou dutinou do místnosti nemusí být totiž v závislosti na skutečném stavu vlhkosti optimální řešení. Nebezpečím zde je to, že pokud se v dutině začne tvořit plíseň, pak ventilačními průduchy se dostávají rakovinotvorné spóry plísní do místnosti. Pokud jde o řešení podlahy - metoda odvětrávaných podlah, kanálků a vzduchoizolačních dutin je ověřená a velmi účinná. Zpravidla dojde ke snížení vlhkosti ve stěnách, kde pak již sanační omítky mají poměrně dobrou životnost. Spodní provětrávaná vrstva podlahy může být provedena několika způsoby:
- násyp hrubým štěrkem frakce 32-63 mm tl 20 cm a podél stěn uložit flexibilní děrované porubí z PVC o profilu 10 až 15 cm, které má ve stěnách přívodní mřížky vzduchu a je zaústěné do svislého stoupacího potrubí (lze využít volný komínový průduch) pro zajištění tahu
- vytvoření dutiny pomocí tvarovek IGLU (www.iglu.cz)
- vytvoření dutiny pomocí tzv. IPT desek. Jedná se o desky z tvrdého polyetylénu o stavební výšce cca 60 mm, profilace podobná přepravce na vejce. Desky jsou položeny na upravený povrch terénu. Systém se dodává jako celek. Technické informace lze získat na www.isotec.cz, a www.karlomix.cz.
Dutina se vždy navrhuje s aktivním provětráváním, které je zajištěno jednak přívodem vzduchu do vytvořené mezery v soklové části (zvenku) a jeho odvodem nejlépe do svislého stoupací potrubí (komínový efekt). Pro účinné odvětrání podél stěn je možno vytvořit větrané kanálky. Stěny se vždy opatřují sanační omítkou.
Nejlevnější metodou je štěrkový zásyp a lze se zde vyhnout mokrým procesům. Hrubý štěrk musí být suchý a čistý (bez prachových příměsí). Tato vrstva přeruší vzlínání v ploše podlah. Na ní lze položit geotextilii (ta zabrání propadávání materiálu shora) a provést vyrovnávací násyp z drobnějšího kameniva (5 cm). Na něj pak tepelnou izolaci z EPS desek a například systém suché podlahy z desek Cetris. Podmínkou dobré funkce je samozřejmě zajištění provětrání hrubé štěrkové vrstvy. Pokud se přivádí pod podlahu chladný venkovní vzduch, je nutno použít alespoň 12 cm tepelné izolace. Celková tloušťka skladby je pak 40 cm. Vložení hydroizolace do skladby je možné, v případě radonu je i nutné vytvořit plynotěsnou bariéru.
Dobrý den pane Fanto, děkuji za Váš dotaz.