Dotaz: Dobrý den, chystám se odvlhčit a zateplit základ a tím i zdi starého domu, jenž postrádá jakoukoliv hydroizolaci. Prosím o radu nebo připomínky k mým poznatkům, jak toto nejlépe provést. Budova je z jedné čtvrtiny podsklepená, základ je zde asi 1.5m hluboký, avšak jsou místa kde končí 50cm pod trávníkem. Z toho, co jsem měl možnost vidět, je praxe taková, že se budova obkope asi 50cm širokým okopem až ke dnu základu, poté se z boku přiloží nopová folie a dosype se zbytek kačírkem, který se od okolního terénu oddělí geotextílií. Další zkušenosti, avšak u novostavby bylo ještě před nopovku dát tvrzený polystiren, což bych chtěl provést i já. Avšak mám za to, že pokud nejdříve nalepím polystiren,, zvýším tím výrazne difusní odpor a vlhkost základu a následně stěn, zvýším. A je vůbec nopovka mezi polystirenem a kačírkem nutná ?Chtěl bych ještě dodat, že základ je kamenný a budu ho muset tedy asi nejdříve srovnat betonem, což asi též sníží propustnost par ze základu. Dno chci vybetonovat a vyspádovat k drenážní trubce. Není tedy efektivnější, pokud je to technicky možné, nejdříve ke srovnanému základu přiložit nopovku, poté polystiren a následně kačírek ?Nopovka by dovolovala bezvadný odchod vlhkosti a polystiren by plnil též svou funkci. Napadla mě i pracná možnost vyfrézovat do srovnaného základu nějaké svislé drážky po celé hloubce a tím by zůstal mezi polystirenem a základem prostor pro odchod vlhkosti ze základu. Má vůbec polystiren kolem vlhkého základu nějaký výrazný efekt na tepelné ztráty budovy ? A je lepší obkopat domek celý najednou nebo radši po částech ? Na závěr chci dodat, že po ukončení tohoto problému chci injektážne přerušit vzlínání vlhkosti ze základu do zdi. Děkuji za Vaši odpověď.Strnad Pavel
Výkop podél základu domu nesmí být souvisle proveden pod ani na úroveň základové spáry, protože by došlo k ohrožení statiky domu.
Výkop by měl být hluboký nejvýše 5 až 10 cm nad základovou spáru. Pokud je základ mělký a výkop bude potřeba hlubší, je nutno provádět jej po částech a v úsecích základ podbetonovat nebo podezdívat. To je poměrně pracné, ale vzhledem k hloubce založení jak uvádíte místy jen 0,5 m, by to bylo vhodné provést.
Pro srovnání zdiva základu se používá vzdušná hubená čistě vápenná malta. Provádí se v nejmenší nutné tloušťce, vystupující kameny je lépe odstranit. V případě přibetonování by následné vysoušení vzduchovou dutinou již nemělo žádný efekt.
Doporučované metody odvlhčení jsou v principu dvě. První předpokládá vložení tenčí nopové fólie jak popisujete. Tím se zde vytváří separační vzduchová mezera, která se však provádí bez přívodů a odvodů vzduchu, pouze se nahoře ukončuje „Z“ lištou, kudy se vlhkost může odpařovat.
Pokud jsou obvodové zdivo a omítky opravdu výrazně vlhké, je nutno provést taková opatření, která jejich vlhkost sníží razantněji. Řešením by například mohlo být provedení aktivně větrané plošné dutiny z vnější strany objektu (provedení je popisováno v jiných odpovědích v této rubrice) systémem desek IPT. Jedná se v podstatě o to samé, ale IPT deska (je z tvrzeného polyetylenu HDPE) má výšku „nopu“ 7 cm, takže je vytvořena opravdu široká dutina. Pro provětrání jsou osazeny přívodní otvory v úrovni soklu propojené potrubím (zatočeným koleny) s dutinou a odvětrávací otvory. Ty se umísťují výše na fasádě, zpravidla pod okapem, a potrubím s koleny jsou propojeny s dutinou. Potrubí je uloženo v drážce zdiva. Přívodní a výdechové otvory se střídají ve vzdálenostech po 5 až 7 m, poloha se upravuje dle půdorysu domu. Proudění vzduchu je zajištěno přirozeným tahem, který je zajištěn převýšením přívodních a výdechových otvorů. I zde se pak provádí zásyp výkopu štěrkem a je nutno provést dobrý drenážní systém pro odvod vody.
Pokud jde o zateplení soklové části, je to samozřejmě problematické. Přiložením izolace z XPS desek zabráníme vysoušení základového zdiva, opatření jdou jaksi proti sobě. V těchto případech se buď zateplení soklu z vnější strany neprovádí, ale je vhodné provést soklové zateplení alespoň na vnitřní straně soklové části v interiéru (cca do 0,5 m). Například náhradou omítky za alespoň 1 až 2 cm XPS desky opatřené perlinkou.
Druhou a vhodnější variantou je provedení izolace z XPS desek zvenku nad IPT systémem s tím, že například do hloubky 20 až 30 cm nahradíme IPT desku izolační deskou ve stejné tloušťce, tedy cca 70 cm. Provětrávaná dutina je tedy pod ní. XPS deska by pak pokračovala cca 40 cm nad terén, kde bude navazovat na budoucí zateplení fasády. Technologie tohoto zateplení je pak závislá na míře, jakou se podaří snížit vlhkost zdiva. Délky přívodních a výdechových potrubí směrem ven z fasády je potřeba již přizpůsobit tloušťce zateplení. Jedná se o kompromis v hloubce zapuštění tepelné izolace pod terén, kde se jinak doporučuje, resp. je nutno minimálně 80 cm.
Dobrý den pane Strnade, děkuji za Váš dotaz.