Dotaz:
Bydlím s rodinou v bytě nezatepleného panelového domu a pravidelně, zejména v zimním období, se potýkáme s problémem vnitřní plísně ve studených rozích místností, kde je z vnější strany spoj panelů, zakrytý těsnící gumou. Okna bytu jsou plastová a větrání místností je dle mého dostačující. Jakým způsobem mám odstranit opakující se plíseň, když zateplení domu není kvůli nesouhlasu starších nájemníků možné ? Lze problém chladných rohů v místě vnější panelové spáry nějak vyřešit ? Pomůže třeba jiná izolaze v této spáře ? Odstraní tento problém například zvýšení teploty v místnostech ? Pokud lze problém technicky vyřešit, jakým způsobem, materiály a postupem ? Děkuji
Výskyt plísně v panelových domech je velmi častý a je obtížné se jí zbavit, aniž by se provedlo nějaké zásadní stavební opatření, které odstraní příčinu.
Plísně se v panelových domech vyskytují hlavně v rozích a koutech u podlahy a stropu a ve svislém rohu v návaznosti na příčné nosné stěny. Postupně se mohou rozšiřovat podél svislé spáry nahoru a podél podlahy do hloubky místnosti. Před vlastním výskytem plísní je na těchto místech od počínajícího zimního období možno pozorovat zavlhnutí - kondenzace.
Příčiny kondenzace a následného vzniku plísní jsou několikeré:
Konstrukční panelový systém a řešení styků - montovaný konstrukční systém má prakticky ve všech konstrukčních stycích tepelné mosty, které se projeví při kombinaci více nepříznivých. K problému přispívá i nedostatečná tepelná izolace v panelech, která je z hlediska požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 nedostatečná.
Možnost nekvalitního provedení styků - nelze vyloučit nekvalitní provedení některých detailů, může jít o nedostatečné zatěsnění spár. Vnější překrytí spár však tepelné mosty neodstraní. Prokázat přítomnost lokálních defektů by bylo možno termovizním měřením.
Vnitřní teplota a vlhkost, umístění nábytku - podíl způsobu užívání bytu na vzniklém problému nelze objektivně zhodnotit bez provedení dlouhodobějšího sledování teploty a vlhkosti vzduchu v místnostech. Je doporučeno sledovat teplotu a relativní vlhkost v bytě. Pokud hodnoty vlhkosti v zimním období překračují 55 až 60%, je nutno upravit režim větrání tak, aby vlhkost klesla na 45%. Často se méně větrá po osazení regulačních prvků na ÚT, aby se šetřilo, velmi častou je příčinou je výměna oken za těsná. Subjektivní pocit, že se větrá dost může klamat, je nutno to ověřit pokojovým vlhkoměrem. Rovněž je potřeba se zamyslet nad zdroji vlhkosti v bytě. Nejhorší je vaření, sušení prádla, praní, akvária a velké množství rostlin. U oken je dobré využívat mikroventilaci.
Velmi nepříznivě se projevuje přisazení nábytku k chladným částem stěn.
Možné způsoby řešení, kromě výše naznačených opatření, jsou:
Řešení situace je v odstranění hlavní příčiny vzniku kondenzace, tj. zlepšení tepelně izolačních vlastností obvodového pláště a všech konstrukčních spár. Toho lze plně docílit provedením vnějšího kontaktního zateplení obvodového pláště jako celku s dostatečnými přesahy na spodní nevytápěné podlaží. Tím dojde zároveň i k významné budoucí úspoře při vytápění domu.
Pokud nebude provedeno celkové zateplení domu VKZS, lze provést toto zateplení dle možnosti pouze v rozsahu postiženého bytu – to by šlo v případě, že se jedná o spodní a přístupné podlaží. Tuto úprava bude bezpochyby dočasná, protože VKZS bude v dalších etapách oprav domu jistě proveden. Při této lokální úpravě bude postačující provést zateplení v menší tloušťce (do 10 cm). Doplnění těsnění ve spárách panelů – to by bylo nutno posoudit prohlídkou spáry na místě.
Odstraňování plísně chemickými přípravky je dočasné, nemá dlouhého trvání. Variantou je odstranění všech vrstev maleb a štuku, chemické ošetření a použití sanační omítky s čistě vápenným nátěrem. Sanační omítka v tloušťce 2 cm tepelně trochu izoluje, tím by se mohla mírně zvýšit teplota povrchu. Zároveň do sebe neabsorbuje vlhkost.
Dobrý den pane Hlavíne, děkuji za Váš dotaz.