Dobrý den, můj dotaz se týká vzdálenosti mezi domy, tj. maximální vzdálenost, a to i když nejsou přímo naproti sobě ale jsou uskočené. Zdi budou naproti sobě v délce cca 5 m (půdorys), pokud se počítá i konec balkonu, je to méně. Oba domy jsou od hranice pozemku vzdáleny 2,5 m a v protějších stěnách mají oba domy okna (obývací pokoje), oba domy jsou patrové. Jedná se mi o to, jak se posuzuje vzdálenost mezi domy zda kolmo k sobě, bez ohledu na to, že okna nejsou přímo proti sobě ale rovněž dle situované nové stavby jsou uskočené. Pokud sečtu délku domů od společné hranice je to 5 m měřeno kolmo k sobě. Je tato vzdálenost postačující?
Ačkoli z dotazu není parné, o jaké domy se jedná, budu předpokládat, že se jedná o domy rodinné. Vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území ve svém ustanovení § 25 uvádí, že vzájemné odstupy a vzdálenosti mezi stavbami se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů lodžií a teras. Dále toto ustanovení ve svém odst. 6 ukládá povinnost umístit stavbu rodinného domu takovým způsobem, že vnější hrany pochozí plochy rodinného domu, jako je terasa nebo balkon, které jsou nad přilehlým terénem výše jak 2 m, musí být nejméně 3 m od hranice sousedního pozemku. Už pro snížení vzdálenosti mezi rodinnými domy /u kterých jsou v protilehlých stěnách okna z obytných místností/ na 5 m, je nutná výjimka z ustanovení § 25 odst. citované vyhlášky. Požadovaná odstupová vzdálenost je 7 m. Z výše zmíněného odst. 6 § 25 vyhlášky, však výjimka možná není. Dále § 25 vyhlášky pamatuje i na situaci, kdy je z důvodu zachování stávajících hodnot zástavby možné za určitých podmínek umístit rodinný dům až na hranici pozemku. Nedokážu však bez znalosti situace v místě stavby posoudit, zda se jedná i o tento případ. Projektant stavby by měl v projektu stavby odůvodnit umístění stavby a její soulad s platnými právními předpisy.