Dotaz: máme starší kamenný dom.sevrná stena nám vlhne a občas sa vytvorí aj pleseň v dolnej časti,dom určite nie je odizolovaný.čo odporučujete v takých prípadoch.rozmýšľali sme o primurovaní priečky na severnú stenu po prípade tam vložiť aj nejakú izoláciu .poraďte nám prosím.chabadová
Plísně vznikají v místě zvýšené vlhkosti povrchu zdiva. To souvisí jednak se špatnou tepelnou izolací kameného zdiva, ale u Vás se jedná bezpochyby především o vlhkost z podzákladí – vzlínání vlhkosti, absence izolace.
Odstranění plísní ve staré neodizolované chalupě znamená odstranit především příčinu jejich vzniku a to je vlhkost ve stěnách. Odvlhčení spodní stavby domu je poměrně náročná činnost z hlediska zásahů do stěn a podlah. Rozsah sanačních opatření by měl navrhnout specialista se zkušenostmi. Je nutno vyjít ze stavebně technického průzkumu, změření vlhkostí, zjištění vlastností podloží apod.
Odvlhčení zdi lze provést jednak zevnitř – vytvoření provětrávané podlahy. Znamená to podél vlhké zdi odstranit podlahu a provést větranou vrstvu. Většinou se navrhuje v případě rekonstrukce celé podlahy.
Spodní provětrávaná vrstva může být provedena několika způsoby:
- násyp hrubým štěrkem frakce 32-63 mm tl 20 cm a podél stěn uložit flexibilní děrované porubí z PVC o profilu 8 až 10 cm, které má ve stěnách přívodní mřížky vzduchu a je zaústěné do svislého stoupacího potrubí (lze využít volný komínový průduch) pro zajištění tahu
- vytvoření dutiny pomocí tvarovek IGLU (www.iglu.cz)
- vytvoření dutiny pomocí tzv. IPT desek. Jedná se o desky z tvrdého polyetylénu o stavební výšce cca 60 mm, profilace podobná přepravce na vejce. Desky jsou položeny na upravený povrch terénu. Systém se dodává jako celek. Technické informace lze získat na www.isotec.cz, a www.karlomix.cz.
Dutina se vždy navrhuje s aktivním provětráváním, které je zajištěno jednak přívodem vzduchu do vytvořené mezery v soklové části a jeho odvodem nejlépe do svislého stoupací potrubí (komínový efekt). Nad dutinou musí být v podlaze tepelná izolace – doporučuje se 12 cm, aby byla splněna kritéria současné platné ČSN 73 0540-2
Zvenčí - jedná se opět o zajištění odvlhčení vlhké zdi pomocí provětrání pod terénem:
- vytvoření větrané dutiny pomocí přizdívky (vzduchový kanál), což je nákladnější řešení (základ, zakrytí, izolace). Zajištění přívodu a odvodu vzduchu je pak obdobné jako druhý popis dále.
- vytvoření dutiny pomocí tzv. IPT desek. IPT desky jsou přiloženy svisle na upravený povrch o zdiva – vyrovnávací omítka z lehké vápenné malty. Tím je vytvořena v celé ploše zdi svislá dutina o šířce cca 60 mm. Systém se vyrábí jako celek s doplňky.
Dutina se vždy navrhuje s aktivním provětráváním, které je zajištěno jednak přívodem vzduchu do vytvořené vzduchové mezery v soklu nadzemní části zdiva, kde se osadí přívodní mřížka vzduchu. Důležitý je pak jeho odvod, nejlépe do svislého stoupací potrubí (komínový efekt). Možno využít zaústění do komínu, nebo se odvětrávací otvor umístí výše na fasádě, aby bylo vytvořeno potřebné převýšení. Mřížky a plochá potrubí pro zasekání do zdi jsou součástí systému, stejně jako různé ukončující profily.
Vzduchová dutina sama o sobě nestačí, je nutno odborně posoudit všechny příčiny vlhkosti a opatření rozšířit. Například se může do podzákladí stahovat dešťová voda, která se může držet i v nefunkční stávající jímce.
Výkop se zpravidla zasypává hrubým čistým štěrkem frakce 32-63 mm. Dno výkopu se utěsňuje (beton s izolačním pásem ve spádu od zdi směrem k drenáži) a jáma se odvodňuje drenáží. K oddělení štěrkové vrstvy od zeminy je nutno důsledně vložit geotextilii. Na terénu je nutný spádovaný okapový chodník.
Na odvlhčenou zeď lze pak použít vnitřní přizdívku a mezi ní a zeď vložit i tepelnou izolaci, jak popisujete. Bez předchozího snížení vlhkosti zdiva je nebezpečí, že plíseň se projeví i na přizdívce, nebo bude docházet ke hromadění vlhkosti mezi přizdívkou a kamennou zdí. Vodotěsné izolace stěn se zpravidla ve starších kamenných objektech neosvědčují.
Dočasně lze plíseň likvidovat zevnitř chemickými prostředky, ale to je málo účinné a problém se bude určitě vracet. Při použití těchto přípravků je nutno postupovat v souladu s předpisem výrobce. Zpravidla je nutné odstranit kompletně všechny vrstvy maleb a starý štuk. Lepší je odstranit i napadenou omítku a nahradit ji vzdušnou vápennou nebo lépe sanační.
V některých případech aplikace sanačních omítek dlouhodobě snížila vlhkost stěn, předpoklad je, aby současná vlhkost zdiva nebyla vyšší 8%. Orientační změření lze provést elektronickým vlhkoměrem. Měl by se však provést rovněž rozbor na salinitu. Výrobci sanačních omítek v tomto smyslu poskytují s dodávkou materiálu i zdarma technickou pomoc.
Nové štuky a nátěry by měly pak být výhradně vápenné a především nepoužívat hlinkové malby. Všechny tyto materiály v sobě zadržují vlhkost. Do malt a nátěrů lze přidat chemické prostředky. Chemickým ošetřením se však neodstraní příčina, je to pouze dočasné ošetření a pravděpodobně se plísně objeví znovu.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den paní Chabadová,
děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.