Dobrý den, opravuji starou dřevěnici z trámů cca 25x25 cm, mezery byly vyplněny mechem (nyní PUR pěna). Zevnitř chci sádrokarton a vnější plášť dřevěný obklad tl. 4 cm. Potřeboval bych poradit, jestli je možno tuto stavbu izolovat (z vnějšku trámů, pod obklad), jakou použít izolaci, jaká bude skladba stěny včetně případných parozábran. Chalupu budu vytápět kamny na tuhá paliva a to jen cca 1x za 14 dnů. Mám obavu z kondenzace vody v izolaci.
Roubenou stěnu lze z vnější strany pod obklad zateplit.
Protože stávající roubení je nyní snadno kontrolovatelné a po oboustranném zakrytí tomu již tak nebude, je důležité mít jistotu ohledně kondice dřeva. Nelze vyloučit, že je nyní bioticky napadeno i když při orientační prohlídce se může jevit dobré. Jeho stav by měl rozhodně posoudit znalec v oboru dřeva, nejde jen o viditelné povrchové narušení, ale i stav jádra trámů. Možná bude nutno některé prvky vyměnit, určitě by se mělo také chemicky celoplošně ošetřit.
Nevýhodou uzavření stávající konstrukce z obou stran je, že procesy uvnitř probíhající již nezpozorujete včas a jedná se přece jen o starou stavbu. I přesto, že pod vnitřní obklad novým sádrokartonem je možno vložit poarozábranu, což by teoreticky mělo zabránit prostupu nadměrné vlhkosti do konstrukce stěny, prakticky však taková vrstva nebude provedena nikdy zcela 100%.
Zateplení zvenku má samozřejmě všechny výhody odvětrávaného obvodového pláště. Použít lze jakoukoli tepelnou izolaci s nízkým faktorem difúzního odporu – vláknité izolace mají µ obvykle od 1,1 do 3 (-). Může se jednat o minerální nebo kamennou vlnu, dřevu sluší pak lépe materiály na přírodní bázi jako dřevitá vlna, ovčí vlna, konopí apod. jde jistě i o cenu.
Tloušťka tepelné izolace se určí dle požadavků závazné normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011), která stanovuje následující hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu:
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená pro stěnu lehkou 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,18 až 0,12 (W/m2.K)
Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.
Pokud by skladba měla vyhovět na vyšší energetický standard, bylo by dobré splnit minimálně doporučené hodnoty U. Součinitel prostupu tepla U 0,20 (W/m2.K) odpovídá cca 16 cm tepelné izolace (včetně tepelného odporu stávajících trámů) na bázi minerální vlny, ale za předpokladu nepřerušené vrstvy izolace. V konstrukci fasádního obkladu je přerušení nějakým nosným systémem, rošty apod., jejichž vliv se musí výpočtově zohlednit. Pak vyjde více izolace, odhadem 20 cm potřebné izolace. Pro splnění minima však bude patrně stačit něco od 12 cm.
Zvážit by se mělo použití materiálů z hlediska kondenzace v konstrukci. V případě použití minerální vaty, která je nasákavá, bych se přiklonil k osazení parozábrany na vnitřní líc, tedy pod vnitřní obklad.
V případě použití tepelné izolace na přírodní bázi, například buničiny, dřevité vlny nebo ovčí vlny by bylo možno řešit konstrukci difúzně otevřenou s tím, že v obou případech by se do skladby měla vložit před tepelnou vláknitou izolaci protivětrná fólie difúzně co nejvíce propustná, aby proudění vzduchu nesnížilo významně tepelně izolační schopnost. Provětrávaná mezera musí být min. 4 cm. Skladbu doporučuji ověřit tepelně technickým výpočtem na kondenzaci.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.