Dotaz: Dobrý den, mám dotaz ohledně starých, velice zachovalých špaletových oken. Na domě mám cca 40let stará okna, tzv. trojkřídlá, která jsem minulý rok celé opaloval, brousil tmelil a přetíral. Zvažuji do budoucna na jejich zateplení výměnou skel za skla izolační. Problém je trošku v tom, že okna mají poměrně slabé rámy, ale okna jako taková nejsou největší. Vím, že se do takových to oken vkládají plastové profily a do nich teprve dvojsko, ale tento způsob kombinace plastu a dřeva byť stejné barvy se mi moc nelíbí. Bylo by možné do stávajícího rámu vložit nějaký dřevěnný profil bez zásahu do původního rámu, nebo jen s minimálním zásahem? Vnitřní křídla jsou utěsněná silikonovým trubičkovým těsněním. Má smysl dávat do vnitřních křídel dvojsklo a venkovní nechat tak jak jsou, neboť dojde k tomu, že se při použítí jakéholiv profilu ve vnějších křídlech poměrně zmenší prosklená plocha oproti vnitřním křídlům, která zůstanou i tak větší což z hlediska pohledu z domu nevypadá nejlépe. Protože trochu nerozumím tomu, když se dá vnější sklo a kam se dá těsnění, na vnitřní nebo vnější křídlo, nebo rám? Protože známí si nechali zateplit okna a to vnější křídla a vnitřní křídla jim utěsnili, ale v zimě se jim prostor mezi okny rosí, což bych opravdu nerad. Prosím o radu. Děkuji a přeji příjemný den.
Pokud je špaletové okno v dobrém stavu, bylo by škoda jej vyhodit. Předpokládám, že venkovní i vnitřní křídla Vašich oken se otvírají dovnitř. Pak jsou vnitřní křídla větší a zmenšení prosklené plochy tím, že zde vznikne přidáním skla masivnější rám tolik nevadí. Přitom se vnější vzhled okna nemění, což je výhodou a vyžaduje se to především u památkově chráněných objektů.
Osazení izolačního dvojskla dovnitř je však v rozporu s principy zateplování. Materiály s větší schopností izolovat se mají vždy umísťovat na stranu exteriéru a to platí i pro izolační sklo. Má být zvenku. Logika osazení spočívá v tom, že izolační sklo lépe izoluje prostor mezi křídly okna. V důsledku vyššího tepelného odporu izolačního dvojskla je teplota na vnitřním povrchu vyšší, snižuje se tím tedy riziko kondenzace vzdušné vlhkosti na skle a stékání vody na parapet mezi křídly. To okno velmi degraduje, dělají se zde pak plísně apod. Kromě toho je v prostoru mezi křídly vyšší teplota. Naopak zevnitř je potřeba zajistit difúzní těsnost. Z hlediska prostupu vodní páry z interiéru do meziskelního prostoru je lepší, aby se tomu zamezilo. Teplý vzduch s větším obsahem vlhkosti se mezi křídly okna ochlazuje, jeho relativní vlhkost stoupá a má snahu kondenzovat na chladnějším povrchu vnějšího skla. Dobré těsnění je tedy potřeba osadit na vnitřní křídla.
Pokud se u známých okna takto upravená rosí, nebylo zde patrně něco provedeno dobře. Může být že dvojsklo osazené ve vnějším rámu má malou izolační schopnost, distanční rámečky jsou hliníkové nebo kovové bez plastu, sklo je málo zapuštěné v přídavném profilu křídla, takže rámečky tvoří tepelný most. Je potřeba vybrat sklo s co nejmenším součinitelem U, takzvané „teplé“ distanční rámečky a osazení upravit tak, aby sklo bylo co nejvíce zapuštěné. Proto se zde přidávají plastové profily, které jsou-li správně řešené toto zajistí. Provést to lze i truhlářskou úpravou křídla (zesílení nějakým přidaným profilem), ale spíše je pak lepší udělat vnější křídla celá nová ve vhodné dimenzi a profilu pro dvojsklo. Dále může být nedostatečné utěsnění vnitřních křídel, takže mezi okna jde hodně vlhkého vnitřního vzduchu.
Kromě toho je důležité provést zateplení rámů okna u zdiva, aby zde nedocházelo k jejich ochlazování. Toto má také velký vliv na kondenzaci na sklech. I v případě, že se neprovádí dodatečné zateplení fasády, je nutné ošetřit tepelný most v osazení okna a to zateplením venkovní špalety. Špaleta se zatepluje po celém obvodu, tedy i pod parapetním plechem. Tepelná izolace se provede zpravidla v tloušťce 3 až 4 cm tak, že zčásti překrývá rám okna. Prostor pro izolaci lze vytvořit odstraněním omítky ve špaletě a vyrovnání plochy tenčí stěrkou. Pro správnou funkci spáry osazení okna je doporučeno použít speciální utěsňovací pásky. Detail osazení musí plnit tři základní funkce – tepelně izolační, vzduchotěsnou a vodotěsnou. Tepelnou izolaci zajišťuje montážní pěna kolem rámu okna. Ta zde chybí a už ji u stávajícího okna těžko doplníme. To jsme ale „dohnali“ alespoň trochu zateplením špalety. Nechceme však, aby vodní pára vnikala zboku do osazovací spáry, kde může kondenzovat a ohrožovat dřevo rámu. Aby se zabránilo prostupu vodní páry z interiéru do spáry, vkládá se na vnitřní líc spáry pod omítku utěsňovací páska, která zde má funkci parozábrany. Tyto pásky se lepí na rám okna a upravený povrch zdi, provedení musí být co nejpečlivější. Z vnější strany se pak používá jiný typ utěsňovací pásky. Její funkcí je odvádět případnou vlhkost ze spáry – musí tedy být paropropustná, ale zároveň zbraňuje vnikání dešťové vody do osazení. Jedná se o podobný princip, jako pojistná paropropustná fólie ve skladbě střešního pláště. Informace o sortimentu a použití těchto výrobků naleznete na webových stránkách výrobců – například Isocell nebo Illbruck.
S pozdravem,
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Slavíku, děkuji za Váš zájem o poradenství.