Dotaz: V domě mých rodičů je plíseň,bohužel,však všude.Vznikla po výměně topení,oken,udělaly se potěry na půdě,nová střecha.Dům je zhruba 34 let starý,ovšem do doby,než se dům začal opravovat,plíseň nikde nebyla.Situace je v tak katastrofálním stavu,že je plesnivý i nábytek.Po odchodu z domu jsem cítit i já,tj po několikahodinové návštěvě.O oblečení a zařízení rodičů ani nemluvím.Co s tím?Kde a čím vlastně tohle vzniklo?Je mi jasné,že tohle chce radikální řez-ale jaký?Jaké odborníky na tenhle problém přivolat?Děkuji za radu.
Dům stavěný v 70.letech minulého století má bezpochyby velice špatné tepelně izolační vlastnosti obvodových stěn. Je to dáno nízkými požadavky tehdejších norem, které vycházely z úplně jiných předpokladů způsobu užívání domu a cen energií.
Vznik plísní ve Vašem případě jednoznačně souvisí především s výměnou oken, ovlivňuje to i jiný způsob vytápění a patrně s „trochou do mlýna“ přišla i úprava stropu půdy, snad i střecha.
1.) Výměnou oken za nová došlo k tomu, že přirozená výměna vzduchu byla omezena. Původní okna zdaleka netěsnila jako současná. To sice znamenalo únik tepla, ale zároveň to bezpečně zajistilo hygienicky nutnou výměnu vzduchu. Současná plastová okna se silikonovým těsněním mohou mít při úplném zavření až nulovou infiltraci, takže spárou mezi rámem a křídlem vzduch prakticky neprochází. Pokud není dostatečně využívána mikroventilace (vícepolohové kování, které umožňuje pootevření okna tak, aby jen částečně těsnilo), dochází v nevětraných místnostech ke zvýšení relativní vlhkosti vzduchu. To má za následek zvýšení teploty rosného bodu – to je teplota na vnitřním povrchu stěny, při které zde dojde ke zkondenzování vzdušné vlhkosti. Mokré místo pak váže spóry plísní a vzniku plísně nelze zabránit
2.) Změna vytápění – původní rozvod patrně nebyl příliš úsporný, docházelo k přetápění a většímu větrání, což se z hlediska plísní jeví jaksi výhodnější. Dobře vyregulovaný topný systém však nutí uživatele šetřit a omezit větrání na hygienické minimum. To je však u špatně tepelně izolovaných staveb nebezpečné.
3.) Původní podlaha půdy a krytina možná umožnily lepší odvod vlhkosti z domu. Betonový potěr na půdě a typ krytiny (byla li například nahrazena taška asfaltem) to výrazně zhoršily. Mohou nastat i rizika kondenzace vody uvnitř stropní konstrukce, nebo může být vysokou vlhkostí na půdě ohrožován i krov z hlediska možného biotického napadení.
V každém případě bezpochyby došlo k výraznému nárůstu vzdušné vlhkosti. Doporučuji ji měřit a sledovat vlhkoměrem. Řešením zde pak bude cílená stavební úprava domu. Ta bude patrně směřovat k zateplení obvodových konstrukcí, které zajistí vyšší teplotu vnitřních povrchů a tím zamezí nežádoucím kondenzacím. Rovněž tím dojde i výrazným úsporám na výtápění. Dále je nutno najít optimální režim větrání. Nedílnou součástí bude pak návrh chemické sanace a odstranění plísní – to je i po vysušení zdlouhavé a poměrně obtížné. Stavební úpravy by měl navrhnout specialista na danou problematiku stavební tepelné techniky na základě podrobné prohlídky stavby a vyhodnocení situace na místě.
Doporučuji Vám obrátit na bezplatnou infolinku České energetické agentury (ČEA). Na základě domluvy lze zajistit od ČEA bezplatnou návštěvu energetického poradce na místě. Na stránkách ČEA www.ceacr.cz najdete telefonní kontakty. Rovněž je zde seznam konzultačních středisek EKIS – ČEA, která poskytují bezplatné poradenství ve svých kancelářích – je možno si objednat osobní konzultaci v místě Vašeho bydliště.
Dobrý den paní Hodicová, děkuji za Váš dotaz.