Plíseň

Nejsem si však jist, zda Vám dokážu nějak účinně poradit. Dle popisu Vašeho problému se jedná o poměrně komplikovaný případ a nejlepší bude pokusit se získat nějakého odborníka na stavební tepelnou techniku ve Vašem okolí a požádat o prohlídku domu na místě.

Příčina plísní u Vás ale bude patrně odlišná než ve většině případů, kdy se plísně a kondenzace objevují na zdivu s nedostatečnou tepelně izolační schopností a v místě tepelných mostů. V těchto případech problémy po zateplení fasády postupně vymizí. Zde bude příčina patrně v zatékání do stěny. Otázkou tedy je, jak dlouho do zdí zatékalo, co bylo toho příčinou a zda se tuto závadu podařilo při opravách domu odstranit. Pokud lze nyní zatékání do zdi vyloučit, je možnou příčinou trvání problému to, že zeď nebyla dostatečně vysušená a zateplení polystyrénem bylo provedeno příliš brzy. Polystyrén je totiž velmi parotěsný a zbytková vlhkost v promočených místech se již nemůže odpařovat. I akrylátové omítky a nátěry jsou velmi málo paropropustné. Zdivo promočené do hloubky může vysychat dlouhou dobu a to až 2 nebo 3 roky. Vysýchání zabraňují i vnitřní omítky s vysokým obsahem cementu. Se vším může souviset i způsob vytápění a užívání bytů. Nová plastová okna se silikonovým těsněním mohou mít při úplném zavření až nulovou infiltraci, takže spárou mezi rámem a křídlem vzduch prakticky neprochází. Pokud není dostatečně využívána mikroventilace (vícepolohové kování, které umožňuje pootevření okna tak, by jen částečně těsnilo), dochází v nevětraných místnostech ke zvýšení relativní vlhkosti vzduchu. To má za následek zhoršení odparu z vlhkých míst, která patrně zůstávají na povrchu vlhká. Nárazové krátké větrání je sice po stránce hygienické výměny vzduchu a úspory tepla správné, ale v tomto případě je nutno dlouhodobě zajistit neustálou výměnu vzduchu a to i přes vyšší náklady na topení. Jsou známé ojedinělé případy, kdy se plísně objevily po zateplení polystyrénem a jediným důvodem zde byla extrémně vysoká vlhkost v důsledku nevětrání bytu.

Možné postupy jsou: Odebrat v místech výskytu plísní vzorky zdiva a laboratorně vyhodnotit na obsah vlhkosti a solí. Zvýšenou vlhkost lze ověřit i měřením elektronickým vlhkoměrem, ale je možné, že při dlouhodobém zatékání došlo k výluhu solí do zdi a ty na sebe nyní vážou vzdušnou vlhkost. Na základě výsledků by se přistoupilo k dodatečnému vysušení zdiva nebo odsolení.

Dále je možno provést měření infrakamerou. To by mohlo vyloučit nebo potvrdit, zda i po provedení zateplení nezůstaly v konstrukci tepelné mosty. Tedy zda bylo zateplení v těchto místech (která byla patrně provlhlá) provedeno dobře. Je rovněž možné, že na vlhkých místech dochází právě v zimním období k většímu transportu vlhkosti ven do exteriéru, což se projevuje kondenzací v izolantu. Tím dojde ke snížení jeho izolačních schopností a styky stěn a stropů se pak chovají jako tepelný most. Tedy zde navíc v zimním období dochází i k aktivní kondenzaci nové vlhkosti z teplého vzduchu v místnosti.

Rovněž je nutné sledování stavu klimatu ve Vašem bytě osazením a vyhodnocováním nejen teploměru ale i vlhkoměru. Bylo by vhodné ověřit, jaká je vlhkost vzduchu, jak se mění v závislosti na způsobu větrání, pobytu osob apod.
A pak je zapotřebí opravdu důsledná sanace napadených míst. Pouhé oškrábání výmalby a ošetření původních omítek chemií většinou k odstranění problému nevede. Spóry plísní ve spodních vrstvách přežívají a projevují se i při podmínkách, kde by běžně nevybujely. Tedy odstranit omítky, vyškrábat spáry zdiva, pak ošetřit chemií, nechat vyschnout a pak použít sanační omítkový systém. Pomoc zde poskytují technická oddělení výrobců sanačních omítek, kteří zpravidla i odběr vzorků udělají zdarma včetně technologického návrhu sanace. Kontakty naleznete na internetu (Baumit, Schwenk, Terranova, Schomburg a další).
Všechny použité materiály (nátěry a štuky) musí být dostatečně paropropustné. Tedy žádné výmalby na bázi hlinky nebo akrylátu. Nejlepší je čistě vápenný nátěr.

Dobrý den pane Krško, děkuji za Váš dotaz.