Plíseň v bytě
Dobrý den, také bych se ráda zeptala na to, jak se zbavit plísně v bytě. Bydlíme ve starém činžovním domě (1960) v posledním patře hned pod půdou. Dům má 3 roky novou fasádu a 4 roky novou střechu. Orientace bytu na V. V dětském pokoji máme bývalou špajzku (výklenek ve zdi), kde se nám rok co rok objevuje hlavně přes zimu plíseň i přes to, že je v ní umístěna větrací mřížka. Dřív to bylo jen do výše tak 30cm od podlahy, ale teď už je to po celé zdi až ke stropu a napadlo to i police. ¨Na jaře vždy celou skříň vevnitř postříkáme přípravkem na plíseň, seškrábáme a nově vymalujeme protiplísňovou barvou, ale vždy přes zimu se plíseň objeví znovu a víc. Máme také ten problém, že se nám každou zimu rosí okna tak, že nepomáhá ani jejich otření. Hned se zarosí znovu. Máme cca 7 let eurookna. Dřívější špaletová okna nám přes zimu zamrzala a mysleli jsme si, že nová okna pomůžou. Tím, jak se okna mlží, se bohužel plíseň objevila i na nich a na parapetech pod nimi. Větráme každý den a při vaření používáme digestoř, která je vyvedená do světlíku. Nevíme, kde se v tomto bytě bere tolik vlhosti. Ostatní byty na patře, takový problém nemají. Bydlím zde přes 20 let a mám pocit, že je to rok od roku horší. Nyní čekáme druhé miminko a ráda bych problém s plísní a vlhostí už vyřešila. Bohužel nevím na koho se obrátit. Můžete mi, prosím, poradit?
Pro konkrétnější radu by byl potřeba podrobnější a přesnější stavební popis domu. Protože se však jedná o dům z roku 1960, je jisté, že jeho obvodové konstrukce nesplňují základní parametry na tepelný odpor. Nezmiňujete však, zda oprava fasády zahrnovala její zateplení.
Pokud ne, tak na vině výskytu plísní bude chladný vnitřní povrch obvodové stěny ve výklenku. Ten je zapříčiněn nedostatečnými tepelně izolačními vlastnostmi obvodového zdiva, navíc, pokud se jedná o výklenek, tak je zde možná zeď oslabená. Dále se v místě výskytu plísně může nacházet tepelný most, to je místo, kde je konstrukce ještě více zeslabená – například uložením stropu (u podlahy) nebo betonového překladu. Tam se plíseň objevuje nejdříve, ale pak se zpravidla šíří dál i na dříve „zdravé plochy“. Na chladných zdech tedy kondenzuje vlhkost obsažená ve vzduchu. Výskyt plísní v zimě pak souvisí s ještě nižší teplotou vnitřního povrchu (zvenčí promrzá) a větším množstvím zkondenzované vody. Situace se vždy zhoršuje tehdy, je-li v bytě více zdrojů vlhkosti – například často se pere, v bytě se suší prádlo, množství pokojových květin nebo akvária. Dále v kuchyních, kde se často vaří, málo větrá a málo topí. Situaci zhoršují hlinkové malby. Tyto materiály v sobě zadržují vlhkost. Chemickým ošetřením, které provádíte se neodstraní příčina, je to pouze dočasné ošetření a plísně se vždy objeví znovu.
Větrání je důležitým faktorem, v některých případech však již nepostačuje. Řešením situace je zpravidla zateplení fasády. Tím se řeší problém chladného povrchu vnitřních stěn a ke kondenzaci pak již nedochází. Větrání je však samozřejmě nutné zajistit i pak. Ve Vašem případě doporučuji osadit v bytě vlhkoměr a teploměr a sledovat především relativní vlhkost. Ta by neměla dlouhodobě přesahovat přes 50%. V tom může být i ten rozdíl od ostatních bytů, kde problém není. Větrání a vlhkost vzduchu v bytě je pak i jádrem problému s okny. Izolační kvalita oken se může velmi lišit. Jedná se jak o kvalitu zasklení, tak i o konstrukci rámu. Častou vadou nekvalitních rámů je mělké osazení skla do rámu, kde hliníkový rámeček pak vede chlad a to se projevuje nejdříve kondenzací po obvodě. Pokud je nedostatečných kvalit sklo, rosí se plošně. Ověřte, jaká mají parametry. Doporučený součinitel prostupu tepla izolačního skla je pod 1,2 W/m2.K. Plísně kolem okna nebo na parapetu svědčí o špatném osazení – tepelný most po obvodu, nevložení tepelné izolace pod parapetní plech apod. Zde spíše se však jedná o problém stékání vody, v důsledku čehož je parapet vlhký. Výměna oken v každém případě znamená změnu režimu větrání. Nová okna s dobrým těsněním mají při zavření na rozdíl od starých téměř nulovou spárovou průvzdušnost a tudíž nedochází k dostatečnému provětrání. Dále to může být zdroj vlhkosti v bytě, který dříve nebyl (více květin, akvária, sušení prádla, častější vaření) apod.
Vrátím se k výklenku. Protože skříň je uzavřená, nedochází k proudění vzduchu u zdi výklenku, což situaci také neprospívá. Ale zde se navíc negativně projeví i větrání mřížkami zvenčí. Někdy v důsledku proudění chladného vzduchu od mřížky povrch zdi chladne a to podporuje kondenzaci. Pokud je fasáda zateplená, pak toto je hlavní příčinou plísně. Pokud není, pak by problém s kondenzací měl ustat po provedení zateplení. Po provedení zateplení fasád je doporučeno v potravinových výklencích větrací otvory dozdít nebo vyplnit izolací, zkrátka uzavřít. Řešením by rovněž bylo přizdění výklenku zevnitř s vložením tepelné izolace. Místa v interiéru nyní napadená plísní bude nutno důsledně sanovat – patrně již provést odstranění napadených omítek a chemické ošetření povrchu zdiva. Napadené omítky je doporučeno nahradit omítkou sanační, nebo nové omítky a štuk čistě vápenný s chemickou přísadou proti plísním. Rovněž výmalba na bázi vápna (nátěr musí být prodyšný).
Nejlepším řešením pro Vás by bylo požádat o prohlídku bytu a domu na místě specialistou v oboru stavební tepelné techniky a zateplování. Jedna z možností je požádat o prohlídku domu a bytu poradcem sítě energetických poradenských středisek, kontakty v místě Vašeho bydliště lze získat na internetu. Některá poskytují službu bezplatně.
S pozdravem
Ing. Jiří Veselý, poradce ECČB.
Dobrý den paní Heltová.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.