Dobrý den,
potřebuji poradit ohledně problému s vysokou vlhkostí a tvorbou plísní v obydlených sklepních prostorech. Bydlím
v lese na chatě a ze sklepa je udělaná kuchyně a koupelna. Chata je na jílovitém podloží, bez základů, podezděná
kameny a horní patro je z heraklitu. Bylo provedeno zateplení a obložení sádrokartonem celé chaty zevnitř. Zvenku
bývalí majitelé udělali 5cm obložení polystyrenem. Celá chatová oblast je v bývalém korytu říčky, studny okolo
chaty jsou vyschlé. Hydroizolace provedena určitě není. V létě se ve "sklepě" tvoří plísně i v kuchyňské lince.
Čistím je Savem. V horním patře je stále vlhkost vzduchu kolem 72%, po dešti i 80%, teplota 21-24 stupňů. Ve
sklepě je vlhkost stejná, ale teplota 16-18 stupňů. Vlhkost v lese je stejná jako v horní místnosti, tedy 72%. V
kuchyni je 1 malé okno a v koupelně také. Přes den v létě sklep nevětrám, jen v noci, jelikož se teplý vzduch
sráží na obkladech a dlažbě v kuchyni i koupelně a vodu musím vytírat několikrát denně. V místnosti 25 m2 mám 3
pohlcovače vlhkosti (Ceresit). Elektrický pohlcovač by asi pomohl, ale mám dojem, že takto bych odvlhčoval celý
les a není to řešení. Horní místnost se už bojím přes den větrat, aby teplý vzduch neproudil do "sklepa" přes
točité schodiště a větrám jakmile je teplota venkovní i vnitřní zhruba stejná. V zimě tento problém nemám, aspoň
zatím ne. Bydlím zde 2. rokem. Napadlo mě, zda by pomohlo odkopání sklepa na úroveň podlahy ve sklepě ve
vzdálenosti 50cm-100cm a překrytí mřížemi, jelikož jiná úprava zahrady by asi nepřipadla v úvahu. Aby se teplota
ve sklepě zvýšila a vzduch se nesrážel. Zároveň provést izolaci zvenku, ale pod úrovní sklepa, nicméně zde nejsou
základy. Četl jsem, že odvodnění jílovité půdy může mít za následek vyschnutí jílovitých základů a tím popraskání
celého objektu. Tak jsem bezradný. Můžete mi prosím poradit, co se s tím dá dělat?
Děkuji moc za radu.
Z Vašeho popisu vyplývá, že příčinou vlhkosti v suterénu chaty je z největší pravděpodobností kondenzát.
Objekt zapuštěný pod terén v kontaktu s jílovým podložím má velkou tepelnou setrvačnost. Masivní kamenné stěny sklepa si prakticky po celé letní období udržují nízkou teplotu, která odpovídá teplotě přilehlé zeminy pod úrovní terénu. K vyšší vlhkosti přispívá bezpochyby i stinná lokalita v lese, kde se udržuje vyšší vlhkost vzduchu. Ke kondenzaci nedochází v zimě, kdy je sklep patrně vytápěný a vnitřní vzduch bude mít mnohem menší relativní vlhkost. Naopak v letním období, prakticky od prvních jarních teplých dní, je vlhkost vzduchu vysoká. Přestává se topit a situaci výrazně zhorší intenzivní větrání, kterým se přivádí do chladného prostoru teplý venkovní vzduch s vysokým obsahem vlhkosti. Obdobně je tomu za deštivých dní, kdy je vlhkost venkovního vzduchu až nad 90%.
Voda obsažená ve vzduchu pak kondenzuje na chladných površích, což je především dlažba a obklady. Jejich teplota je nižší, než teplota rosného bodu vodní páry obsažené ve vzduchu za dané teploty a relativní vlhkosti. Aby se tento stav zlepšil, je nutno buď výrazně snížit vlhkost vzduchu v interiéru, nebo se pokusit zvýšit teplotu povrchů v suterénu. Obojí je problematické a znamená investici. Plísně v kuchyňské lince jsou zapříčiněny jednak vysokou vlhkostí vzduchu a pak tím, že skříňky jsou uzavřené a neprovětrávají.
Snížení vlhkosti vzduchu by bylo možno dosáhnout umístěním vhodného vzduchotechnického zařízení, například osazení vzduchotechnické jednoty s odvlhčovačem, která bude schopna snižovat vlhkost vzduchu. Znamenalo by to zajistit, aby přívod čerstvého vzduchu byl řešen jen přes jednotku. Aby byly sníženy provozní náklady, je možné chod jednotky regulovat na základě hodnot teplotního a vlhkostního čidla. Je tedy možno obrátit se na specialistu v oboru vzduchotechnických zařízení, ať už projektanta, nebo dodavatele odvlhčovacích a vzduchotechnických zařízení. Návrh zařízení musí být doložen výpočtem. Bylo by zbytečné osazovat předimenzované zařízení, které by mělo vysokou spotřebu elektrické energie a vedlo by ke zbytečnému přesoušení vzduchu.
Zvýšení teploty povrchů a konstrukcí ve sklepě by bylo možno snad dosáhnout zateplením podzemní části stavby, tedy obložení kamenných konstrukcí pod terénem tepelnou izolací například na bázi extrudovaného polystyrénu v tloušťce kolem 10 až 14 cm. Mělo by se rovněž zajistit odvodnění stavby, nebo lépe snížení vlhkosti konstrukce stěn vlivem přirozené vlhkosti okolní zeminy. Nemyslím, že by „přesušení“ jílového podloží vedlo k poruše stavby, bylo by však lépe konzultovat to přímo na místě se specialistou na odvodňování staveb. Teplota ve sklepě je nyní v létě nízká, je tedy nutno zajistit její zvýšení některým vhodným způsobem temperance. V daném případě by bylo nejvhodnější podlahové vytápění pod keramickými dlažbami, což by problém s kondenzací na podlaze vyřešilo zcela. Aby se netopilo do země, znamenalo by to samozřejmě podlahy odkopat a izolovat alespoň 14 až 16 cm tepelné izolace z podlahového polystyrénu. Použít by se dalo i stěnové topení.
Odkopání terénu kolem chaty a ponechání kamenných zdí volně ve výkopu nepovažuji za vhodné řešení. Bez tepelné izolace bude v zimě docházet k výraznému prochládání.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Depe, děkuji za Váš dotaz.
Omlouvám zpožděnou odpověď způsobenou velkým zájmem o poradenství.