Plísně

Dům postavený v roce 1983 nemá z pohledu současných požadavků na tepelný odpor konstrukce a úspory tepla při vytápění požadované vlastnosti. Nezmiňujete sice použité stavební materiály stěny a skladbu podlahy, ale jistě budou nedostatečné, včetně existence tepelných mostů.

Problém s plísní se začal vyskytovat po osazení nového okna typu Euro, jistě s kvalitním těsněním. To je hlavní příčinu problému. Druhým aspektem může být to, že pokud místnost dříve sloužila jako komora, může mít i tenčí obvodové zdi nebo absenci tepelné izolace v podlaze vůbec.
Výměnou okna a změnou využívání došlo k zásadnímu ovlivnění vnitřního klimatu, tedy teploty a vlhkosti v místnosti. Jednak je to změna režimu vytápění, dále poměrně velká produkce vlhkosti z osob v noci, negativně se projeví, pokud se například vytápí na nižší teplotu v noci a méně se větrá. Tím se výrazně zasáhlo do původního „bezproblémového stavu“. Původní okno zdaleka netěsnilo jako nová současné. To sice znamenalo únik tepla, ale zároveň to bezpečně zajistilo hygienicky nutnou výměnu vzduchu, aby nedocházelo ke zvýšení vlhkosti. Okna se silikonovým těsněním mohou mít při úplném zavření až nulovou infiltraci, takže spárou mezi rámem a křídlem vzduch prakticky neprochází. Pokud není dostatečně využívána mikroventilace (vícepolohové kování, které umožňuje pootevření okna tak, by jen částečně těsnilo), dochází v nevětraných místnostech ke zvýšení relativní vlhkosti vzduchu. To má za následek zvýšení teploty rosného bodu.

Princip kondenzace vodní páry na povrchu vnitřních omítek spočívá v tom, že vlhkost obsažená ve vnitřním teplém vzduchu se sráží na chladném povrchu vnitřních stěn. Teplota na povrchu stěny není v každém místě stejná. Zavlhnutí stěn a tvorba plísní ve většině těchto případů zpravidla souvisí s nedostatečnou tepelně izolační schopností obvodového zdiva. Velmi často se problém objevuje v místě tepelných mostů – to jsou místa, kde je konstrukce obvodové stěny nějak oslabená z hlediska tepelné izolace, například uložení konstrukce stropů, nebo rohy a kouty místností, kde je teplota v důsledku promrzání nižší. Stejně tak například v místě železobetonových překladů nad okny, nebo u podlahy, kde nejsou tepelné izolace. Pokud je teplota povrchu na omítce nižší než teplota rosného bodu vodní páry obsažené ve vzduchu, dojde ke kondenzaci. Jedná se o podobný efekt, jako když se orosí nádobí vyjmuté z lednice. K výskytu plísní a kondenzaci dochází v zimním období, kdy venkovní stěna a podlahová konstrukce o nedostatečných tepelně izolačních vlastnostech promrzá a naopak teplý vzduch ve vytápěné místnosti obsahuje velké množství vlhkosti. Mokré místo pak váže spóry plísní. Aby k tomuto jevu nedocházelo, je nutno zvýšit teplotu stěny a podlahy na vnitřním povrchu. Řešením je zde zvýšení tepelné izolace stěny a podlahy, tedy provedení dodatečného zateplení.

Pro posouzení konkrétní situace by bylo nutno mít k dispozici více údajů o vlhkosti a teplotě v bytě, konstrukci obvodových stěn a rovněž je vhodné vidět situaci na místě. Někdy je příčinou i něco zcela jiného, například zatékání apod. Nicméně pokud se jedná skutečně o špatnou izolaci stěn, pak provedení vnějšího zateplení a následná důsledná sanace napadených míst většinou k odstranění problému vede. Rovněž lze doporučit ověření stavu klimatu v místnosti osazením a vyhodnocováním teploměru a vlhkoměru. Bylo by vhodné ověřit, jaká je vlhkost vzduchu. Pokud relativní vlhkost roste nad 60 až 70 %, není to dobře, měla by být na 45% až 40%.
Návrh tloušťky dodatečného zateplení by měl vyjít z posouzení stávající stěny a podlahy dle požadavků normy. Současná platná norma ČSN 73 0540-2. Norma rozlišuje dvě hodnoty součinitele prostupu tepla a to - požadovanou a doporučenou. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou zeď 0,38 (W/m2.K). Hodnota doporučená je pro zdivo obvodové z cihel 0,25 (W/m2.K). Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro podlahu přilehlou k zemině je 0,45 (W/m2.K), hodnota doporučená je 0,30 (W/m2.K). Vzhledem k rostoucím cenám energií doporučujeme, aby v případě dodatečného zateplení byla již naplněna hodnota doporučená, tedy 0,25 (W/m2.K). Nejčastěji se doporučená tloušťka dodatečného zateplení pohybuje kolem 12 až 14 cm, v podlaze 10 cm polystyrénu. Pokud jde o odstranění tepelného mostu a problému s kondenzací a plísní, postačilo by i méně. Rozhodně je ale lépe již uvažovat s větší tloušťkou izolace a to především s ohledem na úsporu tepla při výtápění. Je dobré si uvědomit, že zvýšená investice znamená nárůst ceny o tloušťku vlastního polystyrénu, ostatní komponenty zateplovacího systému platíte tak jako tak.

Velmi a zásadně důležitou věcí bude rovněž odstranění tepelného mostu v návaznosti stěny a podlahy – to je potřeba vyřešit dle konkrétního stavebního detailu, tj. navrhnout správné přesahy izolace pod úroveň podlahy, vložení izolace do podlahy apod.
Důležitou věcí u zateplení staršího domu polystyrénem je ještě otázka vlhkosti stávajícího zdiva. Pokud je zdivo namáhané vlhkostí ze základů, kontaktní lepené zateplovaní systémy se nedoporučují. Bylo by vhodné v případě pochyb nechat vlhkost zdiva změřit z odebraných vzorků. Tuto službu zpravidla poskytují dodavatelé zateplovacích systémů v rámci dodávky materiálu. V případě vyšší vlhkosti a salinity lze například použít systém děrovaných EPS desek Baumit Open S se sanačním efektem, ale zase jen do určité hranice vlhkosti.
Plochy omítek uvnitř napadené plísněmi však bude nutno velmi důsledně sanovat. Často je nutno štuky i odstranit, u menších ploch napadení postačí oškrábání (především všech hlinkových vrstev) a použít vápenný štuk s přísadou chemie a vápennou malbu. Napadený koberec nezbývá než vyhodit.

Dobrý den paní Tyburcová, děkuji za Váš zajímavý dotaz.