Dobrý den,
potřebovala bych poradit. Bydlím v dvougeneračním rodinném domku, který před 5 lety prošel celkovou rekonstrukcí - mimo jiné výměna starých oken za plastové, zateplení střechy. Každou zimu bojujeme s plísněmi v místech tepelných mostů (zejména na severních stěnách). Řešením by asi bylo zateplení celého objektu? Ve spodním patře domku (zčásti zapuštěné do země) bydlí rodiče, kteří se ovšem zateplení obávají, protože se domnívají, že zateplením se sice odstraní problém s kondenzací a ušetří energie přes zimu, nicméně v jarním a podzimním období (kdy často stačí, aby svítilo sluníčko a stěny do sebe akumulují teplo) jim bude zima, neboť se tomuto procesu obalením zabrání. A to, co by se ušetřilo v zimě, o to více se zase protopí v tomto období. Je tento předpoklad správný nebo mylný? Neexistuje ještě i jiná možnost, jak zabránit tepelným mostům, resp. kondenzaci (mimo již zmíněné zateplení celého objektu)? Předem děkuji za info.
Rekonstrukce se patrně omezila na výměnu oken a zateplení střechy. Obvodové stěny byly ponechány bez zateplení.
Pokud je domek starší, obvodové stěny nebudou mít požadované tepelně izolační vlastnosti a tepelné mosty zde určitě budou, především v koutech, rozích stěn apod. Řešení těchto potíží lze dosáhnout provedením zateplení obvodových stěn. Před jeho realizací je potřeba rozmyslet jek tloušťku a materiál zateplení, tak provedení náročnějších detailů v místě tepelných mostů (sokl nad terénem, zateplení základu pod terénem, ostění oken, lodžie a balkóny, věnce v uložení pozednice nebo atika a návaznost izolací stěny a střechy). Návrh by měl provést projektant se zkušeností se zateplováním a tepelně technickými vlastnostmi budov. Doporučuji to zvláště proto, že hygienické závady jsou závažné.
Pokud problémy nastaly, nebo se výrazně zhoršily po výměně oken, lze za příčinu s největší pravděpodobností označit změnu vnitřního teplotního a vlhkostního klimatu. Často stačí malé, ale dlouhodobé zvýšení vlhkosti, aby se voda začala srážet na chladných površích omítek, protože teplota rosného bodu vlhkého vzduchu je vyšší. Pokuste se upravit režim větrání podle hodnot sledovaných na pokojovém vlhkoměru a více využívat možností mikroventilace oken. Vlhkost by bylo potřeba držet nejlépe do 50%. Tím ale nebude vyřešeno, tam kde se plísně uchytily budou patrně setrvávat a v případě kdy opakované chemické ošetření povrchu nebude stačit bude nutno omítky (nebo alespoň štuky) odstranit a nové opatřit sanačními přísadami. Vyplatí se použití vzdušných tepelně izolačních omítek, které zvyšují povrchovou teplotu a oddálí se tím bod kondenzace.
Na kritická místa je rovněž možno použít tepelně izolační nátěry a stěrky, více podrobností naleznete na webu. Sanací zevnitř se nic nepokazí a rozhodně nezhorší, ale účinek nemusí být 100%. Kromě toho se nijak významně nezlepší tepelně izolační vlastnosti stěny, toho a úspor lze dosáhnout až kvalitním zateplením.
Obava rodičů je pochopitelná, často se s tímto názorem setkávám a někdy o tom hovoří i klienti. Tepelný zisk místností je zajištěn především osluněním okny. Zateplená stěna lépe akumuluje teplo, které neuniká přes izolaci do exteriéru. Platí to tedy i opačně, pokud je stěna chladnější, nebude se zvenku ohřívat při vyšší venkovní teplotě. Úspora v zimním období bezpochyby převáží nutnost v přechodném období občas přitopit. Tam se již nebude jednat o tak velkou potřebu tepla. Většinou se to týká málo osluněných místností se severní orientací.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.