Dobrý den, prosím o radu a pomoc. Bydlíme třetím rokem v domě po rekonstrukci s tím, že jsme nedělali novou střechu a půdu, a dům jsme nezateplovali. Dům je po babičce, nikdy tu nebyly plísně ani vlhkost, ale po rekonstrukci se na venkovních zdech začaly tvořit mapy a plísně. (Viz foto) Zdi jsou studené... Problémy se stupňují. Zajímá mě, jestli by stačilo zdi oskrabat, ošetřit plísně, nanést speciální penetraci a termoizolační nátěr.. děkuji za každou radu
Dobrý den,
Tvorba plísní na obvodových zdech je zapříčiněna nedostatečnou tepelně izolační schopností obvodového zdiva v kombinaci se způsobem užívání. Tím mám na mysli uživatelské zvyky, které vedou k určitým hodnotám teploty a vlhkosti vnitřního vzduchu. Tím nemyslím obvyklé klišé, že se produkuje nadměrné množství vlhkosti a málo větrá. V domě, který má obvodové konstrukce s dostatečným tepelným odporem a v konstrukcích nejsou tepelné mosty, ke kondenzaci na chladném povrchu stěn nedochází ani při vysokých vlhkostech, neboť povrch stěn je teplejší.
A naopak, pokud jsou opravdu hodně chladné stěny nedostatečně nebo vůbec izolovaného domu, především kouty a rohy, pak se problémy mohou objevit i při zodpovědném uživatelském chování a normových hodnotách teploty a vlhkosti vnitřního vzduchu.
Nezmiňujete, v čem spočívala rekonstrukce, pouze že nebyl zateplený. To je jistě škoda. Možná došlo k výměně oken. To bývá nejčastější impuls pro zhoršení stavu. Stará okna netěsnila, a tudíž se větralo jaksi „samo“. Navíc pokud byt obývala jedna osoba, produkce vlhkosti byla mnohem nižší, než u vícečetné rodiny.
K dočasnému výšení vlhkosti mohlo dojít i v důsledku mokrých procesů při rekonstrukci, například betonování. Během prvního roku je pak zvýšená vlhkost pravidlem a může vést k rozvoji plísně, jejíž spóry pak setrvávají, i když dojde k vyschnutí a nastane stav, kdy by normálně nic neplesnivělo.
Zda pomůže Vámi navrhované opatření, se těžko odhadne. Principem termoizolačních nátěrů je, že dojde k určitému zvýšení povrchové teploty, resp. oddálení teploty rosného bodu. Jedná se o velmi drobné odchylky, takže výsledek je spíše nejistý, pokud reálné teploty povrchu jsou opravdu o hodně pod rosným bodem.
Druhou otázkou je, zda oškrábání nátěrů opravdu odstranění všechny spóry, které prorůstají do štuku a omítky, když účinek chemického ošetření je spíše dočasný.
Správným řešením je samozřejmě dostatečné venkovní zateplení domu, které nejen že odstraní nízké povrchové teploty v interiéru, ale zároveň významně ušetří energie na vytápění a zlepší pocitové klima v interiéru v důsledku zvýšení tepelné stability domu. Na zateplení lze získat dotaci z Nové zelené úsporám. Dotace samozřejmě nepokryje náklady, obvykle se pohybuje kolem 25% vynaložené investice.
Škrábání, nové štuky a termoizolační nátěry nebo štuky také představují určitý náklad, který by se měl s vnějším zateplením porovnat. A nemusí dopadnout dobře.
Další variantou jak se plísní zbavit, pokud vnější zateplení není reálné, je zateplení vnitřní. Výhodou je, že se může omezit pouze na problematické stěny a místa.
Nabízí se více technologických postupů. Většinou se jedná o obklady stěn deskami bázi křemičitých materiálu (Ytong Multipor), izolantů pěnových (EPS, XPS, PUR desky) nebo desek z pěnového skla. Ty se po nalepení opatří tenkovrstvou omítkou s výztužnou tkaninou. Jsou i systémové desky kombinace izolant – sádrokarton, nebo desky s integrovanou parozábranou (Puren).
Tento postup povede k jistějšímu výsledku, než pouhé nátěry. V každém případě lze však doporučit, aby situaci na místě posoudil někdo, kdo tomu rozumí.
S pozdravem