Dotaz: Dobrý den chtěl bych vás požádat o radu při stavbě podkrový.Jako podlahovou krytinu chci použít OSB desky ale nevím jestli je možné OSB desky použít jako podlahu a jestli je tak jaké . Jakou šířku , jaké provedení a jaké rozestupy mohou být mezi trámy.
Za odpověď vá mpředem děkuji.
Při řešení stropu mezi přízemím a podkrovím, které bude oboje využíváno k bydlení, je rozhodujícím kritériem řešení statiky a akustika stropu. Z hlediska tepelné izolace se jedná o prostory se stejnou vnitřní teplotou a stejným režimem vytápění, pak není potřeba vkládat do stropu tepelné izolace a parozábranu.
Pokud se jedná o statiku – vlastní dimenzi a rozteče nosných trámů stropu musí navrhnout statik. Ovlivněno je to především rozponem stropu, tedy světlostí mezi nosnými zdmi a zatížením konstrukce. Osové vzdálenosti mezi stropními trámy jsou navrhovány obvykle 80 až 100 cm. Nosnou konstrukci pro podlahu tvoří zpravidla prkenný záklop tloušťky 2,5 cm. Stejná tloušťka by měla být i u OSB desky, tedy 2,5 cm (vyrábí se v tl. 12, 15, 18, 22 a 25 mm). Výrobce uvádí i doporučené rozměry: u vzdálenosti 30-40 cm je doporučená síla 15 mm, 40-60 cm 18 mm, 60-80 cm 22 mm. Tato nosná konstrukce pak tvoří podklad pro vlastní podlahu, která by měla být řešena jako plovoucí.
Strop je tedy potřeba řešit z hlediska akustiky. Požadavky na hlukovou izolaci udává ČSN 73 0532. Z hlediska útlumu hluku se rozlišuje vzduchová neprůzvučnost (R´w) a ochrana proti kročejovému hluku (L´nv). Vzduchová neprůzvučnost je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká ve sousedním prostoru. Schopnost konstrukce zvukově izolovat je přímo úměrná hmotnosti použitých materiálů ve skladbě stropu. Pokud by se jednalo o dva různé byty, musí být vzduchová neprůzvučnost větší než 52 dB. U kročejového hluku jde o zamezení pronikání vlnění, které vzniká nejčastěji chozením po podlaze. Pro dva různé byty, musí být kročejová neprůzvučnost menší než 58 dB. Zde se účinně projevují takzvané plovoucí podlahy.
Ve Vašem případě se jedná o dřevěnou trámovou konstrukci stropu, která požadované vlastnosti z hlediska vzduchové neprůzvučnosti mít nebude. Vylepšit je lze vložením pohlcovače (desky nebo rohože z minerální vlny) mezi trámy. Protože shora je záklop a podlaha, lze dát akustickou izolaci zespodu, tedy mezi trámy nad podhled. Trámy tedy nejsou viditelné, podhled může být ze sádrokartonu nebo omítaný na podbití z prken či heraklitu. S podlahou je řešena kročejová izolace stropu. U kročejového hluku se účinně projevují takzvané plovoucí podlahy. Ty jsou tvořeny vrstvou z tuhé desky z kamenné vlny o tl. 2 až 4 cm, na ně pak je položena „plovoucí podlaha“, která je tvořena například betonovou deskou, armovanou sítí. Tloušťka desky je dána možnou únosností dřevěné konstrukce, což by měl ověřit statik výpočtem. Skladba shora by mohla tedy vypadat takto: plovoucí podlaha – betonová deska armovaná sítí tl.5 cm – kročejová izolace Rockwool Steprock cca 4 cm – záklop. Větší hmotnost této konstrukce z hlediska zatížení dřevěných trámů nutno staticky posoudit ! Pokud by strop nevyhověl, lze nahradit betonovou desku lehčí plovoucí podlahou - tzv. suchou technologií, kdy na kročejovou izolaci je položena plovoucí deska z podlahových desek sádrokartonových nebo i OSB, Cetris apod.. Tato vrstva je zpravidla dvojitá – 2 x 12 mm. Vzorové skladby včetně kročejových útlumů najdete například v technické dokumentaci podlah výrobce kročejové izolace Rockwool. Např. na www.rockwool,cz, případně Cetris, nebo je možno kontaktovat regionálního zástupce firmy. U plovoucí podlahy nutno dodržet předepsané detaily – např. oddilatování plovoucí betonové desky od zdí vložením pásku izolace 2 cm. Tato skladba bude mít dobré akustické vlastnosti, především ta s betonovou plovoucí deskou.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Palečku,
děkuji za Váš dotaz a omlouvám opožděnou odpověď z důvodu velkého zájmu o naše poradenství.