Dotaz: Dobrý den. Měl by dotaz na zateplení podlahy v RD. Máme dvougenerační RD a přesavujeme celé první patro. Rozebíráme podlahy ať je můžeme zateplit a vyrovnat. Můj dotaz by byl, jak postupovat a s jakým materiálem. Strop je prkenný kde v přízemí je na rohoži omítka.Pak je 22 cm vzduchová mezera pak desky, na kterých je vrstva škváry a desky a na deskách parkety. Celé to vrže není to rovné, chceme to zaměnit za plovoucí podlahu. Od desek, na kterých byla škvára po práh je 20 cm místa na pokládku. Předem děkuji za odpověď.
Stropní konstrukce mezi dvěma prostory by měla být řešena a navrhována jednak z hlediska požadavků na tepelnou izolaci ale rovněž s ohledem na akustické požadavky.
Tepelně technické požadavky stanovuje současná platná norma ČSN 73 0540-2/Z1. Pokud se jedná o dva byty, jsou to zpravidla prostory se shodným režimem vytápění. Požadavky na tepelnou izolaci zde nejsou rozhodující, nicméně určitá izolace by zde jistě být měla, například pro případ, že jeden byt bude dlouhodobě nevyužíván.
Požadavky na hlukovou izolaci udává ČSN 73 0532. Z hlediska útlumu hluku se rozlišuje vzduchová neprůzvučnost a ochrana proti kročejovému hluku.
Vzduchová neprůzvučnost je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká ve sousedním prostoru. Schopnost konstrukce zvukově izolovat je přímo úměrná hmotnosti použitých materiálů ve skladbě stropu. .
U kročejového hluku jde o zamezení pronikání vlnění, které vzniká nejčastěji chozením po podlaze. Zde se účinně projevují takzvané plovoucí podlahy.
Ve Vašem případě se jedná o dřevěnou lehkou nosnou konstrukci stropu, která požadované vlastnosti z hlediska vzduchové neprůzvučnosti nemá. Proto byl ve stávající skladbě použit škvárový násyp, který jednak tepelně izoluje a zároveň zvyšuje zvukovou izolaci. Po jeho odstranění bude nutno jeho funkci něčím nahradit, nebo jej lze odebrat jen zčásti. To je nutno uvážit, tyto násypy mohou být někdy zdrojem ionizujícího záření.
U kročejového hluku se účinně projevují takzvané plovoucí podlahy. Ty jsou tvořeny vrstvou z tuhé desky z kamenné vlny o tl. 2 až 4 cm, na ně pak je položena „plovoucí podlaha“, která je tvořena betonovou deskou, armovanou sítí. Tloušťka desky je dána možnou únosností dřevěné konstrukce, což by měl ověřit statik výpočtem.
Skladba shora by mohla tedy vypadat takto: plovoucí podlaha – betonová deska armovaná sítí tl.5 cm – kročejová izolace Rockwool cca 4 cm – násyp Liapor cca 10 cm stabilizovaný cementovým mlékem, shora zarovnaný tenkým potěrem.
Větší hmotnost této konstrukce z hlediska zatížení stávajících dřevěných trámů nutno posoudit ! Pokud by strop nevyhověl, lze nahradit betonovou desku lehčí plovoucí podlahou - tzv. suchou technologií, kdy na kročejovou izolaci je položena plovoucí deska z podlahových desek sádrokartonových nebo např. Cetris. Tato vrstva je zpravidla 2,5 cm, o to bude větší násyp Liaporem. Vzorové skladby včetně kročejových útlumů najdete například v technické dokumentaci podlah výrobce kročejové izolace Rockwool. Např. na www.rockwool,cz, nebo je možno kontaktovat regionálního zástupce firmy. U plovoucí podlahy nutno dodržet předepsané detaily – např. oddilatování plovoucí betonové desky od zdí vložením pásku izolace 2 cm. Tato skladba bude mít dobré akustické vlastnosti (především ta s betonovou plovoucí deskou) a zároveň vyhoví z hlediska tepelně technických požadavků na dělící konstrukci mezi dvěma byty.
S přátelským pozdavem
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Dobrý den pane Šrámku,
děkuji za Váš zajímavý dotaz.