Dobrý den,
chtěl bych prokonzultovat podlahu ve starém venkovském domě bez hydroizolace.
Po odstranění starých podlahových prken a odkopání vrstvy násypu a zeminy zbyly podlahové trámy. Mám v plánu udělat provětrávanou podlahu:
Na holou zeminu položím geotextilii a na ni vrstvu štěrku tak aby pod trámy zůstala cca 15 cm provětrávaná mezera - je geotextilie a štěrk potřeba? Není to drahé, ale přece jen...
Do exteriéru budou ve vnější stěně proraženy otvory pro přívod vzduchu a ten bude na druhé straně místnosti odváděn komínem. Nevím, jestli je do komína potřeba nainstalovat ventilátor na nucený odtah ?
Tepelnou izolaci bych provedl mezi podlahové trámy minerální vlnou (např. Knauf Naturoll Pro) a proto by asi měla být pod trámy natažená parozábrana (?), která by zároveň byla podporou pro minerální vlnu.
Na trámy by pak byly položeny OSB desky 15 mm ve dvou vrstvách prolepené a prošroubované.
Děkuji za posouzení.
Odpověď
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
V první řadě bych doporučil posoudit, zda se dům nenachází v místě s vysokým nebo středním radonovým indexem. Jedná se o pobytovou místnost a provedení nové podlahy, aniž by se provedla příslušná protiradonová opatření, mi přijde jednak škoda a hlavně, nebylo by to správné.
Pokud budete postupovat tak jak popisujete, nebude podlaha proti vnikání radonu funkční. Po pravdě, v Čechách je málo míst, kde se radon nenachází. Radonový průzkum od specialisty stojí cca kolem 2,5 tisíce Kč. Znalost radonové situace pod Vaším domem se bude hodit i pro případné další rekonstrukční práce.
Variantou je, provést podlahu již tak, že minimálně se středním radonovým indexem budete počítat a pokud jste rozhodnut provést provětrávanou vrstvu, skladba může dobře vyhovovat i na vysoký radonový index.
V popsaném návrhu sklady je ještě jedno rizikové místo a to je použití OSB desek. Je pravda, že správně uvažujete o tom, že štěrková vrstva bude provětrávaná, nicméně dřevo je velmi náchylné ke změnám vlhkosti a její případné zvýšení v důsledku netěsnosti podlahy směrem z interiéru v kombinaci se studeným vzduchem, který je veden přívodními otvory, může vést k zavlhnutí. Již jsem viděl vesnické chalupy, kde se pod podobně koncipovanými podlahami na spodním líci OSB desek objevily plodnice dřevomorky.
Rovněž není vhodné používat do kontaktu s provětrávanou vrstvou (kde proudí vzduch!) tepelnou izolaci na bázi minerální vlny. Ta v důsledku proudění vzduchu ztrácí až desítky procent na své účinnosti, resp. tepelně izolační schopnosti. Rovněž vložení tepelné izolace jen mezi podlahové trámy patrně nesplní normové požadavky na tepelný odpor.
Jinými slovy - podlaha by měla vyhovět na požadavky norem na tepelnou izolaci. Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most).
Pokud jde o zateplení. Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro podlahu na terénu 0,45 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,30 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,22 až 0,15 (W/m2.K).
Minimální požadovanou bych spíše vyloučil a patrně i tu pro pasivní domy, pokud není záměrem dosáhnout nízkoenergetického standardu domu. Nicméně je potřeba zohlednit, že pod podlahu je veden studený vzduch a tedy je nutno splnit přísnější kritérium.
Chceme-li se dostat na hodnotu lepší než doporučenou, například 0,25 (W/m2.K), tomu odpovídá, jak se udávalo postaru, hodnota tepelného odporu R cca 4 (m2.K/W) jednalo by se o tloušťku tepelné izolace na bázi minerální vlny nebo polystyrénu min. 16 až 18 cm. To za předpokladu tepelné vodivosti minerální izolace ne horší než 0,040 W/m.K a hlavně – vrstva tepelné izolace bude souvislá, nepřerušená (jako například dřevěnými trámy).
Pokud by skladba měla vyhovět na radon i na tepelně izolační požadavky, mohla by vypadat například takto:
Provětrávaná spodní vrstva – možno použít hrubý čistý štěrk, podél stěn uložit flexibilní děrované PVC potrubí 125 mm, které je napojené na přívodní otvory v soklu a zaústěné na druhé straně do komína. Tah je důležitý pro správnou funkci, nebude nutno ventilátoru. Provětrání lez dosáhnout i vzduchoizolační celoplošnou dutinou z tvarovek Iglu nebo IPT desek.
Nad větranou vrstvou bude tenké přebetonování. Na něm radonová bariéra z pásu odpovídajícího modifikovaného asfaltu. Zde pomůže radonový průzkum a výpočet potřebné tloušťky a materiálu této radonové bariéry. Ta musí být provedená plynotěsně s plynotěsným napojením na stěny, tedy natavit na omítku.
Dále tepelná izolace, podlahový XPS nebo EPS výše uvedené tloušťky. Nášlapná vrstva může být tvořena suchou skladbou z podlahových Cetris desek, SDK desek nebo i OSB. Zde jsme již nad izolací a v suchu. Na podlahové desky pak prkenná podlaha. Možností je samozřejmě více.
Ing. Jiří Veselý, poradce ECČB České Budějovice
Energy Centre České Budějovice
V první řadě bych doporučil posoudit, zda se dům nenachází v místě s vysokým nebo středním radonovým indexem. Jedná se o pobytovou místnost a provedení nové podlahy, aniž by se provedla příslušná protiradonová opatření, mi přijde jednak škoda a hlavně, nebylo by to správné.
Pokud budete postupovat tak jak popisujete, nebude podlaha proti vnikání radonu funkční. Po pravdě, v Čechách je málo míst, kde se radon nenachází. Radonový průzkum od specialisty stojí cca kolem 2,5 tisíce Kč. Znalost radonové situace pod Vaším domem se bude hodit i pro případné další rekonstrukční práce.
Variantou je, provést podlahu již tak, že minimálně se středním radonovým indexem budete počítat a pokud jste rozhodnut provést provětrávanou vrstvu, skladba může dobře vyhovovat i na vysoký radonový index.
V popsaném návrhu sklady je ještě jedno rizikové místo a to je použití OSB desek. Je pravda, že správně uvažujete o tom, že štěrková vrstva bude provětrávaná, nicméně dřevo je velmi náchylné ke změnám vlhkosti a její případné zvýšení v důsledku netěsnosti podlahy směrem z interiéru v kombinaci se studeným vzduchem, který je veden přívodními otvory, může vést k zavlhnutí. Již jsem viděl vesnické chalupy, kde se pod podobně koncipovanými podlahami na spodním líci OSB desek objevily plodnice dřevomorky.
Rovněž není vhodné používat do kontaktu s provětrávanou vrstvou (kde proudí vzduch!) tepelnou izolaci na bázi minerální vlny. Ta v důsledku proudění vzduchu ztrácí až desítky procent na své účinnosti, resp. tepelně izolační schopnosti. Rovněž vložení tepelné izolace jen mezi podlahové trámy patrně nesplní normové požadavky na tepelný odpor.
Jinými slovy - podlaha by měla vyhovět na požadavky norem na tepelnou izolaci. Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most).
Pokud jde o zateplení. Norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro podlahu na terénu 0,45 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,30 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,22 až 0,15 (W/m2.K).
Minimální požadovanou bych spíše vyloučil a patrně i tu pro pasivní domy, pokud není záměrem dosáhnout nízkoenergetického standardu domu. Nicméně je potřeba zohlednit, že pod podlahu je veden studený vzduch a tedy je nutno splnit přísnější kritérium.
Chceme-li se dostat na hodnotu lepší než doporučenou, například 0,25 (W/m2.K), tomu odpovídá, jak se udávalo postaru, hodnota tepelného odporu R cca 4 (m2.K/W) jednalo by se o tloušťku tepelné izolace na bázi minerální vlny nebo polystyrénu min. 16 až 18 cm. To za předpokladu tepelné vodivosti minerální izolace ne horší než 0,040 W/m.K a hlavně – vrstva tepelné izolace bude souvislá, nepřerušená (jako například dřevěnými trámy).
Pokud by skladba měla vyhovět na radon i na tepelně izolační požadavky, mohla by vypadat například takto:
Provětrávaná spodní vrstva – možno použít hrubý čistý štěrk, podél stěn uložit flexibilní děrované PVC potrubí 125 mm, které je napojené na přívodní otvory v soklu a zaústěné na druhé straně do komína. Tah je důležitý pro správnou funkci, nebude nutno ventilátoru. Provětrání lez dosáhnout i vzduchoizolační celoplošnou dutinou z tvarovek Iglu nebo IPT desek.
Nad větranou vrstvou bude tenké přebetonování. Na něm radonová bariéra z pásu odpovídajícího modifikovaného asfaltu. Zde pomůže radonový průzkum a výpočet potřebné tloušťky a materiálu této radonové bariéry. Ta musí být provedená plynotěsně s plynotěsným napojením na stěny, tedy natavit na omítku.
Dále tepelná izolace, podlahový XPS nebo EPS výše uvedené tloušťky. Nášlapná vrstva může být tvořena suchou skladbou z podlahových Cetris desek, SDK desek nebo i OSB. Zde jsme již nad izolací a v suchu. Na podlahové desky pak prkenná podlaha. Možností je samozřejmě více.
Ing. Jiří Veselý, poradce ECČB České Budějovice