Dotaz: Dobrý den.
Obracím se na Vás s dotazem.
Ve svém starším rodinném domku realizuji půdní vestavbu. Nyní jsem ve fázi
budování podlah. Staré podlahy na půdě byly takové, že na dřevěném záklopu
byla nasypána škvára, přes kterou byl betonový potěr.Beton se škvárou jsem
odstranil, nyní postupně vybourávám dřevěný záklop. Zjistil jsem však, že
půda je dost nerovná, proto po poradě s tesařem přišroubovávám pomocí vrutů
z boku trámů (25x25 cm) dřevěné příložky (6x16cm).Tím bych měl dosáhnou vyrovnání
podlahy a snad i částečné zpevnění stávajících trámů. Jelikož postraní příložky
jsou výše (1-10 cm) než nosné trámy, vzniká v prostoru mezi trámem a příložkami
jakési "korýtko". Napadá mě, zkusit vyplnit tento prostor nějakým suchým
podsypem (např. Liapor), čímž bych dosáhl toho, že hmotnost podlahy bude
rovnoměrně rozložena mezi příložky i stávající trámy. Byla by to i jakási
pojistka pro případ, že by některá příložka dobře nedržela. Nemám ale se
suchými podsypy žádnou zkušenost, proto by mě zajímal Váš názor na tento
problém, zda můj nápad přímo nezavrhnete. Na příložky plánuji namontovat
nový dřevěný záklop (tl.24 mm) a OSB desky tl. 18mm, jako podlahovou krytinu
koberce.
Předem Vám děkuji za Vaši radu.
Dobrý den, děkuji za Váš zajímavý dotaz.
Přišroubováním příložek z boku dosáhnete vyrovnání nosné konstrukce pro nový záklop. Původní trámy 25/25 cm se zdají dostatečně masivní, ale v každém případě doporučuji posoudit konstrukci stropu staticky – záleží na rozponu nosné konstrukce a vzájemné vzdálenosti trámů (užitné zatížení obytné místnosti je větší než půdy). Zda vrutový spoj příložka – trám vyhoví na zatížení novou podlahou (přenáší celé zatížení, tj. vlastní hmotnost + užitné zatížení) je rovněž předmětem statického posouzení (násyp to spíše nezajistí). Rovněž lze touto úpravou a vhodným konstrukčním návrhem příložek zvýšit únosnost konstrukce, což umožní provést úpravy popsané dále.
Nová podlaha s konstrukcí stropu bude patrně oddělovat dvě místnosti se shodným režimem vytápění, pro budoucí užívání je tedy nutno především zajistit dostatečné akustické vlastnosti.
Z hlediska útlumu hluku se rozlišuje vzduchová neprůzvučnost a ochrana proti kročejovému hluku. Vzduchová neprůzvučnost je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká ve sousedním prostoru. Schopnost konstrukce zvukově izolovat je přímo úměrná hmotnosti použitých materiálů, v daném případě se jedná o lehkou nosnou konstrukci, která požadované vlastnosti nemá. Proto je vhodnější použít betonovou podlahou desku, ovšem za předpokladu vyhovění statického posudku. Použití násypu dle Vašeho popisu mi není příliš jasné. Pokud by se jednalo o vyplnění prostoru mezi trámy, je nesprávné, že zatížení násypem bude působit na podbití, lze to ale vyřešit vložením druhého záklopu mezi trámy, který bude osazen na latě přibité zboku na trámy. Násypem bude dosaženo určitého zlepšení zvukové izolace, ale ne dostatečného.
U kročejového hluku jde o zamezení pronikání vlnění, které vzniká nejčastěji chozením po podlaze. Zde se účinně projevují takzvané plovoucí podlahy. Ve Vašem případě by na nový záklop byly položeny tuhé desky z kamenné vlny o tl. 2 až 4 cm, na ně pak je položena „plovoucí podlaha“, která by byla tvořena výše zmíněnou betonovou deskou, armovanou sítí. Tloušťka desky je dána opět možnou únosností dřevěné konstrukce, z hlediska akustiky se uplatní více větší tloušťka. Položit OSB desky přímo na záklop je chybou, neboť tak je zcela vynechána ochrana proti kročejovému hluku.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice