Pojistná hydroizolace

Skladbu střešního pláště podkroví doporučuji provést dle technických zásad používaných u novostaveb. V případě vynechání některého komponentu z doporučované skladby zvyšujeme riziko poruchy střešního pláště.

Pojistná hydroizolační fólie, která je vkládána na horní líc krokví a zajištěna kontralatí má funkci především jako pojistná fólie proti případnému zatečení srážkové vody nebo zafoukání sněhu. U skládané krytiny nelze toto nikdy vyloučit. Střechy se v případě nevyužívaného podkroví vždy dělaly jen se skládanou krytinou a bez pojistných fólií. Prostor půdy však dobře odvětrával, takže vlhkost, která pláštěm střechy prošla se mohla ihned odpařit. V případě zatékání do nasákavé tepelné izolace, ať už na bázi minerální nebo přírodní vlny, případně jiných typů izolací (foukaná buničina apod.) dojde k dlouhodobému působení vlhkosti a snížení tepelně izolačních vlastností. Krajní případ je pak protékání do podhledu nebo hniloba dřevěných prvků. Kromě pojistné izolační vrstvy má však dobře provedená fólie významný vliv i na omezení zafoukávání studeného vzduchu do skladby konstrukce. Dochází tedy k menšímu ochlazování ve skladbě pláště a omezení rizika tepelných mostů, které takto vznikají. Předpokladem je zde však velmi pečlivé provedení detailů a spojů – to je přelepení, utěsnění prostupů (komíny, odvětrávací potrubí) a utěsnění osazená střešních oken. Zvlášť pozorně je potřeba provést detail hřebenu a u okapu. To pak souvisí i s třetí významnou funkcí střešního pláště a sice vytvoření větrané dutiny pod taškami vymezené kontralatí, která přispívá k odvodu vlhkosti z konstrukce ale rovněž má příznivý vliv v letním období proti přehřívání střešního pláště.

Ještě krátce k tepelným izolacím podkroví a vkládání parotěsných fólií. Jako izolace mezi krokve jsou používány měkké izolace z minerální nebo kamenné vlny, které dobře vyplní prostor a nevzniknou zde nezateplené mezery. Parozábrana se vkládá co nejblíže vnitřnímu líci konstrukce, aby se zabránilo prostupu vodních par z interiéru do skladby střešního pláště. Jako parozábrany se používají fólie s vysokým difúzním odporem (sd > 100 až 150). Prodávají je stavebniny, nebo je lépe vhodný typ pořídit přímo od technického zástupce výrobce těchto fólii (Nicofol, Jutafol, Isocell apod.). Dále je potřeba k folii pořídit vhodný spojovací materiál (těsné pásky na přelepení spojů, pásky na přilepení k okolním konstrukcím apod. Nejlépe tedy pořídit od výrobce fólie a při pokládání se řídit jeho technickým předpisem pro provádění. Parozábrana totiž musí být opravdu 100% neprodyšná a minimálně perforovaná.Vodní páry by mohly kondenzovat v konstrukci, což v případě dřevěných krokví je naprosto nežádoucí. Kondenzaci v konstrukcích je nutno se vždy vhodným návrhem skladby materiálů vyhnout. Pro střešní plášť podkroví je pak důležité, aby skladba byla shora difúzně otevřená, tedy aby bylo vlhkosti umožněno se z konstrukce odpařit směrem pod krytinu, kde je provětrávaná mezera vymezená kontralatí. Proto se shora nad tepelnou izolaci navrhují vysoce difúzní folie, které jsou natolik difúzně otevřené, že umožní odvětrání vodní páry z interiéru ze skladby střechy ven.

Návrh tloušťky tepelné izolace vychází z požadavků současné platné ČSN 73 0540-2. Tato norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Pro střešní plášť je požadovaná hodnota U 0,24 (W/m2.K) a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U je 0,16 (W/m2.K). Pro splnění hodnot dle současné platné normy lze orientačně počítat s dodatečným zateplením tepelnou izolací v tl. 20 cm pro dosažení požadované hodnoty dle ČSN a 28 až 30 cm pro doporučenou hodnotu.

S pozdravem, Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice

Dobrý den pane Hradecký, děkuji za Váš dotaz.