Dotaz: Dobrý den.
Obracíme se na vás s problémem, který nás velice trápí a to je hlučnost podlah. S přítelem jsme se v roce 2007 nastěhovali do zděného bytu s panelovými stropy. Nad náma bydlí sousedka se sedmiletým synem. Po celém bytě mají položenou plovoucí podlahu, pouze v chodbě je dlažba. (pokládka byla provedena kolem roku 2004). Náš problém spočívá v obrovské hlučnosti obou těchto podlah, která se stává velice obtěžující. Myslíme se, že problém je ve špatném položení těchto podlah (slyšíme každý krok, syn stále běhá, pouští si autíčka po zemi, pády předmětů na zem, i to jak se mezi sebou baví) což sousedka odmítá a argumentuje tím, že problém je v panelových stropech. Řešit hluk položením koberců není možné, jelikož (jak ona tvrdí) jsou oba alergici. Nevíme na koho se obrátit a jak tento problém, který nám ztrpčuje jinak kvalitní bydlení řešit. Stěhovat se již nechceme. Děkujeme za odpověď.
Ps:
Dle sdělení sousedky byla pokládka podlah provedena odbornou firmou a obsahuje Miralon.
Popisované potíže jsou velmi časté. Dochází k nim po výměně původních kobercových podlahových krytin za moderní laminátové a dřevěné podlahy, nebo dlažbu.
Hlavní příčina přenosu hluku spočívá v nedostatečných akustických vlastnostech dělících konstrukcí, patrně to nebylo v době výstavby domu nijak řešeno. Nemusel to řešit ani projektový návrh, pokud je dům starší, akustice se tehdy pozornost nevěnovala vůbec. Přitom normy na akustiku platí již od 70.let.
Požadavky na hlukovou izolaci udává ČSN 73 0532. Z hlediska útlumu hluku se rozlišuje vzduchová neprůzvučnost (R´w) a ochrana proti kročejovému hluku (L´nv). Vzduchová neprůzvučnost je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká ve sousedním prostoru. Schopnost konstrukce zvukově izolovat je přímo úměrná hmotnosti použitých materiálů ve skladbě stropu. Pokud by se jedná o dva různé byty, musí být stavební vzduchová neprůzvučnost větší než 52 dB. U kročejového hluku jde o zamezení pronikání vlnění, které vzniká nejčastěji chozením po podlaze, ale i pády předmětů apod. Hluk vzniká dotekem na konstrukci a šíří se přímo přenosem vlnění v konstrukci. Pro dva různé byty, musí být kročejová neprůzvučnost menší než 58 dB. Zde se účinně projevují takzvané plovoucí podlahy.
Uvádíte, že je slyšet i řeč. U betonových panelů v tloušťce 15 cm se předpokládá, že jejich laboratorní vzduchová neprůzvučnost Rw je 53 dB, to odpovídá stavební R´w kolem 50 až 51 dB (teoretická laboratorní se snižuje o korekci 2-3 dB na vliv praktického stavu ve stavbě). To je méně než norma požaduje. Navíc panely jsou většinou vylehčené dutinami a i když je na panelu proveden betonový potěr, budou výsledné vlastnosti ještě horší. K tomu se přidává spárová průzvučnost, tedy vedení zvuku různými netěsnostmi. K šíření hluku může přispět i nevhodné vedení instalací, které prochází z podlahy do stěn. Vylepšit vzduchovou neprůzvučnost lze podhledem. Akustickou izolaci vkládáme zespodu, tedy nad podhled. Důležité je, že vložením zavěšeného podhledu, například ze sádrokartonu se vytvoří z hlediska akustiky dvojitá konstrukce, která má pak již výrazně lepší vlastnosti, ale především právě z hlediska vzduchové neprůzvučnosti. Akustická izolace má pouze funkci „pohlcovače“. Prakticky je potřeba dodržet některá pravidla - například počet závěsů, utěsnění po obvodu u zdi apod. Jako rošt je nejlépe použít typovou ocelovou konstrukci včetně závěsů, které jsou dodávány výrobci sádrokartonů. Pohlcovač v tloušťce kolem 6 cm je potřeba provést z rohoží z minerální nebo kamenné vlny, souvisle v celé ploše nad sádrokarton.
S kročejovou izolací je to horší. Podložka Mirelon nevytváří žádnou plovoucí podlahu tak, jak ji vnímáme z pohledu akustiky. Akustické plovoucí podlahy jsou tvořeny vrstvou z tuhé desky z kamenné vlny o tl. 2 až 4 cm, na ně pak je položena „plovoucí podlaha“, která je tvořena například betonovou deskou, armovanou sítí. Skladba shora tedy je: nášlapná vrstva – betonová deska armovaná sítí tl.5 cm – kročejová izolace Rockwool Steprock cca 4 cm – panel. Betonovou desku lze lehčí nahradit plovoucí podlahou - tzv. suchou technologií, kdy na kročejovou izolaci je položena plovoucí deska z podlahových desek sádrokartonových nebo např. Cetris. Tato vrstva je zpravidla dvojitá – 2 x 12 mm. Vzorové skladby včetně kročejových útlumů najdete například v technické dokumentaci podlah výrobců kročejových izolací (např. Rockwool). U plovoucí podlahy nutno dodržet předepsané detaily – např. oddilatování plovoucí betonové desky od zdí vložením pásku izolace 2 cm. Tato skladba má pak dobré akustické vlastnosti, především ta s betonovou plovoucí deskou. Jenže takto podlahy v horních bytech provedeny nejsou a nebudou. Vzhledem k tomu, že kročejový hluk se šíří do spodních, ale i okolních místností vedením v konstrukci, nelze očekávat, že provedením podhledu dojde k výraznému zlepšení. Praktickou zkušenost s účinností podhledu na snížení kročejového hluku budou mít specialisté na akustiku, zkuste se na některého obrátit.
Dobrý den paní Hozová, děkuji za Váš dotaz.
Omlouvám opožděnou odpověď způsobenou velkým zájmem o poradenství.