Dotaz: Dobrý den, koupili jsme novostavbu, která se začla stavět v dubnu a do konce roku by měla být dokončena. Teď je již hotová venkovní fasáda a jinak je dům postaven: Nosné zdivo je tvořeno Wieneberger. Nosné zdivo je obvodové a spňuje proto i normy týkající se tepelných odporů zdiva, má tl. 400mm. Vnitřní příčky jsou vyzděny z tvarovek firny Wieneberger o tl. 65mm. Objekt je postaven na základových pasech z prostého betonu B10 atd. Jde o to, že se říká, že by měla hrubá stavba vymrznout, ale tady hrubá stavba už není. K nastěhování nepospícháme, ale nevíme jestli máme v zimě začít topit i když tam bydlet nebudeme a nebo je lepší to nechat samo vyschnout a větrat. Potřebujeme snížit vlhkost také kvůli položení podlah a schodišti. Mysleli jsme že bychom, se mohli nastěhovat například v květnu , to už není taková zima a třeba i přitopit a hodně větrat. A nebo je lepší topit hned v zimě. Moc děkuji za odpověď
Je známo, že zděná stavba domu při použití klasických technologií betonových podlah, stropů a vnitřních jádrových omítek obsahuje po dokončení velké množství technologické vody.
Přebytečná voda, která není vázána v chemických procesech, se pak z konstrukcí odpařuje. Odvětrání této vlhkosti v zimním období není vázáno na vytápění a větrání. Pokud objekt není obýván, je důležité zajistit dostačující provětrání všech místností, nejlépe příčné se zajištěním „mírného průvanu“. Problémem je zde pak spíše zajištění nemovitosti proti vykradení. Zároveň je nutné zajistit, aby nezamrzla voda v rozvodech, lépe je, jsou-li vypuštěny, nebo udržovat teplotu temperováním nad bodem mrazu.
Pokud by výměna suchého venkovního vzduchu byla nedostatečná, může to mít za následek tvorbu plísní. Proto je nutné kontrolovat vlhkost v místnostech a to i v době výkyvů venkovní teploty. Větrání na jaře, kdy je již teplý ale tím pádem i vlhký vzduch pak nemusí přinést žádný efekt, naopak hrozí, že by, na po zimě prochladlých površích stěn, mohlo dojít ke kondenzaci vlhkosti obsažené v přiváděném teplém jarním vzduchu. Proto by se s příchodem vyšších jarních teplot mělo přejít na režim vytápění domu a důsledné větrání opět se sledováním stavu relativní vlhkosti v interiéru.
Položení dřevěných nebo i plovoucích podlah by mělo nastat až v době dobrého vyschnutí podkladu a ustálení relativní vlhkosti v interiéru na požadovanou hodnotu (nebo kdy již ji budete větráním schopní během obývání bytu zajistit). Vlhkost podkladu by měl být dodavatel pokládky schopen změřit. Defekty předčasně realizovaných dřevěných podlah jsou poměrně časté, někdy je však na vině i nesprávná vlhkost použitého dřevěného materiálu.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č .Budějovice
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.