Vlastník přízemního bytu v bytovém domě je zároveň vlastníkem přiléhajícího pozemku (zahrady). Žádá o povolení přístavby k bytovému domu na tomto svém pozemku, ovšem bez souhlasu dalších spoluvlastníků bytového domu. V žádosti tedy deklaruje, že jde o samostatnou stavbu na hraně jeho pozemku, odstup mezi stavbami však není žádný. Je možné, aby stavební úřad povolil jakoukoliv stavbu s nulovým odstupem od našeho domu, bez našeho souhlasu? Je možné považovat stavbu za "samostatnou" a odmítnout tak argument, že jde o úpravu bytového domu, která mj. mění jeho vnější vzhled? Stavebník i projektant deklaruje, že stavby nejsou konstrukčně spojeny, což sice také není pravda, ale tam teď nechci směřovat svou otázku. Děkuji srdečně
Pokud se jedná o přístavbu ke stávající stavbě bytového domu, musí mít stavebník, jako podklad k žádosti o územní rozhodnutí a žádosti o stavební povolení, souhlasy ostatních vlastníků bytového domu. Pokud by se jednalo o samostatnou stavbu, jsou vlastníci bytového domu, jako vlastníci sousedního pozemku a stavby účastníky územního a stavebního řízení. Samostatnou stavbou by stavba byla, pokud nebude komunikačně /otvorem - dveřmi/ propojena se stávající stavbou a je v případě odstranění stávající stavby schopna samostatné existence. Z tohoto vyplývá, že by měla být samostatně připojena na veřejné rozvody inženýrských sítí. Pokud by tomu tak nebylo, jedná se o přístavbu ke stávající stavbě. Umisťování staveb se řídí § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb. „o obecných požadavcích na využívání území“. Vyhláška za daných podmínek nevylučuje umístit stavbu i na hranici pozemku, či umístit ji přímo u vedlejší stavby. Pokud máte pochybnosti o navržené stavbě, je nutné se na příslušném stavebním úřadě seznámit s projektovou dokumentací stavby a ověřit si, zda je stavba navržena v souladu s platnými předpisy.