Dobrý den,
v řadových domcích s pozemky cca 300 m2 jsme se přistěhovali jako poslední. Všech 19 sousedů zde má postavené malé zahradní domky na nářadí, většinou na kůlech, na hranici pozemku. Stojí takto pěkně v jedné linii a tvoří celek. Jakékoli jiné umístění by v podstatě nedávalo smysl, neboť domek by musel stát prakticky uprostřed pozemku. Rádi bychom také tento domek (dřevěný na kůlech, 6m2) postavili na hranici pozemku, obrátili jsme se proto na příslušný stavební úřad, který nás instruoval, že k povolení takovéhoto zahradního domku musíme dodat požárně bezpečnostní řešení, souhlas sousedů okolních parcel, nákres a dokumentaci, s tímto vším zažádat o výjimku a zaplatit poplatek 5 000 Kč. Toto všechno jsme nyní na úřad dodali a dostalo se nám poněkud nepříjemné odpovědi. Úřednice nám sdělila, že se touto žádostí vůbec nemusejí zabývat. A pokud se k ní náhodou cca za půl roku dostanou, vyzvou nás k zaplacení oné částky a mají poté ještě tři měsíce na vyjádření. Dále nám sdělila, že ono vyjádření rozhodně nemusí být kladné, že je možné že nám takto domek i přes dodané dokumenty a zaplacení poplatku nepovolí. Čekali bychom tak třičtvrtě roku na vyjádření, které může být záporné, při vynaložení nemalých finančních prostředků. Celý tento postup úřadu mi přišel lehce šikanózní, neboť nás v podstatě pokaždé úředníci peskovali za to, že je s těmi domky sousedé neustále "otravují" a jim už se ta povolení nechtějí vydávat.
Moje otázky tedy zní:
1. Opravdu není stanovena žádná lhůta, v rámci které se úřad má k žádosti vyjádřit? Opravdu se mohou odmítnout celou záležitostí odmítnout zabývat?
2. Pokud výjimku odmítnou udělit, lze se nějak bránit, odvolat? Dosud totiž povolení přidělili všem ostatním sousedům, byli bychom jediní, kteří jej nemají.
Děkuji předem za odpovědi.
A. S.
Řada lidí to v takovýchto případech vyřeší „silově“. Tedy zjistí si územní plán, zda to tam není nějak omezeno – mohli (v rámci nějaké změny územního plánu) a pak stavbu realizují. Někdo taky sežene podvozek od čtyřkolového vozíku na něj sklad umístí. Samozřejmě je to udělané tak, že se to dá o pár metrů přetáhnout. Úřad pak možná zareaguje, pokusí se dávat pokutu, zahájí řízení o odstranění a vyzve k žádosti o dodatečné povolení. A ono se to vleče a vleče a nakonec i borec úředník s tím má 10 x víc práce, než kdyby vám poradil a normálně to vyřídil. Ale toto je špatně – takto by to nemělo fungovat. Pozor na jednu věc – pokud by současný platný územní plán toto neumožňoval, tak je to rozpor s veřejným zájmem a i soudy by tu stavbu nechaly odstranit. Jinak boj s úřadem vyhrajete a po několika letech získáte dodatečné stavební povolení.
Samozřejmě je cesta stěžování a stěžování … ale to taky funguje různě. Já jsem na úřadě od roku 1991 a jednou jsem příbuzným daleko na Moravě vyřizoval malý rodinný domek. Mluvil jsem s Jihočeským přízvukem a dámy úřednice se asi proto chovaly ještě hůř, než vy popisujete. Měl jsem výhodu, znal jsem zákon a na vše jsem okamžitě reagoval. Ani jednou jsem si nestěžoval, ani jednou jsem nezvedl telefon a nevolal jejich starostovi, ani jednou jsem jim neřekl, jaké mám skutečně zaměstnání. Po třech vysilujících měsících jsem si odnášel spojený souhlas. Paní se vztekala, měla blesky v očích a vyjela: „A vy jste vlastně kdo? Co vlastně děláte? Tady povolení nikomu nedám dřív než za rok!“
Tak jsem jí řekl, že jsem něco jako její kolega a nebylo mi dobře…
Krejčí