Dobrý den,
s příbuzným bychom chtěli stavět každý jeden dům na svých pozemcích, které na sebe navazují. V územním plánu jsou oba pozemky určeny k zástavbě rodinných domů. Naše dva pozemky na sebe navazují, ale oficiální přístup ze státní komunikace je však zatím k tomu mému. Na pozemek příbuzného neexistuje přístup, v současnsti je to pole a nikdo tam zatím nikdy nejezdil. Dohodli jsme se, že mu umožním přístup přes můj pozemek a nemám problém se zapsáním věcného břemena cesty i inž. sítí. Problém ale vidí stavební úřad, kde jsme se byli předběžně zeptat. V územním plánu je totiž cesta plánována na soukromém pozemku souseda, který tam chce budovat celou novou čtvrť a jím postavená cesta by měla vést až k pozemku příbuzného. Problém je, že se neví, kdy a zda tento soused vůbec začne stavět. Podle posledních informací je soused snad nemocen a stavba nové čtvrti je nejistá. My bychom však oba chtěli stavět , co nejdříve. Je možné, aby nám stavební úřad nepovolil zbudovat přístup k pozemku příbuzného v okamžiku, kdy tam jiný přístup není a já nemám problém ho tam pouštět přes ten můj? Mohu argumetovat tím, že by cesta mohla být dočasná, tak aby si příbuzný mohl postavit dům bez ohledu, jakým způsobem bude postupovat soused a ev. v budoucnu dočasnou přístupovou cestu zrušit a napojit se vhodněji?
Děkuji
Já bych na celou záležitost šel následovně:
- projektová dokumentace (ať nakonec stavba bude povolována ohlášením či povolením) musí obsahovat v oddíle C vlastně nejdůležitější výkresy:
C.1 Situační výkres širších vztahů
C.2 Celkový situační výkres
C.3 Koordinační situační výkres
C.4 Katastrální situační výkres
V těchto situacích musí být vaše problematika vyřešena. V situacích C.2 a C.3 je nutné zakreslit návrh komunikace dle platného územního plánu. Zároveň do těchto situací je ale třeba zakreslit i vámi zmiňované řešení. A v legendě přímo na výkrese je třeba uvést, že po dokončení komunikace dle územního plánu bude parcela komunikačně připojena z této nové komunikace. Dále tam barevně u vašeho řešení uvést, že se jedná o dočasné řešení, nicméně přístupový pozemek bude mít šíři 2,5 m a bude zpevněn (trochu cituji vyhlášku 501/2006 Sb. § 20 položku 7).
V dnešní době není z hlediska úřadů mít zřízenu služebnost, stačí pouze podpis souseda přímo na situaci, že se zřízením přístupové komunikace (dočasné) souhlasí. Toto řešení by nemělo být v rozporu s územním plánem, protože každá návrhová plocha určená pro rodinné domy umožňuje umístit i dílčí komunikace ….
A teď to nejdůležitější: může mezi úřadem územního plánování a stavebním úřadem existovat jakási rivalita a názorový nesoulad. To vyplývá z jejich organizace, mzdových záležitostí a mnohdy i osobních vztahů (a úřad vůbec není ideální pracoviště). Nicméně opravdu je rozhodující závazné stanovisko úřadu územního plánování – podle § 96b) stavebního zákona. Mám takovou zkušenost, na druhém konci republiky jsem bratránkovi vyřizoval povolení na domek. Znalý poměrů na našich (i mém ) úřadech jsem se velice dobře připravil na diskusi úřadu územního plánování, protože bratránek chtěl stavět docela ošklivý domek. Paní architektka, si se mnou asi 15 minut o umístění povídala a řekla, že ten domek není žádný zázrak, ale že regulaci územního plánu splňuje. A ona že nemá zákonný důvod souhlasné stanovisko nevydat. Prostě nemůže chtít něco, co nemá v územním plánu oporu, co nemá oporu ve veřejném zájmu, který územní plán prezentuje. Byla to naprosto přesná odpověď a ani následně stavební úřad nemohl požadovat něco „navíc“. Do dneška jsem jí za její přístup vděčný.