Dotaz: Problémy s fasádou.
V roce 1997 jsme si nechali udělat fasádu domu. Jako zateplení máme polystyrén s heraklitem, nato je natažená rabicka, nahozeno maltou a povrch vyštukován.
Již po 1 roce se nám na povrchu začaly dělat puchýře. I když místo oškrábeme a znovu naštukujeme a natřeme, po čase se opět zase začnou dělat puchýře. Loupe se barva i se štukem. Již jsme se zkoušeli ptát i stavebních firem, ale nikdo nám neporadil, čím by to mohlo být.
Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den paní Krumplová, děkuji za Váš zajímavý dotaz.
Vnější kontaktní zateplovací systém je posuzován jako výrobek, který musí splňovat řadu technických a kvalitativních požadavků. Atestované a certifikované systémy, které jsou na trhu, byly podrobeny laboratorním zkouškám ve státní zkušebně, které potvrdily jejich technickou způsobilost pro užití ve stavbách, bez nichž by nemohly být do staveb zabudovány. Vaše technické řešení tento atest bezpochyby postrádá. Jedná se o řešení, které bylo často používáno z důvodu snížení nákladů stavby. Za výsledek odpovídá v plném rozsahu dodavatelská firma, minimálně v rámci záruky. Bohužel, při provedení zateplení měla být doložena příslušná dokumentace a certifikace.
Příčin poruch může být více, patrně se jedná o kombinaci několika. Významnou roli hraje podkladní konstrukce. Původní zdivo mohlo mít zvýšenou vlhkost, která se navenek, před provedením zateplení neprojevovala. S vlhkostí vždy souvisí zvýšené zasolení konstrukce. „Puchýře“ a odpadávající štuk je zpravidla projevem přítomnosti solí vystupujících k povrchu. Vlhkost v konstrukci je dále způsobena kondenzací vodní páry, která prostupuje obvodovou zdí z interiéru do chladnějšího venkovního prostředí. V místě konstrukce, kde nízká teplota již odpovídá podmínkám pro zkondenzování vodní páry, dochází k nahromadění vody. Může to být právě na rozhraní vrstev omítky a heraklitového podkladu. Objemové změny vlhkého materiálu pak způsobují nesoudržnost jednotlivých souvrství. Pokud byla vrchní vrstva omítky a štuk provedeny na bázi cementu, je to vrstva s poměrně velkým difuzním odporem, která není schopna vlhkost z konstrukce odvádět.
Řešení situace bude znamenat poměrně radikální zásah. V první řadě bude vhodné posoudit skladbu z hlediska kondenzace vodní páry v konstrukci dle ČSN 73 0540-2. To provede specialista na tepelnou techniku staveb. Je třeba znát konkrétní tloušťky jednotlivých vrstev a materiály. Dále je potřeba ověřit vlhkost podkladní stavební konstrukce a v případě vlivu vzlínání zemní vlhkosti provést účinná opatření k jejímu snížení. Vlastní omítku na Heraklitu bude patrně nutno odstranit a provést novou, za použití paropropustných stěrkových směsí a nátěrů.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice