Dobrý den, máme v novém bytovém domě problémy s kročejovou neprůzvučností. Před podáním reklamace bychom se chtěli seznámit s aktustickým posudekem, ale nevíme, je-li stavebník vůbec povinen v nějaké fázy stavby nechat si tento posudek zpracovat, že bychom si ho vyžádali.
Děkuji. Navrátilová
Odpověď
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Akustickým posudkem můžeme myslet buď výpočet (předběžný nebo následný), nebo měření šíření hluku in situ po dokončení stavby.
Výpočet by se mohl provádět v rámci projektu stavby a to tehdy, zda byl rozsah projektové dokumentace do této podrobnosti rozpracován. Obecně vládne nešvar, že je zpracována dokumentace pouze do fáze stavebního povolení. Její rozsah je stanoven vyhláškou o dokumentaci staveb. Ta uvádí to, že hluk, vibrace a akustika má být v projektu řešena s odkazem na příslušné normy, tedy lze si vyložit s popisem, jak je splnění normových hodnot navrženým projektovým řešením zajištěno, tedy nekonkrétně. Teprve dalších stupeň projektové dokumentace – prováděcí projekt – má obsahovat například i konkrétní popis skladby konstrukcí. Tedy v našem případě skladbu podlah. Obvykle se používá nějaké typové řešení, které tedy není předmětem samostatného výpočtu v dokumentaci, neboť se předpokládá, že pokud bude takto provedeno, požadavky norem se splní. Akustický posudek na kročejový hluk tedy součástí dokumentace nebývá. Při splnění náležitostí projektu stavební úřad povolení vydává a dál to nezkoumá.
Akustické problémy v bytových domech jsou ale velmi časté, takže se do praxe stavebních úřadů dostává vložení požadavku - do rozhodnutí o stavebním povolení - na následné měření hluku na místě a doložení protokolu k dalším všem ostatním kolaudačním dokladům. Lze předpokládat, že dobrovolně zhotovitel stavby ani investor nebudou tato měření zadávat a platit.
V tuhle chvíli můžete začít na stavebním úřadu zjištěním, zda bylo měření kročejové neprůzvučnosti součástí požadovaných dokladů ke kolaudaci, tedy podívat se do rozhodnutí o povolení stavby a kolaudačních protokolů.
Dle § 119 až 122 stavebního zákona při kolaudaci stavební úřad zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o povolení stavby a ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky (zde by mohl být požadavek hygienické služby), popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu – tedy by se měla věnovat pozornost i hluku, tedy ověřit, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí apod.
Otázkou je, jak při závěrečné prohlídce stavební úřad zjistí závady a jinak než měřením to v tomto případě opravdu nejde.
Požadavky na řešení hlukové izolace udává ČSN 73 0532. Koncepce normy ČSN 73 0532 vychází z důsledného ověřování stanovených požadavků měřením. Z toho vyplývá, kdy by se měření mělo provádět:
- při kolaudaci objektů pro ověření souladu stavby s legislativními požadavky,
- podklad při projektech rekonstrukcí objektů pro ověření dostatečnosti zvukové izolace, resp. pro případné návrhy úprav pro splnění legislativních požadavků,
- v rámci stížností uživatelů objektů v případě podezření na přenos nadměrného hluku
Stavební úřady tedy mají využívat možnost stanovení podmínky měření - požadavky normy ČSN 73 0532, na kterou odkazuje vyhláška č. 268/2009 Sb., jsou závazné; základní požadavky na akustické vlastnosti stavebních konstrukcí musí být splněny vždy. Výpočet se připouští pouze ve fázi projektové přípravy; průkazné a rozhodující jsou pouze změřené hodnoty.
Ing. Jiří Veselý, poradce Energy Centre České Budějovice
Energy Centre České Budějovice
Akustickým posudkem můžeme myslet buď výpočet (předběžný nebo následný), nebo měření šíření hluku in situ po dokončení stavby.
Výpočet by se mohl provádět v rámci projektu stavby a to tehdy, zda byl rozsah projektové dokumentace do této podrobnosti rozpracován. Obecně vládne nešvar, že je zpracována dokumentace pouze do fáze stavebního povolení. Její rozsah je stanoven vyhláškou o dokumentaci staveb. Ta uvádí to, že hluk, vibrace a akustika má být v projektu řešena s odkazem na příslušné normy, tedy lze si vyložit s popisem, jak je splnění normových hodnot navrženým projektovým řešením zajištěno, tedy nekonkrétně. Teprve dalších stupeň projektové dokumentace – prováděcí projekt – má obsahovat například i konkrétní popis skladby konstrukcí. Tedy v našem případě skladbu podlah. Obvykle se používá nějaké typové řešení, které tedy není předmětem samostatného výpočtu v dokumentaci, neboť se předpokládá, že pokud bude takto provedeno, požadavky norem se splní. Akustický posudek na kročejový hluk tedy součástí dokumentace nebývá. Při splnění náležitostí projektu stavební úřad povolení vydává a dál to nezkoumá.
Akustické problémy v bytových domech jsou ale velmi časté, takže se do praxe stavebních úřadů dostává vložení požadavku - do rozhodnutí o stavebním povolení - na následné měření hluku na místě a doložení protokolu k dalším všem ostatním kolaudačním dokladům. Lze předpokládat, že dobrovolně zhotovitel stavby ani investor nebudou tato měření zadávat a platit.
V tuhle chvíli můžete začít na stavebním úřadu zjištěním, zda bylo měření kročejové neprůzvučnosti součástí požadovaných dokladů ke kolaudaci, tedy podívat se do rozhodnutí o povolení stavby a kolaudačních protokolů.
Dle § 119 až 122 stavebního zákona při kolaudaci stavební úřad zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o povolení stavby a ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky (zde by mohl být požadavek hygienické služby), popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu – tedy by se měla věnovat pozornost i hluku, tedy ověřit, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí apod.
Otázkou je, jak při závěrečné prohlídce stavební úřad zjistí závady a jinak než měřením to v tomto případě opravdu nejde.
Požadavky na řešení hlukové izolace udává ČSN 73 0532. Koncepce normy ČSN 73 0532 vychází z důsledného ověřování stanovených požadavků měřením. Z toho vyplývá, kdy by se měření mělo provádět:
- při kolaudaci objektů pro ověření souladu stavby s legislativními požadavky,
- podklad při projektech rekonstrukcí objektů pro ověření dostatečnosti zvukové izolace, resp. pro případné návrhy úprav pro splnění legislativních požadavků,
- v rámci stížností uživatelů objektů v případě podezření na přenos nadměrného hluku
Stavební úřady tedy mají využívat možnost stanovení podmínky měření - požadavky normy ČSN 73 0532, na kterou odkazuje vyhláška č. 268/2009 Sb., jsou závazné; základní požadavky na akustické vlastnosti stavebních konstrukcí musí být splněny vždy. Výpočet se připouští pouze ve fázi projektové přípravy; průkazné a rozhodující jsou pouze změřené hodnoty.
Ing. Jiří Veselý, poradce Energy Centre České Budějovice