Dotaz: Dobrý deň
Mám starý dom z nepálenej tehly na kamenných zakladoch spajaných hlinou dom je neodizolovaný hladina spodnej vody teraz na jar je cca 50cm pod úrovnov terajsej podlahy plánujem vybrat vlhkú hlinu cca40 cm /aby mi nevyrazila spodna voda/ tam dat makadam cca 30cm potom polozit drenazne hadice /na odvetranie/ vyustenie bude nad strechu nasavanie pri zemi z vonku /nebude vadit ak budu nasavacie potrubia nad zemou vytiahnute do hora cca 30cm koli vode?/ na makadam nasyp z vapna a piesku nasucho 1:1 a na to drevenna podlaha.Z vonku nopova folia.
Bol by takyto postup ucinny? alebo mi poradite nieco ine.
Dakujem
Váš návrh vytvoření větrané vzduchoizolační vrstvy pod podlahou je v zásadě správný. Je potřeba ale doplnit nějakou tepelnou izolaci a rovněž směs s pískem bych raději nahradil něčím jiným.
Z hlediska tepelné izolace je nutno zajistit její dostatečnou tloušťku, neboť pod podlahou dochází k proudění chladného vnějšího vzduchu, konstrukce by tedy měla splňovat izolační hodnoty alespoň jako pro venkovní stěnu. Častým a levnějším řešením je Váš záměr vykopání podlah o cca 40 cm a nová skladba je řešena podsypem z hrubého štěrku frakce 32-63 mm (frakce musí být čistá, bez drobných příměsí) tl. min. 20 cm. Jako tepelná izolace se používá v podlahách polystyrén, takže pak se již dělá nejčastěji betonová podlahová deska. Pokud je spodek dobře provětraný, nemělo by uzavření betonem již vadit a pak je tady i možnost, že bude potřeba tak jako tak odizolovat vzduchotěsně kvůli radonu – doporučuji jej změřit, není to drahé a skladba nové podlahy by se tomu přizpůsobila.
Pro všechny systémy provětrávaných podlah je společné to, že musí být zajištěno proudění vzduchu ve větrané vrstvě, nejčastěji zaústěním odtahových potrubí do komínů nebo nad střechu přirozeným tahem. Přívody vzduchu jsou otvory v soklu opatřené kvalitní mřížkou – odskok na přívodu se musí skoro vždy udělat, aby mřížka byla nad terénem, to nebude tak vadit. Mřížka nesmí být moc hustá, vhodné jsou větší oka z nerezového drátu (např. drát 1 mm, oka 8/8 mm. Nejsou dobré plastové mřížky s malými dírkami (málo vzduchu). U štěrkové vrstvy je provětrání zajištěno děrovaným flexibilním PVC potrubím o profilu 10 lépe 12,5 cm, které je uloženo podél stěn a proudící vzduch tak snižuje jejich vlhkost. Optimálně by hadice měla mírně stoupat směrem od nasávání k odtahu, asi tak 1 až 1,5 %, takže ve štěrku mírně šikmo. Pro lepší provětrání (vysoká spodní voda) je dobré dát i v ploše místnosti (třeba po 2 m).
Často prováděná skladba (shora) tedy je: čistá podlaha (prkna) - betonová mazanina hlazená, armovaná sítí Kari tl. 5 cm - tepelná izolace alespoň 12 cm, aby byla splněna kritéria doporučení na izolace, lépe i více - (izolace proti radonu) - vyrovnávací vrstva (například jemnější štěrk fr. 4-8 mm, nebo tenká vrstva z betonu tl. cca 4 cm - separační geotextilie (brání zatečení betonu nebo prosypání jemného kamenivo do hrubého štěrku) - provětrávaná vrstva (hrubý štěrk).
Násyp s pískem není příliš vhodný proto, že písek obvykle natahuje poměrně hodně vlhkosti. Nehodí se ani prosívky, kde je velký obsah drobných prachových částí – natahují do sebe také vlhko.
Spodní provětrávaná vrstva může být provedena několika způsoby:
- násyp hrubým štěrkem frakce 32-63 mm tl 20 cm
- vytvoření dutiny pomocí tvarovek IGLU (www.iglu.cz)
- vytvoření dutiny pomocí tzv. IPT desek. Jedná se o desky z tvrdého polyetylénu o stavební výšce cca 60 mm, profilace podobná přepravce na vejce. Desky jsou položeny na upravený povrch terénu. Systém se dodává jako celek. Technické informace lze získat na www.isotec.cz, a www.karlomix.cz. Systém IPT je vhodný i z venku místo nopové folie. Má přívody a odvody vzduchu jako podlaha, takže funguje lepší než jen nopová folie, která při pouhém přiložení k základu vytváří pouze separační, málo větranou vrstvu.
Dobrý den pane Ferančíku, děkuji za Váš zajímavý dotaz.