Plísně při rekonstrukci rodinného domu

Výskyt plísní ve starších domech je velmi častý. Zavlhnutí stěn a tvorba plísní ve většině těchto případů zpravidla souvisí s nedostatečnou tepelně izolační schopností obvodového zdiva. Domy starší 10 let nemají většinou z pohledu současných požadavků na tepelný odpor konstrukce a úspory tepla při vytápění požadované izolační vlastnosti, nejhorší to je s předválečnou výstavbou.

Velmi často se problém objevuje v místě tepelných mostů – to jsou místa, kde je konstrukce obvodové stěny nějak oslabená z hlediska tepelné izolace, například uložení konstrukce stropů, nebo rohy a kouty místností. Plísně se vytvářejí na vlhkých místech plochy zdi, kde došlo ke kondenzaci vodní páry obsažené ve vzduchu. Princip spočívá v tom, že vlhkost obsažená ve vnitřním teplém vzduchu se sráží na chladném povrchu vnitřních stěn. Teplota na povrchu stěny není v každém místě stejná. Zpravidla v rozích místností je nižší. Stejně tak například v místě železobetonových překladů nad okny, v uložení stropů, kde je železobetonový věnec apod. Pokud je teplota povrchu na omítce nižší než teplota rosného bodu vodní páry obsažené ve vzduchu, dojde ke kondenzaci. Jedná se o podobný efekt, jako když se orosí nádobí vyjmuté z lednice. K výskytu plísní a kondenzaci dochází v zimním období, kdy venkovní stěna o nedostatečných tepelně izolačních vlastnostech promrzá a naopak teplý vzduch ve vytápěné místnosti obsahuje velké množství vlhkosti. Aby k tomuto jevu nedocházelo, je nutno zvýšit teplotu stěny na vnitřním povrchu. Řešením je zde zvýšení tepelné izolace stěny, tedy provedení dodatečného zateplení.

Další velmi častou příčinou pak bývá vzlínání zemní vlhkosti do nadzákladového zdiva, které nemá izolace proti vodě nebo u stěn zapuštěných pod terén, rovněž neizolovaných. Situaci často zhoršuje i vlastní vlhkost produkovaná v domě. Může to být změna režimu vytápění. Například se vytápí na nižší teplotu a méně se větrá. Může to být větší zdroj vlhkosti v bytě, který tam dříve nebyl. Výměna oken za plastová nebo dřevěná typu Euro s dobrým těsněním také často výrazně zasáhne do původního „bezproblémového stavu“. Někdy stačí i osazení nového těsnění.

Zbavit se plísní znamená odhalit příčinu vysoké vlhkosti a tu odstranit. To se neobejde bez pomoci specialistů. Pro posouzení konkrétní situace je nutno mít k dispozici více údajů o konstrukci a materiálu obvodových stěn, stavu izolací apod. Zkrátka je nutné vyhodnotit situaci na místě. Někdy je příčinou i něco zcela jiného, například zatékání od okapů, nedostatečné odvodnění, žumpa u domu apod.

Pokud se jedná skutečně o špatnou tepelnou izolaci stěn, pak provedení vnějšího zateplení a následná důsledná sanace napadených míst většinou k odstranění problému vede. Návrh tloušťky dodatečného zateplení by měl vyjít z posouzení stávající stěny a požadavků normy. Ty stanovuje současná platná norma ČSN 73 0540-2. Návrh by měl zvládnout stavební projektant se zkušenostmi se stavební tepelnou technikou. V případě vzlínající vlhkosti je nutno provést odvlhčení a sanaci spodní stavby. Provedení dodatečné hydroizolace zdiva je poměrně nákladná záležitost. U cihlového zdiva je dobře aplikovatelná metoda dodatečné izolace pomocí zarážených nerezových plechů. Z dalších metod, kde se vytváří ve zdivu izolační vrstva lze dále jmenovat injektáží metody, kdy se zdivo napouští speciálním roztokem, který se aplikuje do předvrtaných otvorů buď tlakově nebo beztlakově. Roztoky na bázi vodního skla změní kapilární vlastnosti zdiva a přeruší vzlínání. Dále klasické „podříznutí“, tedy vložení izolace s částečným přezděním zdiva (zpravidla u smíšeného a nepevného zdiva to jinak nejde), nebo řezání diamantovým lanem u kamenného zdiva. Potom je řada možností, jak docílit snížení vlhkosti zdiva odvětráním spodní stavby (viz. řada příspěvků v této poradně) a v neposlední řadě elektroosmotické metody.

Dočasně může pomoci aplikace sanační omítky a použití nátěrů s vysokou propustností pro vodní páry. Například čistě vápenné nátěry. Zde je potřeba spíše počítat s tím, že tato opatření nejsou na věky. Sanační omítka je schopná dobře odvádět vlhkost a po nějaký čas ji zadržet, ale pak se problém zase objeví a opatření je nutno opakovat. Často se vlhkost objeví ve vyšších partiích nad sanačními omítkami. Sanační omítky jsou účinné do maximálně 8% vlhkosti zdiva.
Plochy omítek napadené plísněmi nestačí jen povrchově sanovat. Odstranění starých štuků a oškrábání hlinkových maleb bývá málo i když existuje řada přípravků proti plísním, výsledky nebývají valné – viz. poradny (www.natery.cz, www.naterovehmoty.cz, www.barvy.cz, apod).
V každém případě je potřeba vyhledat pomoc u specialisty. Technickou pomoc na místě nabízejí dodavatelé sanačních omítek a systémů (Baumit, Terranova, Schwenk) a dodavatelé chemie pro injektáže (Remmers a další). Kontakty naleznete na internetu. Specialistu ve Vašem okolí bohužel neznám, ale pokuste se informovat u stavebních projektantů v okolí, nebo na www.ckait.cz. Tam naleznete seznamy autorizovaných projektantů. Odkazy naleznete i na webu při zadání odvlhčování a sanace staveb.

Dobrý den paní Marcelo, děkuji za Váš dotaz.