Dotaz: Dobrý den,koupil jsem hrázděnou chalupu která je postavena s trámů 20x20 a 70%vypadanou výplní(sláma hlína atd).Prosím o radu čím výplň nahradit pro celoroční bydlení?Děkuji za radu.
Objekt využívaný k celoročnímu bydlení by měl splňovat z hlediska tepelných izolací minimálně požadavky na tepelné izolace dle ČSN. Nejedná se však jen o tepelnou izolaci stěny, ale i o řadu dalších požadavků, především řešení tepelných mostů, tedy to, aby na oslabených místech konstrukce nedocházelo ke kondenzaci. Hrázděná stěna je oslabená právě v místech spár (je zde i menší tloušťka), izolační výplň to sice zlepší, ale celkové tepelné vlastnosti stěny nebudou ani tak velké. Stávající dřevěná konstrukce z masivních trámů o tloušťce 20 cm nemá z pohledu současných norem a požadavků na tepelný odpor konstrukce odpovídající vlastnosti. Bylo by tedy vhodné ji dodatečně zateplit.
Návrh tloušťky dodatečného zateplení by měl vyjít z posouzení stávající stěny a požadavků normy. Ty stanovuje současná platná norma ČSN 73 0540-2. Norma rozlišuje dvě hodnoty součinitele prostupu tepla a to - požadovanou a doporučenou. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou stěnu s plošnou hmotností nad 100 kg(m2 je 0,38 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K). Vzhledem k rostoucím cenám energií doporučujeme, aby se dosahovalo hodnoty 0,25 (W/m2.K). Nynější trámová konstrukce má součinitel prostupu tepla U kolem 0,8 (W/m2.K). Doporučená tloušťka dodatečného zateplení této stěny je minimálně 12 cm, lépe 14 až 16 cm tepelné izolace.
Zateplení by se optimálně mělo provést zvenku. Obecné doporučení říká, že v řazení vrstev složené skladby z různých materiálů se má ve směru z interiéru do exteriéru zvyšovat propustnost pro vodní páry a stoupat tepelný odpor. Skladba by měla být difúzně otevřená. Zateplení hrázdění z venkovní strany by tedy bylo provedeno do roštu s předsazeným fasádním obkladem. Jedná se o tzv. odvětrávaný fasádní systém. Tepelná izolace v dané tloušťce je vložena do roštu, který je připevněn ke stávající stěně. Rošt slouží zároveň k uchycení prvků fasádního obkladu. Mezi tepelnou izolací a fasádním obkladem musí být ponechána větraná vzduchová mezera. Ta by měla mít tloušťku alespoň 4 cm. Aby zde vzduch proudil, je nutno zajistit přívod vzduchu v soklové části průběžnou štěrbinou a stejně tak i pod okrajem střechy nahoře. Jako tepelnou izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny. (Orsil, Rockwool, Ursa). Vhodné nejsou materiály s vysokým difuzním odporem (např. polystyren). Vnější obklad by byl ze dřeva, mohou to být například prkna nebo palubky (vodorovně, nebo svisle s překrytím svislých spár lištami). Důležité je promyslet způsob zateplení základu pod terén a podezdívky, aby zde nezůstal tepelný most.
Pokud nechceme měnit vnější vzhled chalupy, je možno provést zateplení zevnitř, to je ale méně vhodná varianta z hlediska kondenzace a akumulace tepla. Zde by se musela v každém případě použít na vnitřní líc konstrukce parozábrana, za ní bude izolace a pak vnější hrázděná stěna. Parozábrana musí zajistit, aby do hrázdění neprocházela z interiéru vlhkost, která by zde patrně kondenzovala a mohla způsobit hnití dřeva. Jako parozábrany se používají fólie s vysokým difúzním odporem (sd > 100 až 150), výrobci např. Nicofol, Jutafol, Isocell apod. Dále je potřeba k folii pořídit vhodný spojovací materiál (těsné pásky na přelepení spojů, pásky na přilepení k okolním konstrukcím apod. Parozábrana totiž musí být opravdu 100% neprodyšná a minimálně perforovaná. Při provádění fóliové parozábrany je potřeba upravit podklad (vnitřní rošt) tak, aby byly pevně podložené spoje fólie (aby bylo možno spoje dobře slepit). Proto se doporučuje jako parozábranu ve dřevostavbách používat OSB desky, které jsou ve spojích na pero a drážku tmeleny pružným tmelem a spoje přelepeny parotěsnou páskou. Dále je vhodně umístění parozábrany řešit s ohledem na vedení instalací. Rozhodně není správné vést například kabely elektrické instalace a umísťovat krabice skrz parozábranu (zafoukávání studeného vzduchu, plísně, kondenzace). Proto se velmi osvědčuje systém instalační dutiny, která je vytvořena mezi parozábranou a vlastním vnitřním obkladem. Tam jsou umístěny rozvody EI, potrubí ÚT apod.
Výplň spár hrázdění je nejlépe provést materiálem na přírodní bázi. Tradičně se to dělalo směsí hlíny, plev, slámy, případně vápna. Nyní bych se spíše přimluvil za ovčí vlnu nebo vláknitou izolaci z dřevní hmoty. Přírodní materiály díky své buněčné struktuře nejsou tak náchylné na vlhkost, dokážou ji zčásti pohltit, aniž by se znehodnocovaly jejich vlastnosti. Z vnější pohledové strany je pak potřeba utěsněné spáry zamazat, možno tedy tradiční technologií, nebo použít některou lehkou maltu na bázi vápna, která bude hodně paropropustná. Myslím, že je mají výrobci maltových a sanačních omítek, kteří se zabývají rekonstrukcemi památek, např. Schomburg, Schwenk, Avenarius, Keim. Pokud nebudete zateplovat stěnu (lze to tak nechat), doporučuji „dohnat“ to alespoň na izolacích střechy, stropu půdy a podlahy. Důležité je roubenku řádně větrat, takže příliš těsná okna spíše uškodí.
Dobrý den pane Pokorný, děkuji za Váš zájem o poradenství.
Omlouvám opožděnou odpověď způsobenou množstvím vyřizovaných dotazů.