Dotaz: Rosení spodků skel u eurooken.
Rosení spodků skel u eurooken,při venkovních teplotách +3C až -3OC a více,při současné teplotě v interiéru +18 a více.
Bydlíme v přízemním domě s kameným zdivem.Vyměnili jsme pův.dřevěná okna,za eurookna s dvojskly s tepelným odporem U 1,1.
Po první zimě jsme zjistili nepříjemnou skutečnost, a to vlhký,až mokrý proužek u spodků skel.
Pokoušel jsem se někde zjistit,jak to odstranit.
Byly mě navrhovány thermofolie,jež se přihladí na venkovní část skla,prý to odstraní.Pak jsem se na Netu dočetl,že stačí do eurookna přidat ještě jedno sklo(o tl. 4mm), a to do vnitřní strany.,Mezi dvojsklem a novým sklem by měla být mezera cca 1,5 až 2cm.Sklo musí být řádně umyté.Dvojsklo také.Montáž se má dělat v létě(minimální vlhkost vzduchu)
Dodatečné sklo se připevní silikonem.
Na zkoužku jsem to udělal u tří menších oken.
V zimě 2008 se proužek začal vytvářet až při cca -20C.Při teplotě -25C byl proužek patrnější,ale voda nestékala.Bohužel u jednoho skla v letních měsících došlo k slepnutí.Bylo to okno,které je bez trvale připevněné protihmyzí sítě,tudíž sluněční svit dopadá na skla naplno.U dvou dalších (se sítí)tento problém nenastal.Okna(stále jen tři)mám už druhou zimu,takže uvidím,co bude dál.Zajímalo by mě,co Vy víte o této metodě,co lze zlepšit,jak předejít slepnutí atd..
Děkuji

Odpověď

Okno a zasklení v něm je vždy nejslabším místem tepelné obálky domu. Mezi různými typy dvojskel a trojskel, konstrukcemi rámů oken a použitými materiály je pak v konečném výsledku při užívání ve stavbě velký rozdíl. U velmi kvalitních okenních výplní k rosení i při teplotách pod -15°C nedochází. U okna je potřeba vždy sledovat jeho provedení a kvalitu jako celku, neoddělovat tedy jen vlastnosti skla.

Měli bychom tedy znát součinitel prostupu okna jako celku (Uw), pak i samotného skla (Ug) a rovněž i rámu (Uf). Součinitel prostupu tepla okna jako celku zahrnuje jednak vliv skla, ale i rámu a způsobu osazení skla do rámu (lineární vazba). Záleží tedy na plochách skla a rámu a délce obvodu zasklení. Výrobce okna musí udávat tuto celkovou hodnotu! Ta se pak udává i v normě ČSN 73 0540-2. Tato norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro okna je minimální požadovaná hodnota U 1,7 (W/m2.K) a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U je 1,2 (W/m2.K). Pro nízkoenergetické domy se doporučuje U menší než 1,0 a pro pasivní domy to je max. 0,8 (W/m2.K). Z těchto je vidět, jak velké rozdíly v kvalitě oken jsou. Od oken na úrovni minima dle normy si nelze příliš slibovat.

Při osazení skla s Ug 1,1 (W/m2.K) do dřevěného rámu eurookna se výsledek může pohybovat někde kolem Uw 1,3 až 1,5 (W/m2.K). U skel je pak další zásadní věcí materiál distančního rámečku, který tvoří nejslabší místo skla. Nepříliš vhodný je v minulosti dlouho používaný hliník nebo galvanizovaná ocel – to jsou vodiče tepla. Lepší je nerezová ocel, ale nyní se již zpravidla používají rámečky plastové, ocelí jen vyztužené (označované jako „teplé“). Orosení po obvodu skla pak souvisí jednak se zmíněnou vodivostí distančního rámečku, ale rovněž i hloubkou osazení skla do rámu. Při mělkém osazení distanční rámeček vytváří větší tepelný most, než když je zapuštěný hlouběji. Problém na spodní straně rámu pak může zhoršit to, že ve spodní části neproudí kolem skla tak dobře vzduch od radiátoru, který sklo osušuje - vytvoří se tam jakási kapsa, souvisí to hloubkou a provedením parapetu. Dále může mít vliv ochlazování spodního rámu okna vlivem parapetního plechu a tím, že pod plech nebyla vložena tepelná izolace. Tepelná izolace by měla rámovat celou vnější špaletu po obvodu okna.

Zlepšení tepelně izolačních vlastností okna lze dosáhnout přídavným zasklením, které provádíte. Je logické, že při dobrém provedení je teplota na vnitřním povrchu třetího přidaného skla vyšší, není zde tudíž při běžných teplotách rosný bod a kondenzace se „odkládá“ až na opravdu velmi nízké venkovní teploty, nebo když dojde k výraznému vzestupu vlhkosti vnitřního vzduchu. Určitě jste tím i vylepšil celkové izolační vlastnosti okna, tedy úniky tepla. Slepnutím patrně nazýváte stav, kdy dochází mezi skly ke kondenzaci na některém z povrchů. V letních měsících na to může vliv velký rozptyl teploty a vlhkosti vzduchu v prostoru mezi přídavným sklem a dvojsklem v důsledku střídání oslunění a následného vychládání. Sítě proti hmyzu patrně stíní a nežádoucí rozdíly trochu vyrovnávají. Možná by pomohlo použití protisluneční fólie, která se lepí na vnitřní líc skla a odráží část slunečního záření zpět. Tím se snižuje tepelné zatížení interiéru, resp. dutiny mezi přídavným sklem a dvojsklem.

Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice

Dobrý den pane Svitavský, děkuji za Váš dotaz.
Omlouvám opožděnou odpověď způsobenou velkým zájmem o poradenství.

Energy Centre České Budějovice