Dotaz:Dobrý den, v září to bude rok, kdy byla provedena sanace kolem základů 100let starého cihlového domu, který je hlavně ze severní strany podmáčený, ať z důvodu několikaletého problému se svody dešťové vody, tak i možnosti spodní vody. Do odprodání byl zaobstaraván jen zákl.chod domu. Obvodové zdi 60cm, základy kámen. Výkopy jsou do hloubky 1,2-1,5m, položená nopová folie, zabudovány odvětrávací šachty s příklopy (po 1m), položené drenážní potrubí, vyvedeno do prostoru od budovy, rovněž větrací šachty ze sklepů. Osekaná omítka do výšky 3m, sokl s kamenným potěrem ostraněn, nahrazen soklem ze sanační omítky, veškeré svody nové. Vytápění 10 bytů je různé, gamaty, plynový kotel, tuhá paliva, okna plastová. Členové družstva odsouhlasili zateplení polystyrenem 10cm, výklenky dorovnáním jen 5cm tloušťkou a míň, sokl nátěr jako fasáda (na doporučení firmy). Jaké nám hrozí do budoucna defekty? Bude sanační omítka i po nátěru plnit svou funkci? Domnívám se, že uplynulá doba je nedostatečná k možnému proschnutí zdí a izolace polys.vžené vodu do bytů. Jelikož není možné se v domě domluvit, lze pozvat revizi na firmu a domáhat se práv?
Předem velmi děkuji za odpověď a přeji pěkný den
Byly provedeny základní stavební úpravy vedoucí ke snížení vlhkosti zdiva. Bytový dům má patrně v celém půdorysu suterén a absenci izolací proti zemní vlhkosti. Byly tedy odstraněny narušené omítky až do výšky 3,0 m a provedena separační vrstva s určitým systémem odvětrání.
Otázkou nyní je, do jaké míry tato opatření sníží skutečnou vlhkost zdiva. Dále jde i o stupeň salinity, tedy obsah solí ve zdivu, které mohou životnost nových úprav výrazně zkrátit. Sanační omítka byla provedená předpokládám pouze na soklu, vlastní zateplení je plánováno od ní nahoru. Úspěch sanační omítky bude záviset na vlhkosti zdiva. Výrobci těchto materiálů zpravidla uvádí nutnost snížení vlhkosti zdiva pod 12%, aby sanační omítka delší dobu vydržela. Nejedná se o opravu na věky. Pokud bude dotace vlhkosti do zdiva pokračovat, což může být, bude docházet k postupnému transferu solí do sanačního souvrství a postupnému znehodnocování. Nátěr sanační omítky musí být maximálně paropropustný, doporučuje se používat materiály od jednoho výrobce, které tvoří jeden odzkoušený systém. To platí i pro komponenty zateplovacího systému – je to i s finálními nátěry vždy jeden výrobek, kde nelze kombinovat komponenty různých výrobců (záruky apod.)
K vlastnímu zateplení - způsob zateplení staršího cihlového zdiva je potřeba volit právě s ohledem na jeho vlhkost. Lepené systémy ETICS nejsou doporučovány u zdiva s vlhkostí vyšší než 5 %. Proto je důležité začít průzkumem zdiva – nejlépe odebráním vzorků na laboratorní stanovení vlhkosti a salinity. Tyto práce provádějí laboratoře za poměrně vysoké ceny. Je lepší obrátit se na některého dodavatele zateplovacích systémů, kteří nabízí tento průzkum v rámci technické pomoci a návrhu provedení za výhodnější ceny, v případě realizace jejich materiálem většinou zdarma. Rovněž je možno kontaktovat nezávislého projektanta se zkušenostmi v tomto oboru – na místě by mohl odhadnout vlhkostní zatížení zdiva například pomocí elektronického vlhkoměru.
Zateplování staršího cihlového zdiva bez účinné dodatečně vložené hydroizolace lepeným systémem s izolantem na bázi běžného fasádního polystyrénu se příliš nedoporučuje. Polystyrén je paronepropustný a zvýšená vlhkost se časem může projevit defektem fasády nebo větší vlhkostí v interiéru. Pokud je zdivo suché a bez velkého obsahu solí, bylo by použití polystyrénu možné, pokud to výsledek průzkumu podpoří. Šetrnějším způsobem je pak použití minerálních izolací v kontaktním zateplovacím systému. Zde se používají vláknité paropropustné izolace (Rockwool, Ursa, Orsil), nutno zásadně používat desky určené pro fasádní systémy. Minerální izolant je ke staršímu zdivu z hlediska difúze šetrnější, odvede o něco více páry z interiéru a snad i vlhkosti ze zdiva, ale úplné řešení problému to v případě vyšší vlhkosti znamenat nemusí. Zajímavým materiálem na zateplování starších budov s určitým obsahem vlhkosti i salinity je systém Baumit Open S. Jedná se sice o lepený systém zateplení, ale s děrovaným polystyrénem a speciálním složením lepidel a technologií provedení, která zajišťuje sanační účinek. Více podrobností na www.baumit.cz. Tuto úpravu je možno například provést ve spodní části a suchý vršek již řešit běžným a levnějším materiálem.
Poslední poznámku mám k tloušťce izolantu - 10 cm je málo, bylo by lépe již použít tolik, aby se dosáhlo současných normových doporučení. Ty stanovuje norma ČSN 73 0540-2. Norma rozlišuje dvě hodnoty součinitele prostupu tepla a to - požadovanou a doporučenou. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou zeď 0,38 (W/m2.K). Hodnota doporučená je pro zdivo obvodové z cihel 0,25 (W/m2.K).
V případě 10 cm izolantu bude hodnota součinitele U 0,31 (W/m2.K), lépe by bylo použít 12 cm – U pak bude 0,27 (W/m2.K), nebo 14 cm - U 0,24 (W/m2.K). Při 14 cm izolace je již splněna doporučená hodnota a bylo by možno žádat o dotaci v rámci programu Zelená úsporám – jedno opatření. Pokud by výpočtem nebylo prokázáno zlepšení o požadovaných 20%, bylo by například možno to „dohnat“ zateplením stropu sklepů (není finančně náročné). Stojí tedy za to, ještě akci uvážit.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den paní Jánošková, děkuji za Váš dotaz.