Dobrý den,
Připravujeme rekonstrukci pronajatého prostoru ve starším cihlovém objektu, je to cca 120 m2 plocha. Od devadesátých let se tam topilo jen dvěma vafkami, takže se prostor nikdy pořádně nevytopil. Z podlahy jsme odtrhali koberce a pvc, bylo pod ním jen mírně vlhko, ale plíseň byla trochu cítit. v koutech, kde stály skříně, se do půl metru odloupla celá omítka až na cihlu. Cihla je vlhká. Povrch pod PVC je z nějakých desek, vypadá to trochu jako hobra, nebo něco jiného z pilin. Pod tím je už jen suchá hlína. Plánujeme do podlahy udělat betonové základy patra, takové patky na ocelovou konstrukci. Pod podlahou je nejspíš stará izolační papírová folie, u zdi z venku čouhá. Plánujeme:
na stávající podklad položit polystyren EPS 100 Z, tl. 5 cm,
separační folie (není proti zemní vlhkosti),
dilatační pás tl. 1 cm
pokládka anhydritového potěru AE 20, tl. 45-50 mm
tato skladba nám byla navržena jako finální, pochozí.
Nicméně stále řeším, jestli nebude zlobit vlhkost ve zdech.
Máme hodně omezené finanční možnosti, existuje nějaká levná varianta odvětrání podlahy? Pokud bychom pod zmiňovanou skladbu podlahy dali nopovou folii, slyšela jsem názor, že možná nesnese větší zatížení na metr čtvereční, existuje ještě jiná varianta? nebo je v našem případě lepší, nechat podlahu dýchat a nechat jí bez hydroizolace, když je jinak zem suchá? Podříznutí stavby bohužel nepřichází v úvahu.
Moc děkuji
Problém s vlhkostí se vybetonováním podlahy patrně neodstraní, naopak se může stav ještě zhoršit.
Vlhkost obvodové zdi staršího domu v soklové části bude souviset jak se špatnou hydroizolací, tak i malou tepelně izolační schopností obvodového zdiva a soklové části domu vůbec. Je zde tepelný most, v důsledku toho zeď u podlahy více prochládá a dochází zde tedy navíc v zimním období ke kondenzaci vzdušné vlhkosti na omítce.
Správné a plně funkční řešení by zahrnovalo například podříznutí zdiva, provedení nové hydroizolace i v ploše a rovněž následné (po vyschnutí zdí) zateplení fasád včetně soklové části. Chápu, že v pronajatém prostoru nemůžete řešit takovou investici, vlastník by si však mohl uvědomit, že by tím došlo k významnému zhodnocení nemovitosti a tedy zvážit finanční účast.
V případě, že budete řešit pouze podlahu, doporučuji provést některý ze systémů odvětrání spodní stavby. Varianty jsou popisovány v několika předešlých odpovědích v poradně v oddílu „Energie.Sanace spodní stavby“, pročtěte si je. Minimálně by se vyplatilo udělat provětrávaný vzduchový kanálek podél vlhkých stěn, buď vyzděný nebo z PVC děrované flexi hadice průměru 15 cm obsypané hrubým štěrkem, nebo jedné řady tvarovek IGLU apod.. Přívod a odtah vzduchu dle popsaných zásad v odpovědích, cílem je, jednoduše řečeno, dosáhnout toho, aby podél vlhké zdi pod podlahou proudil vzduch.
Použití EPS do podlahy je správné, vrchní anhydrid je potřeba oddělit od zdí pásem z EPS alespoň 2 cm, nebo více (zakryje se to podlahovou lištou). Z vlhké zdi je potřeba odstranit alespoň do výšky 1,0 m nad vlhkostní mapu omítky, nechat vyschnout a následně použít omítky sanační, nebo alespoň levnější variantu se sanačními přísadami do omítek. Bude-li provětrání dobře fungovat, měla by se vlhkost zdi pomalu snižovat a sanační omítka by mohla nějakou dobu vydržet. Před aplikací je potřeba ověřit vlhkost zdiva. Nad 10 až 12% již sanační omítka nefunguje.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.