Dotaz: Dobrý den.Prosím Vás, chtěl bych si svépomoci provést izolaci zdiva na rodinném domku starém asi 100 let. Zdi jsou silné 75 cm a vlhkost je u vnějších i vnitřních zdí asi do výše 30-40cm. Zajímavé je, že jsou části zdí bez viditelné vlhkosti. Letos jsem svedl všechny dešťové vody kanalizačními trubami mimo dům. Izolaci zdiva bych si chtěl provést injektáží s použitím injektážního krému REMMERS. Vrtal bych otvory o průměru 22mm po patnácti cm do hloubky 70 cm. Injektážní krém bych chtěl aplikovat pomocí tlakového postřikovače na stromy s jednonásobnou aplikací. Zdivo je smíšené a tudíž o podřezávání či natloukání nerezových desek neuvažuji. Jen mi dělá starost, že beztlaková aplikace prý lze jen do výše vlhkosti 60%,Jinak musí být tlaková.Nevím jak mám změřit výši vlhkosti zdiva. Pokojový vlhkoměr ukazuje 80% vzdušné vlhkosti.Dále bych chtěl po této injektáži otlouct vnitřní omítky do výše 80cm a nahodit běžnou maltou.Fasádu, která je také zvětraná bych chtěl celou otlouci a nechat udělat novou.Zateplovací bych nedělal. Nevadí potom prosím, že by byli odizolované jen zdi a podlaha nikoliv? Nerad bych ji boural, protože ¨je prý pod částí domu sutí zasypaný sklep.Na stávající betonovou podlahu bych chtěl dát buďto linoleum, ale spíše dlažbu. Domek je přízemní s pouze v létě obyvatelnou půdou. Myslíte, že izolace domu injektáží je dostačující?Později bych ještě chtěl zrušit septik, který je asi 1m od domu a vybudovat domovní ČOV. Předem Vám děkuji za Vaši laskavou odpověď.
Váš popis technologického postupu se prakticky shoduje s technologickým předpisem výrobce injektážního krému do zdiva Aida firmy Remmers.
Protože jste rozhodnutý použít tento materiál, rozhodně bych doporučil využít zákaznického servisu této firmy a to nabídky na provedení vlhkostního průzkumu objektu. Pro upřesnění postupu injektáže je totiž potřeba vyjít z naměřených hodnot vlhkosti a rovněž salinity (zasolení) stávajícího zdiva. To je potřeba určit laboratorním rozborem z odebraných vzorků. Údaje o vlhkosti vzduchu v interiéru nejsou pro tento účel nijak použitelné. Sám si vlhkost zdiva těžko změříte, orientačně lze stanovit například elektronickým vlhkoměrem, ale vzhledem k různým materiálům zdiva jsou tyto hodnoty velmi nepřesné a o obsahu solí neříkají nic. Netlakově lze dle výrobce provádět injektáž při stupni provlhčení zdiva do 60%. Otázkou je, co touto hodnotou technický předpis myslí. Nemyslím, že se jedná o vlhkost konstrukce udanou v procentním vyjádření vztaženou na hmotnost vzorku. Hodnoty v praxi jsou u vlhkého zdiva mnohem nižší, zpravidla od 10 do 20%, jedná se již o vysokou vlhkost. Injektáž provedená tlakově bude rozhodně účinnější, způsob by měl upřesnit technik dodavatele systému na základě vyhodnocení podílů jednotlivých materiálů zdiva.
Pokud budete otloukat vnitřní omítky, tak opět - pro návrh nových omítek budou výsledky průzkumu užitečné. Běžná malta nemusí pro daný povrch, byť po úspěšném provedení injektáže postačit k dobrému výsledku. Při vyšších hodnotách původní vlhkosti a salinity se doporučuje použít buď sanační omítku, nebo alespoň některou sanační přísadu do malty, které tato firma jistě rovněž dodává. Obdobně to platí i pro fasádu. Spíše se zde po provedení odvlhčení formou chemické injektáže doporučuje opět použití sanační omítky. V neposlední řadě hodnoty naměřených vlhkostí před a po provedení sanace (například po 2 letech po aplikaci, kdy by se měl projevit účinek vysušení zdiva nad izolační clonou vytvořenou injektáží) jsou pak dalším vodítkem pro návrh případného zateplení fasád a to systému zateplení (kontaktní nebo odvětrávanou fasádu).
Zatížení betonových podlah vlhkostí zůstane na stávající úrovni, nebo se případně může po provedení opatření na stěnách zvětšit. Bylo by jistě vhodnější doplnit hydroizolační systém v celé ploše stavby a nebo jako alternativu provést systém větraných podlah. Bez podrobnější prohlídky stavby na místě lze účinnost částečného opatření těžko odhadnout. Pokud však vlhkost vnitřního vzduchu je 80%, pak lze označit vnitřní klima za nevyhovující – to je příliš vysoká hodnota, může vést nežádoucím poruchám souvisejícím s kondenzací a plísněmi. Je nutno pokusit se odhalit příčinu tohoto stavu, může to souviset i s nedostatečným větráním. Po provedení sanace stěn je potřeba sledovat, zda mělo opatření na vnitřní klima vliv a jak se na hodnotách vlhkosti podílí uživatelské chování (větrání a zdroje vlhka v bytě). V těchto případech se plísně například často vyskytují pod položenými povrchy z PVC nebo lina. Zrušení septiku u domu, pokud tento již netěsní, jistě může snížit zatížení domu vlhkostí.
Ing. Jiří Veselý, poradce ECČB.
Dobrý den pane Raile.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.