Dotaz: Dobrý den.Rád bych prosím znal Váš názor.Na chalupě staré asi 100 let jsou obvodové zdi silné 78 cm(směsné zdivo) a jsou vlhké do 40cm uvnitř i venku.Podlahy jsou betonové v úrovni terénu.Bylo mi řečeno,že tyto zdi podříznout nelze,nebo v obrovskými náklady lanem.Mám tento návrh.Uvnitř bych udělal sanační omítka a venku bych odkopal základy a vložil nopovou folii.Mám jen obavu kvůli statice,jestli není nebezpečné odkopat celou stranu zdí až po základ najednou,kvůli celistvosti folie.Otloukl bych fasádu na holé zdivo,navrtal dřevěný rošt, na zeď dal skelnou vatu a překryl celé zdi dřevem natřeným luxolem asi 30 cm od země .Nopovou folii bych vyvedl pod spodní část obložení a obložil spodek zdí kde je vidět folie štípaným kamenem.Myslíte, že vlhkost bude moci venku volně odchátek skrze dřevěné obložení?Prkna obložení bych navrtával přes sebe a střídal barvu bílou a hnědou a vytvořil tak falešnou roubenku. Moc Vám děkuji za Váš názor i radu v případě,že to tak nelze udělat.

Odpověď

Úspěch sanačního opatření na vlhkém kamenném zdivu je závislý na volbě a rozsahu použité metody, ale rovněž na stupni vlhkosti a zasolení zdiva. Popsaný princip může stačit, ale také ne.

Doporučuje se, aby návrh stavebních úprav vycházel alespoň z rámcového stavebně technického průzkumu, který by měl provést specialista z oboru. Je potřeba provést laboratorní zjištění vlhkosti a salinity ze vzorků odebraných ze zdiva. Tyto údaje nám pak pomůžou odhadnout, zda bude pro zásah v interiéru postačovat použití sanační omítky. Tento průzkum v rámci technické pomoci nabízejí výrobci sanačních omítek, podmínkou je zpravidla odebrání jejich výrobku. Zmiňuji to proto, že v interiéru jsou vybetonované podlahy. Neprodyšná betonová deska znemožňuje odvod vlhkosti z plochy podlahy a to má za následek větší zatížení zdiva vzlínající vodou. Při hodnotách vlhkosti zdiva do cca 8% a nepříliš velkém stupni zasolení zdiva lze očekávat, že sanační omítka bude odolávat alespoň několik let. Při vyšších vlhkostech (nad 10 až 12%) dojde často ke zklamání. Navíc kvalitní sanační omítky jsou poměrně drahé, mají se aplikovat alespoň do výšky 1,0 m nad hranici původní vlhkostní mapy (tedy u Vás to bude celkem 1,5 m), tedy poměrně nákladné opatření.

Pro vlastní odvlhčení zdi toho totiž nebude uděláno až tak moc. Pokud se bude jednat o přiložení nopové folie k základům a zdivu, jedná se pouze o vytvoření separační vrstvy. To je sice základní opatření, které sníží působení vlhkosti ze strany vnějšího zásypu, avšak nejedná se o účinnou metodu aktivního odvětrávaní spodní stavby. Teprve ta, je-li správně navržena, zodpovědně provedena a udržována ve funkčním stavu po dobu životnosti stavby, vede k postupnému vysušení zdiva. Rovněž i vzhledem ke tloušťce zdiva (80 cm) je otázkou, zda nebude nutné provést nějaký větrací kanálek i ze strany interiéru, alespoň podél obvodové stěny. Mohlo by se například provést odříznutí betonu v pruhu podél stěny, kanálek by se provedl například zděný, nebo z betonových desek opřených o základ (trojúhelníkový profil). Do kanálku je potřeba přivádět vzduch z vnější strany soklovou mřížkou, odvod dle možnosti zaústit do komínu, nebo provést samostatným svislým potrubím. To by bylo možno například skrýt v tloušťce provedeného zateplení , odvod mřížkou někde u střechy. Nad kanálek je nutno je nutno položit tepelnou izolaci min. 12 až 14 cm EPS, aby nedocházelo k prochládání podlahy.

Pokud jde o vnější odkopání – je zde opět na zvážení, zda už místo separační nopové fólie nepoužít systém větrané vzduchoizolační dutiny. Ta se provádí například systémem z „IPT desek“. Dodavatele systému lze najít na webu. Princip je opět takový, že vzduch do dutiny je přiváděn otvory s mřížkou v soklové části a odtah se vede po fasádě ke střeše. Přívodní a odtahové otvory se prostřídají, aby bylo zajištěno proudění vzduchu v dutině. Je vhodné provést drenáž výkopu, nepodkopat základovou spáru - lze provádět po úsecích. Ukončení desek IPT by mohlo být pod okapovým chodníkem a nad nimi provést zateplení soklu deskami z extrudovaného polystyrénu (cca 8 cm, pohledový kámen by mohl být před ním). Tím bychom vyřešili nepříznivý vliv tepelného mostu v soklové části. Řešení zateplení paropropustnou izolací na bázi minerální nebo kamenné vlny s dřevěným obkladem a větranou vzduchovou dutinou (cca 4 cm mezi obkladem a izolací) je pak již naprosto nejvhodnějším způsobem zateplení kamenného nebo smíšeného zdiva. Tloušťku izolace doporučuji min 12, lépe ale tak 16 cm, aby se dosáhlo hodnot tepelné izolace dle platné ČSN 73 0540-2.

S pozdravem, Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice

Dobrý den pane Marku, děkuji za Váš dotaz.

Energy Centre České Budějovice