Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat na toto. Máme stěnu zvenku zateplení Rockwool 10 cm, pak plná cihla 15 cm , dále polystyren 2 cm volně položený a nakonec (zevnitř) Ytong 7,5 cm také s nějakou minimální vzduchovou mezerou (vůči polystyrenu). Asi 10cm od stropu je Ytong nedozděn (aby z těch mezer vduch proudil nahoru. Strop se má snižovat sádrokartonem. Zedník nenamítal nad touto skladbou nic a já neměla argumenty. Může nastat nějaký problém? a dá se ještě něco zachránit? Mám pochyby. Děkuji za odpověď
Obvodová konstrukce je z hlediska skladby a fyzikálních vlastností různých použitých materiálů poměrně složitá.
Pokud je dnes vnitřní část stěny z tvárnic Ytong nedozděná ke stropu, umožňuje to sice jakési odvětrání, ale pouze v rámci interiéru. Tím je v horní části příčky ale i oslabená celková tepelně izolační schopnost o nedozděnou část. Účinnost provětrání vzduchové mezery v místě vloženého polystyrénu je diskutabilní. Aby bylo účinné, musí zde docházet k proudění vzduchu, tedy umožnit přívod i u podlahy. Tyto systémy interiérového provětrání, přesto že jsou některými prameny doporučovány, mají své nevýhody. Hlavní z nich je možnost tvorby plísní v dutině, pokud by zde v důsledku nízké povrchové teploty na vnější stěně docházelo ke kondenzaci. Toto větrání totiž v principu nic neřeší, cirkulace vzduchu pak spóry plísní zanáší do místnosti. Tyto systémy jsou navrhovány tam, kde je nějaký problém s vlhkostí, ale mají efekt spíše kosmetický a příčiny problému neodstraňují.
Výhodou Vámi popsané skladby je v každém případě použití paropropustné vláknité izolace Rockwool na vnější straně, což je z hlediska odvodu vlhkosti ze stěny výhodné. Dobře totiž z hlediska difúze vodní páry fungují skladby, kde použité materiály ve směru z interiéru do exteriéru mají klesající difúzní odpor. Naopak tepelný odpor těchto vrstev by měl v tomto směru, tedy k exteriéru, stoupat. Z použitých materiálů má největší difúzní odpor polystyrén, ten je ale ve skladbě poměrně blízko vnitřnímu líci. Na praktické chování konstrukce z hlediska vlhkosti bude mít vliv i to, jak jsou polystyrénové desky v dutině naskládány, patrně zde budou mezery apod.
Správným řešením v daném případě by bylo provedení kontrolního výpočtu průběhu teplot a kondenzace vodní páry v konstrukci, který provádí specializované firmy na stavební tepelnou techniku nebo projektanti disponující výpočetním programem. Tento výpočet lze brát však jako velmi orientační, neboť nedokáže postihnout přesně skutečný teplotně-vlhkostní stav, který zde nastane, především v místě různých detailů apod. Ke kondenzaci dle mého názoru by mohlo za určitých okolností docházet buď ve vnější izolaci, což by tolik nevadilo, nebo v oblasti plných cihel, kde je to již méně žádoucí. Nemusí to znamenat až tak zásadní problém, pokud v celoroční bilanci bude výrazně převyšovat schopnost konstrukce vlhkost odvádět nad množstvím zkondenzované vodní páry. Ke kondenzaci zpravidla dochází jen ve velmi chladných a mrazivých dnech.
Vzhledem k uvedenému se přikláním spíše k tomu, pokud je nyní plánován podhled, který větrací mezeru uzavře, aby byla příčka dozděna až pod strop. A samozřejmě provést nejprve kontrolní výpočet kondenzace. Pokud by vyšel nepříznivě, je řešením osazení parozábrany na vnitřní líc obvodové konstrukce, která by bránila průchodu vodní páry do stěny. Konstrukční řešení parozábrany by se upřesnilo na základě výpočtu. Kontakty na specialisty, kteří provádí tento výpočet najdete na www.mpo-efekt.cz, v seznamu energetických auditorů.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den paní Zvrtková, děkuji za Váš dotaz.